Jaký je podle Babiše rozdíl mezi udavačem a whistleblowerem

(Ateo)

FOTO: Ateo

Ačkoli Andrej Babiš prosazuje vstřícný zákon na ochranu whistleblowerů, v reálném životě se chová jinak. Všichni, kdo si dovolí poukázat na možné porušení zákona týkající se jeho osoby nebo holdingu, jsou napadáni a ostrakizováni. Naposledy úředníci jeho ministerstva, kteří upozornili na nestandardní machinace svých kolegů kolem Čapího hnízda.

Andrej Babiš ještě jako ministr financí a jeho tehdejší první náměstek Lukáš Wagenknecht (FB ANO)

Trumf proti korupci

Šéf hnutí ANO představil koncem dubna vlastní poslanecký návrh zákona na ochranu oznamovatelů trestné činnosti. Je konkurenční vůči vládní předloze Jiřího Dienstbiera, který ji má ve své gesci, a který tuto neohlášenou iniciativu velmi špatně nesl. Učinil tak měsíc poté, co v Poslanecké sněmovně nepříliš přesvědčivě obhajoval legálnost padesátimilionové dotace pro svoji farmu Čapí hnízdo.

„Kauzu vyšetřuje auditní orgán Evropské komise, Evropský úřad proti podvodům OLAF a Policie České republiky, a to vše pouze jen na základě série anonymních udání do Bruselu a Policii České republiky,“ postěžoval si tehdy Babiš v parlamentu.

Alternativní návrh předložil jistě mimo jiné proto, aby překryl mediální pachuť, že se impérium samozvaného vlajkonoše boje proti korupci dostalo do podezření z porušování zákona.

„Nový zákon má chránit případné oznamovatele od prvopočátku. Je to zesílení boje proti korupci, který ministerstvo pod mým vedením prosazuje. Bohužel zatím naše společnost nemá instrument, jak tyto lidi ochránit. V rámci koalice na to máme asi jiný názor. Ministr Dienstbier nepovažuje za důležité, abychom měli takový zákon,“ uvedl tehdy Babiš. „Je nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu,“ zdůraznil.

Babišova média tento záměr doprovodila příkladnou propagandou. Server iDNES.cz (25. 4. 2016) jej označil za „trumf proti korupci“ a pokračoval:. „Nahlásíte nepravost, stát vás ochrání před odplatou.“

Whistlebloweři budou moci využít hned dvou nových institutů. Jednak anonymního udání, kdy by mohli komunikovat s policií a žalobci napřímo, aniž by byla známa jejich identita. Proto je Babišova kritika anonymních oznámení poněkud nejasná. Nebo mohou podat trestní oznámení, přičemž jim bude garantováno zachování pracovního místa, které by nebylo možné zrušit bez souhlasu Úřadu práce. A pokud by se tak stalo, dostanou jako bonus od ministerstva financí až 600 tisíc korun.

Jaká je realita?

Babišovo zamýšlené posílení ochrany whistleblowerů jde proklamativně vysoko nad rámec běžného populismu. Jako v řadě jeho jiných slibů však zůstává jen u slov. Jak zjistil magazín Reportér (11. 7. 2016, „Čapí hnízdo: Poslušná úřednice zřejmě povýší, kritici půjdou“), přímo u ministra financí jsou poměry přesně opačné.

Letos v lednu vyšlo najevo, že náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek pověřil zaměstnankyni rezortu Barboru Boschat, aby v Bruselu bez vědomí svých přímých nadřízených vyzvídala informace o vyšetřování Čapího hnízda na Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Zjistili to ředitelka příslušného odboru Martina Uhrinová a její podřízený Ladislav Janák. Jelikož se jedná o stejně nestandardní jednání, jako kdyby úředníci zjišťovali stav vyšetřování případu u orgánů činných v trestním řízení na místní úrovni – navíc tak Boschat činila bez řádné evidence pod číslem jednacím -, bylo o této věci informováno vedení ministerstva.

Po půl roce jsou výsledky této kauzy zarážející. Ti, kdo upozornili na podezřelé machinace, se dočkali kárného řízení kvůli úniku informací, a přijdou o funkce. Jednání iniciativní úřednice nebylo vedením rezortu vyhodnoceno jako přestupek a naopak ji čeká povýšení. Boschat podle Reportéra nedávno zvítězila ve výběrovém řízení na ředitelku důležitého odboru, pod který spadá právě agenda analýzy a hlášení nesrovnalostí při čerpání evropských dotací. Nahradí tak svoji dosavadní nadřízenou Uhrinovou, která spolu s Janákem a kontrolním úřadem OLAF považovala její jednání za závažné porušení pravidel. Na základě získaných informací totiž mohla varovat ministra financí o detailech kontroly evropské dotace, k níž se tehdy schylovalo.

Babišův whistleblowing v praxi tedy vypadá tak, že přičinlivá Boschat zřejmě brzy povýší, zatímco ti, co na její podezřelé jednání upozornili, nejspíš skončí. „Je to prohra. A určitě můj konec na ministerstvu,“ prohlásil Janák a dodal: „Je to prostě fraška.“

Absurdnost služebního zákona v praxi

Za potvrzení této frašky lze označit reakci tiskového odboru ministerstva financí, který přímé otázky na Babiše odbyl s tím, že se „nejedná o dotazy na ministra, neboť ten ze zákona není služebním orgánem, nerozhoduje o jmenování či nejmenování jednotlivých státních zaměstnanců úřadu a nepřísluší mu je hodnotit.“

Tady se v plné míře projevuje absurdnost služebního zákona, který umožňuje ministrům schovávat se za úřednická rozhodnutí, přičemž je zjevné, že minimálně některá z nich probíhají s jejich vědomím, pokud ne přímým příkazem. Pokud za úřad ministra financí odpovídá Babišem vybraný a loajální státní tajemník Jan Sixta, nedá se očekávat, že by se uvnitř rezortu odehrálo něco, co by mohlo ministra poškodit.

Tento problém (stejně jako řadu jiných problémů) tzv. protikorupční aktivisté, kteří tak agresivně tlačili přijetí služebního zákona kvůli údajnému „odpolitizování“ státní správy, nedomýšlejí.

Trestní oznámení na oznamovatele

Případ Martiny Uhrinové a Ladislava Janáka není v Babišově rezortu jediný. V červnu 2015, několik dní před nabytím účinnosti služebního zákona, byl bez udání důvodu odvolán první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. Babiš jej přitom při jeho nástupu o rok dříve považoval za klíčovou posilu v boji proti korupci při čerpání peněz z evropských fondů.

Wagenknechtova hvězda však zcela vyhasla poté, co se mezi ním a ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou rozhořel konflikt kvůli monitorovacímu systému, sledujícímu čerpání dotací z evropských fondů. Náměstkův audit odhalil závažná pochybení v tendru na tento systém, jehož výběrovou komisi tehdy vedl Jan Sixta. Tendr dodnes vyšetřuje policie, a státu kvůli němu hrozí stomilionové škody. Ministr financí svého současného státního tajemníka podržel a „posel špatných zpráv“ Wagenknecht byl po několika týdnech uklizen z ministerstva.

Aby toho nebylo málo, letos v květnu se objevily informace, že po exnáměstkovi jde policie. Stalo se tak nedlouho poté, co do Bruselu dorazilo anonymní udání na Čapí hnízdo, přičemž Babiš je přesvědčený, že jde o Wagenknechtovu iniciativu. Ten to popírá.

Trestní oznámení exnáměstka obviňuje z údajného mrhání státními penězi, když za jeho éry vyhrál výběrové řízení na ředitele auditního orgánu Evžen Mrázek, který formálně nesplňoval všechna kritéria, konkrétně předepsaný stupeň znalosti angličtiny. Samotný Wagenknecht považuje tuto akci za odvetu za jeho kritiku Čapího hnízda.

Babišův dvojí metr

Pro dokreslení mozaiky vztahu Andreje Babiše k whistleblowingu lze doložit jeho reakci na článek v německém magazínu Spiegel. Ten psal o indiciích, podle kterých měl Agrofert v Česku vliv na podobu pravidel rozdělování evropských dotací pro velké chemické podniky.

„Der Spiegel jen opisuje nesmysly, které píší jiní novináři. Co napsal německý časopis je jen recyklace starých výmyslů,“ reagoval Babiš v České televizi a dodal: „Česko je největší udavač v Bruselu a já sám jsem jednička v počtu udání, které byly na někoho podány.“

Suma sumárum. Místo aby šéf hnutí ANO ocenil, že oznamování trestné činnosti u nás jen kvete, přičemž on sám tomuto jevu usilovně svými zákony otvírá dveře, dělí tyto oznamovatele na dvě kategorie.

Ti, kdo poukazují na nepravosti ostatních, jsou slušní whistlebloweři, které je nutné podpořit nejen zákonem, ale případně i slušnou finanční injekcí z kapes daňových poplatníků.

Ti, kdo poukazují na nepravosti týkající se jeho osoby a Agrofertu, jsou udavači, šířící lži a nesmysly, s cílem dostat jej z politiky. V těchto případech je nutné proti nim tvrdě zakročit, ať už osobní perzekucí, nebo podáním trestních oznámení.

Babišův proklamativní boj proti korupci tak realitě nastavuje křivé zrcadlo. A žádný marketingový nátěr na tom nic nezmění.

Robert Pelikán a Andrej Babiš chtějí být s vlivnými žalobci zadobře (ČTK)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články