Jan Keller (Právo 30. 1.) podrobil kritice řeč prezidenta Andreje Kisky a vytkl jí neodbornost.
Keller píše: „Při přebírání nejvyššího vyznamenání Masarykovy univerzity v Brně se ve svém projevu slovenský prezident Andrej Kiska zaměřil na nebezpečí populismu, který považuje za velkou hrozbu demokracii. Hovoříme-li na akademické půdě o odborných termínech, předpokládá se, že věc, o níž pojednáváme, máme zvládnutou do hloubky. Proto je skutečně škoda, že se Andrej Kiska ani slovem nezmínil o aktuálním myšlenkovém proudu, který nahlíží na populismus jinak než on.
Není to přece tak dávno, co přední světová filozofka politiky a jedna z nejvlivnějších teoretiček levice profesorka Chantal Mouffeová vydala knihu s názvem Za levicový populismus. Podle ní populismus nepředstavuje patologii demokracie, jak ve svém projevu tvrdil Andrej Kiska, nýbrž může být naopak její důležitou součástí.“
A tak dále. Pak Keller činí zobecnění: „Ať již totiž chápeme demokracii jakkoliv, bez lidu si prostě nevystačíme. Politici nemohou dost dobře kázat o významu veřejného zájmu a přitom mít pro kategorii lidu rezervovánu jen hanlivou nálepku.“
Tady je snad Keller poněkud přísný a nejde jen o to, že pro Kiskovy posluchače bylo jistě úlevné, že tam třeba nehovoří Miloš Zeman a všichni se tak nemusí třást, co z něj zase vypadne.
Kiska mimo jiné řekl: „Po celém světě se rozmáhá nebezpečný populismus. Stačí chvíle nepozornosti a to, co demokracii trvá vybudovat roky, si zlo nebo totalita vezme přes noc.“
Není úplně jasné, proč by měl Kiska, byť na akademické půdě, zabrušovat do jemností obecných pojmů. Pokud máme k textu kontext, je celkem zřejmé (s trochou snahy), co má mluvčí na mysli. Zvlášť když se o tom mluví ve střední Evropě a zrovna ohledně populismu tušíme, o čem je řeč. Kiska ostatně použil přívlastek a mluvil o „nebezpečném populismu“, takže by se ho někdo musel zeptat, jak vypadá ten bezpečný nebo aspoň neškodný.
Že Kiska nevystupuje jako protilidový elitář snad bylo jasné z jeho dalších vět: „Zkratky naši demokratickou společnost rozdělují. Pokud jí chceme vrátit sílu, nepůjde to jinak než vytrvalou a poctivou prací. Slušnou, ale odvážnou diskuzí, citlivostí k potřebám lidí a dodržováním pravidel i v době, kdy nám nevyhovují a kdy je jiní porušují.“
Proč si Keller myslí, že tu někdo má „pro kategorii lidu rezervovánu jen hanlivou nálepku“? Populismus ostatně není produktem lidu, ale těch, kdo lid oslovují.
Když si budeme hrát s definicemi, dočteme se třeba na Britannica.com, že populismus je „politický program nebo hnutí, které zdůrazňuje obyčejného člověka, obvykle v příznivém kontrastu s elitou. Populismus obvykle kombinuje prvky levicové a pravicové, staví se proti velkým obchodním a finančním zájmům, ale bývá také často nepřátelský vůči etablovaným socialistickým a dělnickým stranám“.
Český Velký sociologický slovník v hesle Populismus říká, že je to „součást politické kultury, dovedné využívání prvků lidovosti v utváření image vlády, politické strany, respektive jedince usilujícího o politickou popularitu. Součástí populistické strategie je navrhování i prosazování populárních politických opatření (například v oblasti sociální politiky, zajišťování veřejné bezpečnosti, boje proti korupci apod.), ale i sociální demagogie spojená s prvky aktivní sociální politiky“.
V čem je problém toho slova, naznačuje část hesla na Onlinelibrary.wiley.com: „Populismus je však pojem problematický jak pro politologii, tak pro politickou sociologii, protože byl a je stále používán k popisu množství jevů, které se od sebe významně liší.“
Kiska tedy nemá důvod natáhnout svou řeč o pasáže, kde by vysvětloval rozdíly mezi nebezpečným a dobrým populismem. Že se má lidem naslouchat, bylo z jeho vyjádření jasné.
Když někde vystupuje Zeman, který zjevně pohrdá přinejmenším polovinou naší populace (nejspíš ale skoro celou), žádný populismus nekritizuje. Pro něj jsou ti, kdo ho nevolili, jen ulice a žumpa.
Je ale zábavné, když čteme, jak v Haló novinách Jan Keller říká: „Ve srovnání s minulými kauzami ODS je Babiš čistý a svatý člověk.“ Čistý, svatý a možná i užitečný populista. Nedá nám to nezmínit ještě jednu větu, která naznačuje, jak vidí Keller aktivitu lidu: „Skutečně investigativní novinář by musel být schopen třeba vypátrat, kdo a odkud vozí při demonstracích na pražská náměstí stále tytéž bedny s předem připravenými hesly a výzvami.“
Tak to my ale přece víme, že všechno organizuje Soros a americká ambasáda. Tak po čem pátrat, ne? Lid by přece nenapadlo proti něčemu protestovat, když už mu vládnou hodní populisté.