NÁZOR / Václav Klaus si na dálku pro svůj podcast krásně pohovořil s norským profesorem a proslulým šiřitelem ruské propagandy Glennem Diesenem. Pokud jde o Rusko, válku na Ukrajině a údajnou bruselskou hrůzovládu, jsou tihle dva v dojemné shodě. Diesen má na YouTube svůj kanál a sleduje ho přes 600 tisíc lidí. Publikum měl kdysi ovšem ještě širší, protože spolupracoval s kremelským propagandistickým mediem RT. Byl jím prokazatelně i placen.

Na chvilku se u profesora Diesena zdržíme, aby bylo jasné, o koho se jedná. „V roce 2020 spolupracoval Diesen s agentem KGB Arne Treholtem na sepsání komentáře pro největší norský tištěný deník Aftenpost. Treholt byl v roce 1984 zatčen za špionáž ve prospěch SSSR a odsouzen k 20 letům vězení. Po zatčení byl Treholt označen za ‚největšího zrádce Norska od dob Quislinga‘ a jeho špionáž je považována za nejzávažnější špionážní případ v novodobých dějinách Norska,“ charakterizuje ho server Vatnik Soup.

Do svého podcastu si Diesen pozval i amerického šiřitele proruských dezinformací (a sexuálního delikventa) Scotta Rittera, který masakr v Buči svádí na Ukrajince a zajel si do Čečenska řečnit před kadyrovci. Napsal knihu s titulem Rusofobie. Klaus tedy mezi Diesenovy kámoše dost zapadne.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Teď k tomu, o čem si pánové povídali. Diesen se Klause ptá na ceny energií, které podle něj vedou k deindustrializaci Evropy, a chce vědět, jak Klaus vnímá tvrzení Ursuly von der Leyenové, že nás Rusko odřízlo od plynu. Klaus odpovídá: „Pravděpodobně ví, co se děje, ale předstírá, že neví, protože tvrdit, že nás Rusko odřízlo od dodávek plynu, je vtip. Není to vážné tvrzení. Udělali jsme to sami. Bylo to evropské rozhodnutí. Rusko by bylo absolutně šťastné, kdyby mohlo dodávat plyn evropským zákazníkům a dostávat za něj peníze.“

Paměť už lidem někdy neslouží, tak si připomeneme, jak to bylo. V dubnu 2022 Gazprom přestal dodávat plyn Polsku a Bulharsku, protože odmítly platit v rublech. Rusko si tak svévolně a jednostranně změnilo smlouvu. V červnu snížil toky plynovodem Nord Stream 1 zhruba na čtyřicet procent, v červenci přišla „technická údržba“ a koncem srpna se kohoutek zavřel úplně.

To vše se odehrálo dávno předtím, než Evropa začala výrazněji omezovat dovoz ruských energií. Sankce na plyn byly pomalé, opatrné a plné výjimek, právě proto, že Evropa byla na Moskvě závislá. Rusko navíc nevykazovalo ochotu „šťastně dodávat“ ani předtím. Už na podzim 2021 neplnilo zásobníky, které kontrolovalo. Odpovědný dodavatel se takto nechová. Chová se tak někdo, kdo ví, že jeho zboží je zbraň.

Ukrajina to věděla dávno. Plyn jí Moskva zavírala v letech 2006 a 2009, tedy dlouho před anexí Krymu, kdy se Západ ještě tvářil, že jde o obchodní spor. Energie sloužila jako páka k vydírání sousedů a ze závislosti se dalo udělat politické poddanství. Sankce pak nepřišly z nějaké evropské nenávisti ke Svaté Rusi, ale protože jsme nechtěli dál platit zabíjení Ukrajinců. Klaus tuto souvislost pomíjí.

Dále čtěte

Babišův kompars bdí. Podle činovnice Peštové je mládež zmasírovaná a papouškuje cizí názory.

NÁZOR / Babišova oddaná politická souputnice Berenika Peštová vylíčila své setkání s mládeží. Znělo to skoro…

Mnohem sdílnější je tam, kde chválí politiky, které má rád. Diesen připomene, že Andrej Babiš vykládá, jak se málo mluví o míru. Robert Fico tvrdí, že evropské vlády válečnou rétorikou odvádějí pozornost od domácích problémů. Klaus na to říká: „Zejména s novým postojem kancléře Merze se poprvé v životě bojím války… Takže podporuji premiéra Babiše, pokud je schopen říct tomu ne, a zejména premiér Fico včera řekl velmi dobrou věc. Takže souhlasím s oběma.“

Je příznačné, že Klaus se bojí Merzových projevů, ale nikoli ruských raket. Nemá zřejmě obavy ze sabotáží, žhářských útoků a dalších teroristických akcí, které Rusko provozuje na evropském území, o tom prostě mlčí. Evropské obavy jsou přitom legitimní. Označovat je za propagandu a Ficovo „mírové“ pohrdání solidaritou s napadenou zemí za moudrost je dost drzé. Klaus chválí lidi, jejichž slovník o míru se až podezřele shoduje s moskevským. Babiš je navíc v bezpečnostní politice přinejmenším diletant.

Pak přichází Klausovo obvyklé psychologické finále: silná rétorika je prý signálem slabé podpory doma. Na tom něco je, jen ho Klaus nechtěně aplikuje špatným směrem. Kdo zakrývá, že nechce hájit Ukrajinu a Evropu, obvykle mluví o míru nejhlasitěji.