Není to tak dávno, co byl Jan Hamáček na sjezdu České strany sociálně demokratické znovuzvolen předsedou sociálních demokratů. Je to právě měsíc. Přesto i tato krátká doba ukázala, že pokud chce mít sociálně demokratická partaj alespoň nějakou šanci udržet se v poslanecké sněmovně také po říjnových volbách, musí ji do nich vést někdo jiný než její dosavadní šéf Hamáček.

Jan Hamáček ve svém dubnovém kandidátském projevu na předsedu prohlásil: „Náš program je jasný: My jsme levice! V těchto třech slovech je všechno, co potřebujeme vědět, všechno, čím se potřebujeme řídit, všechno, co máme dělat. Vážené delegátky, vážení delegáti! Jsme jedinou demokratickou levicovou stranou. Buďme na to hrdí! Jsme jediná strana, která lidem nabízí solidaritu, jistotu a ochranu,“ zdůraznil Hamáček.

Znělo to jasně, výstižně a jednoznačně a je pravda, že Hamáčkova slova působila o dost sebevědoměji, přesvědčivěji a důrazněji než ta, která ve svém projevu pronášel jeho hlavní protikandidát, v té době ministr zahraničních věcí a místopředseda sociální demokracie Tomáš Petříček.

Stačil pouhý měsíc a ukázalo se, že Jan Hamáček je dnes ve veřejném prostoru nositelem úplně jiných témat než těch levicových a sociálně demokratických. Zmatky, dohady a s velkou pravděpodobností i lži kolem jeho cesty do Moskvy ho naprosto zdiskreditovaly a ať už je jeho role v celé této konspirační kovbojce jakákoli, jeho osoba aktuálně spolehlivě zatlačuje veškerý levicový program do pozadí a strhává pozornost úplně jiným směrem.

A zřejmě to jen tak neustane a může se to ještě docela dlouho táhnout, protože to zatím vypadá, že Jan Hamáček má nemalou schopnost zmíněnou kauzu neustále živit a rozmazát, čímž vše jen dále zhoršuje. Nejnověji tak učinil například tím, že z dozorčí rady České pošty odvolal hejtmana Pardubického kraje a svého spolustraníka Martina Netolického, a to krátce poté, co server Seznam Zprávy zveřejnil vyjádření Netolického, který s Hamáčkem hovořil o získání milionu vakcín Sputnik z Ruska.

Poslední šance sociálních demokratů

Jan Hamáček tak v současné době v čele sociální demokracie brání tomu, aby strana prezentovala svůj program a snažila se získat voliče, na které cílí, protože vše zastiňuje její předseda a jeho spletitá kauza, ve které je pořád obtížnější se vyznat. Nakonec i sám šéf sociálně demokratické strany tak stále více působí dojmem štvané zvěře, která už jen zoufale kouše kolem sebe a je více a více vyvedená z míry.

Dále čtěte

Zvítězí v říjnových volbách politika, či její náhražky? Ivan Bartoš a Petr Fiala nesmí zapomenout na hlavní funkci stran

Největší problém české politiky, se kterým se už nějaký ten pátek potýkáme, se dá shrnout celkem jednoduše: voliči se u…

V takové situaci sociálním demokratům zbývá jediné, pokud chtějí mít alespoň malou šanci udržet se v dolní komoře parlamentu: hledat cestu, jak ještě před volebním kláním vyměnit předsedu a nechat se vést do voleb někým aspoň trochu důvěryhodným, například poslancem, místopředsedou ČSSD a bývalým hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem.

Když se ještě vrátíme ke kandidátské řeči Jana Hamáčka z online sjezdu, ministr vnitra a vicepremiér zde také uvedl: „Ucházím se znovu o post předsedy, protože chci dál prosazovat levicový program sociální demokracie. Jsem přesvědčen, že úspěšně zabojujeme ve volební kampani, když společně napřeme všechny síly. Věřím, že jednotná sociální demokracie to zvládne. Bude mi velkou ctí, pokud získám vaši důvěru, abych dál vedl sociální demokracii. Vždyť mě znáte, jsem tu pro vás, já nás do té sněmovny na podzim dovedu. My jsme levice! Levicová sociální demokracie a v tom je naše síla. S tím vás prosím o vaši podporu.“

Je samozřejmě na sociálních demokratech, aby zvážili, zda je jejich předseda Jan Hamáček schopen dostát tomu, co před svým opětovným zvolením na sjezdu sliboval, a nebo zda je to dnes – ještě více než kdykoli předtím – už nad jeho síly. Nejlepší by bylo, aby se s ním dohodli na tom, že odejde sám z osobních důvodů, protože cítí, že si potřebuje odpočinout, stáhnout se na čas do ústraní, vydechnout si a dát se po tom všem tak nějak zase dohromady.

Tradiční strana s ideově zakotveným programem

Sociální demokraté by tak dostali šanci v předvolební kampani skutečně prezentovat svůj sociálně demokratický program a projevit se jako levicová strana přesně v tom smyslu, jak o ní její předseda Hamáček hovořil, a voliči by následně v říjnových sněmovních volbách mohli dát svým hlasováním najevo, nakolik o ni mají stále ještě zájem.

Bylo by to dobré už jenom z toho důvodu, že Česká strana sociálně demokratická je tradiční uskupení s ideově zakotveným programem a jako takové plní v demokratickém systému České republiky založeném na svobodné soutěži politických stran důležitou roli.

Pokud bude ČSSD místo svého programu ve veřejném prostoru řešit jen špionážní dramata, znamená to, že svou roli neplní, a ve výsledku tak selhává i v tom, co tolik zdůrazňoval Jan Hamáček – tedy, že je levicí a jedinou demokratickou levicovou stranou u nás.