Jakub Železný FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Jakub Železný má dar. Vedle nesporných kvalit moderátora i léčitelské schopnosti. Málokdo zlepší krevní oběh komunistům včetně Zemanova a Babišova výsadku v Radě České televize tak jako sedmačtyřicetiletý moderátor hlavních zpráv.
Vzdělaný chlápek s filozofickým doktorátem a jazykovým vybavením, o němž si mohou nechat ruštináři z KSČM jen zdát, čas od času zčeří krevní řečiště normalizačních nostalgiků, kteří sborově vzdychají po Zelenkově ČST. Ti mají Železného dovětek v Událostech, komentářích, že ministr Havlíček „pendluje mezi nábřežím Na Františku a nábřežím, které se „bůhvíproč jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi“, dokonce za vlastizradu. Jejich ideální moderátor se může ptát politiků leda na koprovku, nesmí o ničem pochybovat a před životními turbulencemi jejich ikon musí šoupat nohama.
Jakkoliv nelze očekávat aktivní obranu Jakuba Železného ze strany vedení veřejnoprávní televize, notně ostřelovaného politickými implantáty v Radě ČT už za cokoliv včetně obsahu vysílání, nepasuje-li režimu, zastat se jeho práce je namístě. Spíše akademická otázka moderátora v televizním rozhovoru je zcela legitimní a v ničem neodporuje dikci Kodexu České televize. Naopak, jeho účelová dezinterpretace, kterou si teď zuřivě vypomáhají komunističtí pohlaváři, extremisté všeho druhu a plačky po totalitě, nesmí umlčet právo Železného zapochybovat. Stíny Svobodovy minulosti nevyjímaje.
Přes nesporné vojenské zásluhy Svobody v druhé světové válce jich totiž nebylo málo. Železný nelhal, komunistickým prezidentem Svoboda byl. Stejně jako členem předsednictva ÚV KSČ, který do komunistické strany vstoupil už před únorem 1948, a Gottwaldovým ministrem obrany byl v době, kdy komunisté popravili generála Heliodora Píku. Že v srpnu 1968 dotlačil v Moskvě k podpisu „Protokolu o jednání delegace SSSR a ČSSR“, resp. k přijetí „bratrské pomoci SSSR“ v podobě okupace (až na Františka Kriegla) zbylé váhavce z československé delegace a už o čtyři dny později pro něj sám zvedl ruku na zasedání ÚV KSČ, je prostě holý fakt. Akademické „bůhvíproč“ tu tak má své opodstatnění. A moderátor Železný se Kodexu České televize v ničem nezpronevěřil: ctít fakta je totiž jeho první povinnost.
Veřejná scénka, kterou pak v celé věci sehrál agent Státní bezpečnosti Falmer alias Vojtěch Filip, je spíš k smíchu. Nářek, kterým chtěl právě v souvislosti s Železným vzbudit veřejný soucit nad dcerou Ludvíka Svobody Zoe Klusákovou, je totiž pokrytectví na entou. Manželka Husákova ministra kultury Milana Klusáka totiž patřila k prominentům komunistického režimu. Kolik soucitu měla třeba s věřícími velehradské poutě v roce 1985, kde právě rozzuřený Klusák nestačil pronést svůj propagandistický projev a byl s dalšími bolševickými potentáty vypískán tisícovkami poutníků, se Filip nezmiňuje. (Svatbu měli ovšem rodiče Zoe Klusákové církevní, a to v roce 1923 právě na Velehradě.) A pro následné pronásledování věřících z Velehradu Státní bezpečností a jejich existenční likvidaci soudruh soucit nevyžaduje. „Je to obvyklá metoda buržoazní propagandy, která využívá každé příležitosti k útokům proti reálnému socialismu, jimiž chce odvést pozornost od hlubokých problémů kapitalistické společnosti, od masové nezaměstnanosti, od důsledků horečného zbrojení, od zločinů imperialismu,“ psalo tenkrát Rudé právo. A Zoe Klusáková neprotestovala.
Jak se s „kauzou“ popasuje Rada České televize, teprve uvidíme. Snahy Hany Lipovské a Daniela Váni o revizi reportáže ČT o Lidicích ale mohou otevřít cestu k dalšímu gumování nepohodlných míst ve vysílání veřejnoprávní televize. Slibovat si pak cokoliv od Lubomíra Veselého, který legendární projev Milouše Jakeše z Červeného Hrádku zhodnotil mj. větou „když se snažíte odhodit na pár minut všechny předsudky, tak přijdete na to, že v některých místech toho projevu slavného,… je to projev klasického pravicového politika“, je asi zcela zbytečné.
Ostatně jeho dotaz na ředitele ČT, týkající se výroku Jakuba Železného na jeho privátním účtu sociální sítě, v němž se vymezuje proti kritikům Milady Horákové a hrozí jim vyhazovem z televizního studia, ukazuje spíš na nevyřízené účty radního vůči zaměstnanci České televize než na důslednou dbalost o Kodex ČT. Ten regulaci výroků moderátorů na Facebooku nebo Twitteru ani neumožňuje. A doporučení, která pro chování pracovníků na sociálních sítích televize nedávno vydala, nemají závazný charakter ani právní sílu regulovat jejich svobodný projev.
S novými přírůstky se tak Rada ČT mění v drába s holí, kterému mocný pán nařídil jenom trestat. Jakub Železný stejně jako Václav Moravec, Nora Fridrichová nebo Marek Wollner a celá řada dalších profíků České televize tak mohou rychle ztrácet půdu pod nohama pro skutečně nezávislou a svobodnou žurnalistiku. Chlácholení drábů, že jde jen o optický klam, tu už jednou byla. S Bobošíkovou v čele.
