Ilustrační foto FOTO: Pixabay
FOTO: Pixabay
Německo čelí rozsáhlé ruské špionáži. Podle zpráv německých médií sledují ruské tajné služby výcvik ukrajinských vojáků v bavorském Grafenwöhru. V srpnu začal také soudní proces se záložníkem Bundeswehru, který měl šest let vykonávat špionážní činnost pro ruské zpravodajské služby. Ze špionáže pro Rusko jsou podezřelí i dva vysocí úředníci spolkového ministerstva hospodářství.
Americká vojenská základna u města Grafenwöhr v Horní Falci je největším vojenským výcvikovým centrem ve střední Evropě. Území o rozloze 230 kilometrů čtverečních je obehnáno plotem, vchody jsou nepřetržitě monitorovány a nikdo se dovnitř nedostane bez předchozího povolení. Právě zde údajně v posledních měsících ruští špioni sledovali pomocí dronů a skenerů mobilních telefonů výcvik ukrajinských vojáků. Stejné aktivity měly být pozorovány také u vojenské základny Bundeswehru u Idar-Obersteinu v Porýní-Falci.
Aktivita ruských špionů v Německu vzrostla kvůli dodávkám německých zbraní a výcviku ukrajinských vojáků, řekla Martina Rosenbergová, prezidentka vojenské kontrarozvědky (MAD), ve videopodcastu Bundeswehru. Ruská špionáž zesílila v posledních měsících i podle spolkové ministryně vnitra Nancy Faeserové. „S ruskou agresivní válkou na Ukrajině získala hrozba ruské špionáže, dezinformačních kampaní a kybernetických útoků opět jiný rozměr,“ řekla ministryně.
Záložník donášel informace o NATO
Terčem ofenzivy ruských tajných služeb je ale Německo a další evropské země již několik let, uvádí v analýze z konce srpna deník Tagesspiegel. Mezi tyto aktivity patří dezinformace na sociálních sítích, cílená špionáž v politice a podnikání, hackerské útoky, pokusy o ovlivňování politických subjektů a stran, a dokonce i vraždy. „V roce 2019 byl uprostřed Berlína zastřelen gruzínský občan. Stopa vedla k moskevské rozvědce FSB, která na něj vyslala nájemného vraha,“ připomíná Tagesspiegel.
V polovině srpna začal u Vrchního zemského soudu v Düsseldorfu proces proti 65letému Ralphovi G. Bývalý voják a nyní záložník Bundeswehru je podezřelý z toho, že od října 2014 do března 2020 špehoval pro Rusko. Během této doby měl předávat Rusům kontaktní údaje vysoce postavených zaměstnanců Bundeswehru a také informace o fungování záloh v Německu a jejich napojení na civilní orgány, jako je například kontrola katastrof. Dále údajně poskytoval svým ruským kontaktům také přehled o bezpečnostní a obranné politice Spojených států amerických a zemí NATO.
Kromě toho měl Rusku předávat informace i z ekonomické oblasti, například o důsledcích hospodářských sankcí uvalených na Rusko v roce 2014, hlavně o jejich dopadu na plynovod Nord Stream 2. Uvedla to Spolková prokuratura, která v březnu vznesla proti Ralphu G. obvinění. Přístup k těmto informacím získal záložník i díky tomu, že pracoval jako obchodní manažer strojírenské společnosti a často cestoval po Rusku, upřesnil týdeník Die Zeit.
Němečtí úředníci ve službách Kremlu?
Spolkový úřad pro ochranu ústavy v současné době prověřuje také podezření, že ruské zpravodajské služby mohly proniknout i přímo do Spolkového ministerstva hospodářství. V podezření jsou dva vysocí úředníci ministerstva hospodářství, kteří zastávají významné funkce v odvětví energetiky, zjistil Die Zeit.
Ministr hospodářství Robert Habeck inicioval šetření letos na jaře poté, co byly zveřejněny interní dokumenty o plynovodu Nord Stream 2, o stavu naplnění zásobníků plynu a zpráva o bezpečnosti dodávek do Německa.
Podle zprávy týdeníku Die Zeit vzbudili úředníci pozornost tím, že při předkládání materiálů týkajících se plynové a energetické politiky zaujali výrazně proruský postoj. V tématech, jako je udělení licence na Nord Stream 2, státní intervence v Gazprom Germania a záchrana energetického gigantu Uniper, úředníci také pravidelně trvali na jiném názoru než spolková vláda, píše Handelsblatt.
Úřad pro ochranu ústavy prozkoumal životopisy podezřelých úředníků ministerstva a zjistil životopisné nesrovnalosti, v jednom případě dobu studia v Rusku. Úřad dále zkoumal soukromá přátelství a osobní vztahy s Rusy a kontroloval, zda jejich cesty měly výhradně oficiální pozadí a zda neměly podezřelé vedlejší cíle.
Dosud se však nenašly jednoznačné důkazy, které by mohly prokázat špionáž nebo korupci. Oba zaměstnanci proto prozatím zůstávají v anonymitě. V minulosti vedlo už samotné podezření ze špionáže často k ukončení kariéry, připomíná týdeník Focus. O tom, jak s oběma úředníky naložit, má rozhodnout ministr hospodářství.
Za Schrödera stát pustil Rusy z dohledu
Podle informací deníku Tagesspiegel několik zemí NATO již řadu let kritizuje Německo za to, že nebere hrozbu ze strany ruských zpravodajských služeb dostatečně vážně.
„V Německu se tomuto problému dlouho věnovala jen malá pozornost. Během působení kancléře Gerharda Schrödera Spolková zpravodajská služba BND zcela zastavila kontrarozvědnou činnost a upustila od špionáže ruských zpravodajských služeb. V soudním procesu o vraždě v berlínské Kleiner Tiergarten v roce 2019 nepřinesly rozhodující důkazy německé služby, ale výzkum organizace Bellingcat,“ upozorňuje Tagesspiegel.
Od začátku ruské války proti Ukrajině vyhostilo Německo, podobně jako ostatní evropské země, čtyři desítky Rusů akreditovaných na velvyslanectví v Berlíně a generálních konzulátech v Německu. Ovšem počet těch, kteří jsou v Německu akreditovaní jako diplomaté, ale ve skutečnosti pracují pro KGB nebo SVR, je údajně trojciferný, podotýká Tagesspiegel.
Česko vyhostilo letos na jaře 18 ruských diplomatů, Slověnsko 38, Francie 41, Polsko 45, Itálie 30, Dánsko 15, Holandsko 17, Belgie 21, Španělsko 25, Lotyšsko 16, Estonsko 17. Za nežádoucí osoby bylo prohlášeno také 19 členů ruské diplomatické mise při EU. Nedobrovolný odchod zpravodajských důstojníků z Evropské unie je považován za vážnou ránu pro ruskou špionáž.
Návrat metod studené války
Evropské bezpečnostní orgány předpokládají, že Rusko nyní přizpůsobí své špionážní aktivity tak, aby i nadále získávalo informace z politiky, obchodu, armády a výzkumu. „Podle bezpečnostních expertů lze předpokládat, že kybernetických útoků bude přibývat. Očekávají především hackerské útoky zaměřené na informace o energetické politice, sankcích a zbrojních projektech. Kromě hackerských a kybernetických útoků by nyní mohly zažít renesanci i staré metody z dob studené války,“ napsal už v květnu server Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD.
Konkrétně mají tajné služby podezření, že Moskva by mohla v příštích letech obnovit tzv. program „ilegálové“. V době studené války tuto formu špionáže prováděla KGB, nyní ji provádí Ředitelství ruské zahraniční zpravodajské služby SVR, oddělení pro obzvláště riskantní agenturní mise.
Ilegálové jsou špioni, kteří jsou infiltrováni do cílové země s vytvořeným životopisem a krycí identitou a zůstávají v ní aktivní roky nebo dokonce desetiletí. Nemají diplomatický status, a proto nejsou v případě odhalení chráněni před trestním stíháním. Jejich krytí obvykle spočívá v tom, že předstírají, že vedou život střední třídy jako normální manželský pár nebo rodina ze sousedství.
Úřad na ochranu ústavy tvrdí, že v Německu se nachází už v současné době řada ilegálů. Šifrované rozkazy jsou stále vysílány krátkovlnným rádiem z Moskvy a německé úřady je zaznamenávají, uvádí Tagesschau. Kdo jsou příjemci agenturních vysílaček a co je obsahem jejich zpráv, zůstává ale téměř vždy nejasné. Podle informací magazínu Spiegel mají ruské zpravodajské služby GRU a SVR po celém světě v současné sobě až 70 ilegálů.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
