Jan Keller chtěl zřejmě demonstrovat, jak jsou někteří občané a politici málo bystří. Zabývají se nesmysly – z pohledu Jana Kellera – a přitom se někde rodí skutečný problém. Jen si na to nevybral moc dobrý příklad.

Sociolog a bývalý europoslanec Keller dne 10. února napsal v Právu: „Nikdy nemůže být na škodu trochu si zavzpomínat. Jaké starosti jsme vlastně měli loni kolem 10. února? I když počasí venku bylo na únor až nezvykle vlídné, v zemi vládla tehdy poměrně blbá nálada.“

Tak to v Česku pořád. V čem to tehdy podle autora spočívalo?

„Hlavní událostí týdne byla však nesporně volba nového ombudsmana. Hnutí Milion chvilek, jehož vedení se krátce předtím setkalo se třemi místopředsedy ČSSD, vydalo prohlášení, v němž hrozilo rozsáhlými demonstracemi v ulicích, pokud bude do této funkce zvolen Stanislav Křeček. To přimělo poslance, kteří až dosud váhali mezi několika kandidáty, aby svůj hlas odevzdali Stanislavu Křečkovi. Občanští aktivisté začali připravovat blokádu úřadu ombudsmana.“

Jistě. Byla to další demonstrace drzosti Miloše Zemana, který se rozhodl zpestřit si svou běžnou nečinnost pohodlného důchodu zlomyslností vůči údajné pražské kavárně. No dobře, dnes už po tom pes neštěkne, protože Zeman páchá mnohem větší škody. Rozeznat důležité ale podle Kellera neuměl zřejmě nikdo: „Většina obyvatel měla jiné starosti, pomalu se začínaly plánovat dovolené. V médiích již najdeme tou dobou ojedinělé zmínky o dosud neznámém čínském městě Wu-chan. Mimo Čínu bylo tehdy v celém světě infikováno zhruba tři sta osob, přičemž čínský občan žijící na Filipínách na záhadnou nemoc dokonce zemřel. Mohli jsme se to dočíst v článku s názvem ‚Panika není na místě‘.“

Působí to hezky. Jak jsou včerejší starosti naivní, že? Jenže Keller se měl podívat na to, co se tehdy skutečně dělo. Nikoli až 10. února 2020, ale už 28. ledna, skoro dva týdny předtím, se o novém koronaviru mluvilo ve sněmovně. Jenže o něm mluvila opozice, tak by to tak hezky nezapadlo do Kellerových konstrukcích o všeobecné naivitě a neznalosti. Přitom autor onoho vzpomínání by se měl podívat aspoň na Novinky.cz. Tam 28. ledna 2020 čteme: „Opoziční poslanci chtěli v úterý v úvodu schůze slyšet od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), jaká opatření Česko přijalo nebo přijme kvůli koronaviru. Poslanci ANO, ČSSD a komunistů však debatu neumožnili. Bod chtěla zařadit ODS. Poslanec Bohuslav Svoboda řekl, že by ho zajímaly informace o tom, jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravené pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem a jestli mají nemocnice dostatek personálu.“

Svoboda chtěl dále vědět: „Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký v případě rozšíření do ČR? Nechceme vyvolávat paniku, ale informace o tom, jak jsme připraveni na různé druhy vývoje, bychom dostat měli.“

A ještě se tam dočteme: „Ministr zdravotnictví Vojtěch v úvodu schůze krátce vystoupil a řekl, že vláda situaci nepodceňuje. Širší diskusi ale poslanci ANO, ČSSD a komunisté neumožnili, protože se při hlasování o zařazení bodu zdrželi.“

Pak ještě mluvili další lidé z opozice: „Poslanci jsou zvoleni za regiony, tráví tam poslanecké týdny, mně se množí dotazy. Budu rád, když informace kromě mediálního zpravodajství zazní i před poslanci. I proto, že jestli je něco nebezpečné, tak je to i šíření paniky z neúplných informací,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

„Není nic proti ničemu, abychom projednali připravenost České republiky na připravenost proti koronaviru,“ sdělila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Asi tolik k tomu vzpomínání, jestli přesně před rokem všichni žili jen nějakým Stanislavem Křečkem a přípravou na dovolené. Mají to dnes autoři těžké, když ještě žijí pamětníci a všechno se dá rychle najít.