Jan Palaščák: Česko je špička v energetické bezpečnosti, nepanikařme, lex Dukovany je paskvil

Jaderná elektrárna Dukovany (ČTK)

Jaderná elektrárna Dukovany | FOTO: ČTK

Vůči tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany si Jan Palaščák servítky nebere. Sám by do výstavby jádra pustil soukromé investory: „Myslím, že v Česku by se dalo najít dost těch, kdo by měli zájem investovat do modulární jaderné elektrárny. A ti, kteří se to teď bojí říct, by byli daleko přede mnou a jsou na to připraveni,“ tvrdí podnikatel v energetice a, jak sám říká, také ekonom a filosof.

Zatím posledním projektem Jana Palaščáka je měna CO2IN, která „vám umožní vymazat vaši uhlíkovou stopu na jedno kliknutí“. Má s ní globální ambice: „Jsem jednoznačně motivován snahou zapsat se tímto projektem do dějin, to říkám zcela otevřeně. Nemám žádnou jinou lepší, ale ani horší motivaci,“ říká muž s pověstí tvrdého byznysmena.

Lex Dukovany je podle Palaščáka třeba hodit do koše. „Ten zákon je úplně k ničemu, je jenom pro Dukovany a ještě je podřazen již uzavřeným smlouvám mezi státem a ČEZem. Je to právní paskvil,“ dodává v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Jste solární baron?

Je otázka, jestli je solární baron kluk, který si naspořil nějaké peníze, už když mu bylo deset let, pak mu pomohli jeho rodiče a prarodiče, výsledkem bylo 300 tisíc ve stavebním spoření a postupný začátek přípravy fotovoltaických projektů. Ale budiž, solární baron jsem, respektive patřím k těm, kteří jsou na ráně – svou solární elektrárnu jsem neprodal, neschovávám ji za žádné zahraniční vlastníky. Vnitřně jsem s tím ale spokojený nebyl, takže jsem se rozhodl pustit do nových projektů.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

K těm se samozřejmě dostaneme, ale cítíte se osobně dotčen tím, že jste strkán do škatulky solárních baronů? Je to oblíbené téma Miloše Zemana i dalších politiků.

Nikoho jsem neuplácel, nedělal jsem nic špatného, ale uznávám, že jsem z toho sám neměl dobré pocity, protože ta renta byla velká. Deset let jsem ale pracoval na tom, abych dokázal, že umím podnikat i bez dotací a bez takto mimořádných příležitostí. Každou korunu získanou z fotovoltaiky jsem také už několikrát reinvestoval a otočil v české ekonomice. Odpracoval jsem si to. Ale když o solárních baronech mluví Miloš Zeman, lidé z ČEZu a ti samí, kdo chtějí stavět Dukovany, ti samí, kdo chystali solární boom, tak to už mne štve.

V poslanecké sněmovně prošla zatím prvním čtením novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta má výrazně snížit podporu pro solární elektrárny, naopak nejvyšší zvýhodnění přiznává bioplynovým elektrárnám. Část současných majitelů se zlobí, jak to vnímáte vy?

Všichni mi jako majiteli solární elektrárny říkali, jak jsem za vodou. Pro mne to ale byla motivace něco dělat. Kolegové ze solárního sektoru mi možná teď budou psát ošklivé zprávy, ale já ty dodatečné solární daně beru ve stylu stál dal, stát vzal. I když to, že se to otevírá teď zase po těch deseti letech, to už považuji za nešťastné. Moc peněz se nevybere a v oboru už převažují běžní čeští podnikatelé ze všech možných segmentů, mají většinou jiný byznys, takže jim jen stát sebere peníze, které by jinak dali zpátky do ekonomiky. Je to podobné, jako by stát zavedl nějakou korporátní daň. Není to adresné ani efektivní. Ti skuteční solární baroni jsou už úplně někde jinde.

Mimochodem, pokud jde o ty bioplynové stanice: holding Agrofert, který spravuje Babišův svěřenský fond, se v minulých letech stal jedním z lídrů na trhu bioplynových elektráren. A novela nejvyšší možné zvýhodnění přiznává právě bioplynkám… Je to podle vás jen náhoda?

Tady bych se Andreje Babiše možná zastal. Nemyslím, že by to osobně přímo řídil, i když jsou tu určitě v politice lidé, kteří mají snahu pomáhat Agrofertu. I když tento typ podpory výkupní ceny už přitom není potřeba, elektřina je drahá, stejně jako emisní povolenky. Pokud něco má smysl, jsou to odpadové bioplynky na komunální či jiný odpad. Ty by se měly stavět.

Skupina Amper, kterou vlastníte a vedete, o sobě píše, že jejím cílem „je přispět ke zvyšování energetické účinnosti a přechodu na nízkouhlíkovou a dlouhodobě udržitelnou energetiku inovativním způsobem“. Jak se nám ten přechod daří?

Ten přechod na moderní, obnovitelnou a nízkoemisní energetiku se nám v poslední době daří velice – hlavně proto, že jsme z České republiky přešli na jiné trhy. Když bych měl shrnout těch 14 let jen v české energetice, musel bych přiznat, že se mi to nedaří, ale právě to mne přinutilo hledat inovace a projekty, které nebudou závislé na českém regulačním, legislativním a lobbistickém prostředí.

To narážíte na váš projekt CO2IN. Ten je založený na obchodu s emisními povolenkami, možnosti pořídit si jejich derivát, podíl na povolence. Jak to má fungovat?

Pochopil jsem, že být obchodníkem s elektřinou či plynem není cesta, jak udělat tu disrupci na trhu. Poskytování energetických služeb je sice super, ale to nemůže poměry změnit, je to neškálovatelné, nedá se to exportovat. Takže jsme vymysleli CO2IN. Je to privátní, virtuální a environmentální měna. Není to kryptoměna – digitální ano, ale ne krypto. S bitcoinem máme ale společnou vlastnost, že i CO2IN je z definice protiinflační. To je dané tím, že počet emisních povolenek je omezený, je na ně pevný strop. Je to v podstatě princip zlatého standardu, kde tím zlatem jsou emisní povolenky.

Boj proti inflaci, respektive znehodnocování vlastních úspor je pro řadu lidí dosti aktuální téma. V čem přesně je tedy CO2IN protiinflační?

Sto CO2INů odpovídá jedné povolence, tisíci tun CO2. V České republice jsou stovky emitentů, v Evropě tisíce: elektrárny, těžký průmysl a tak dále. Jen vloni bylo 1,8 miliardy povolenek – to byl striktní strop. Každý rok se počet povolenek má snižovat asi o tři procenta s tím, jak se zpřísňují ekologické cíle. Je to, jako byste z oběhu každý rok stahoval koruny nebo dolary. To je ten antiinflační princip. Mohla by to zvrátit nějaká politická změna, ale krach systému emisních povolenek příliš nepředpokládám, to by musela krachovat celá EU. Investoři hledají vzácná aktiva, jejichž počet je omezený – ať už jsou to teď byty v Praze nebo emisní povolenky.

Už si takto mohu CO2IN nakoupit?

S trochou nadsázky mohu říct, že právě v době vzniku tohoto rozhovoru jsme nakoupili první povolenky, jež dál prodáme prvním fyzickým osobám, které se s námi pustily do první fáze testování projektu.

A je i sázka na růst ceny povolenek? Levněji koupím, dráže v budoucnu prodám? Kromě toho, že si člověk kupuje dobrý pocit z toho, že si zaplatí odmazání části své uhlíkové stopy…

Ten projekt je při vší skromnosti světově jedinečný. Tři unikátní vlastnosti jsou ty, že jedním kliknutím skutečně můžete vymazat svou uhlíkovou stopu, za druhé je to pořád platidlo a za třetí je CO2IN krytý aktivy. V tom smyslu je to uchovatel hodnoty. Striktně se ale vyhýbáme jakémukoli lákání lidí na rychlé zbohatnutí, že by to bylo něco jako bitcoin, že povolenka bude za sto, za dvě stě. Snažíme se profilovat jinak. Nijak mne proto nezneklidňuje ani to, že cena povolenky v mezičase, než jsme projekt pustili do ostrého provozu, docela vyrostla. Teď je na úrovni, kdy funguje, motivuje k energetickým úsporám a přechodu na obnovitelné zdroje. Turbulence ceny by teď měly být nižší, ale čekáme nějaký mírný růst. Rychlé zbohatnutí ale neslibujeme.

V jednom rozhovoru jste řekl, že si jednou povolenku (či její derivát) bude třeba muset koupit i menší podnik nebo dokonce domácnost na úhradu uhlíkové daně… Myslíte, že to nastane, že si část povolenku bude muset kupovat i řadový občan?

Už tu je vize jedné globální ceny za tunu CO2 ekvivalentu, tedy včetně metanu a dalších skleníkových plynů, kdy je úplně jedno, kde na světě a z jaké činnosti to CO2 vznikne. Atmosféře je jedno, jestli jej vyprodukoval chudý africký farmář nebo bohatý americký rentiér.

Jinými slovy myslíte, že náš čeká v podstatě nový druh daně za CO2?

Nevím, jestli k tomu ta vlna úsilí ve věci ochrany klimatu povede, nebo ne. Ale myslím, že CO2IN může být užitečný v obou případech. Pokud politici budou ty věci zavádět, je technologie, která to může usnadnit. Jak pro lidi, tak třeba pro menší firmy. Pokud k tomu politická vůle nebude, může CO2IN sloužit naopak tlaku zespoda, kde lidé mohou politickou vůli nahradit. Pokud máme do roku 2050 splnit klimatické cíle, lidé by neměli čekat na to, že něco udělají politici, že si snad někdy zvolíme tu správnou vládu. V knize Ericha Fromma Mít či být si pamatuji koncept toho, že spotřebitelé, pokud se spojí, mohou svým chováním měnit svět kolem. Já k tomu nabízím privátní měnu.

Skutečně to berete tak, že pomáháte měnit svět?

Jsem jednoznačně motivován snahou zapsat se tímto projektem do dějin, to říkám zcela otevřeně. Nemám žádnou jinou lepší, ale ani horší motivaci.

V roce 2011 jste založil firmu Amper Market, která se postupně dostala mezi největší dodavatele elektřiny českým zákazníkům, přišli jste jako první s konceptem virtuální elektrárny postaveným na nákupu elektřiny od decentralizovaných výrobců. V červenci 2018 jste firmu prodal skupině Bohemia Energy. Připomínám to proto, aby bylo jasno, že máte mnohé zkušenosti v oboru energetiky. Potřebuje podle vás Česká republika nutně dostavět nový reaktor v Dukovanech?

Využiji příležitosti, abych sdělil národu, že patřím k těm největším podporovatelům jaderné technologie jako takové. Nejsem sice technický člověk, jsem ekonom a filosof, ale dvě technologie mám rád: fotovoltaickou a jadernou. Jádro ohromně podporuji a zcela vážně říkám, že bych chtěl být prvním privátním investorem do modulárních jaderných reaktorů v České republice. Ale to, jak se teď chystají Dukovany, mi to znemožňuje a znemožňuje to i komukoli jinému. Žádný normální investor nemá šanci o jádru uvažovat. To by ještě nevadilo, pokud by se skutečně dostavělo. Ovšem to, jak se to nyní připravuje, to nemá žádnou šanci na úspěch. I teď po vyřazení Rosatomu, jediného skutečně připraveného uchazeče, se pořád s vážnou tváří mluví o tendru, což považuji za tristní.

Takže tendr podle vás nepůjde dokončit, pokud v něm nebudou Rusové, přičemž předpokládáme, že Rusové, Rosatom, tam skutečně nebude, protože je vyřazen z bezpečnostních důvodů. Co by se mělo dít dál? Tendr ukončit a soustředit se na vizi menších modulárních jaderných elektráren?

V podstatě ano. To je moje osobní vize, ale kdybych byl poradce pro energetiku nějaké politické strany, což jsem byl, ale už nejsem, tak bych vycházel z toho, že máme dodržovat vlastní pravidla, Platná Státní energetická koncepce sama říká, že se má aktualizovat; i na základě pořádné veřejné diskuse. Na tom se už dávno mělo pracovat. My máme koncepci z roku 2013, je rok 2021. Lex Dukovany je třeba hodit do koše. Ten zákon je úplně k ničemu, je jenom pro Dukovany a ještě je podřazen již uzavřeným smlouvám mezi státem a ČEZem. Je to právní paskvil.

Vy jste k celé té akci hodně kritický, pokud vím, vadí vám mimo jiné i to, že jen na přípravu tendru má jít 20 miliard. Co by se s těmi peněz podle vás dalo dělat v energetických inovacích?

Před časem vláda odmítla dát asi dvě miliardy na výzkum nové generace jaderných technologií v Řeži. A tady má 20 miliard, které padnou na přípravu projektu v Dukovanech. Z toho by se dalo něco zafinancovat. My máme možnost stát se součástí technologického řetězce světových lídrů, kteří malé a střední modulární reaktory vyvíjejí. Na to by se těch 20 miliard dalo využít lépe. Hoďme do koše lex Dukovany i novelu zákona o podporovaných zdrojích, pojďme ji udělat lépe a když chceme podporovat jádro, zahrňme do podporovaných zdrojů právě i jádro.

A pusťme tam tedy soukromý kapitál?

Ano. Myslím, že v Česku by se dalo najít kromě mne i dost jiných, kteří by měli zájem investovat do modulární jaderné elektrárny. A ti, kteří se to teď bojí říct, by byli daleko přede mnou a jsou na to připraveni.

Ale ve světě pořád podobný příklad nevidíme. Pokud se staví jaderné elektrárny, tak pořád ty velké a drahé.

Vývoj probíhá všude. Američané na to sázejí jednoznačně. Světově nejznámější investor do vývoje jaderných technologií je Bill Gates. V Polsku je investor, který vyhlásil zájem o investice do modulárních elektráren. Ode mne je to trochu nadsázka, ale když by to bylo v silách nějaké mojí investorské skupiny, tak bych do toho šel. Naše výhoda je, že máme čas. Bavíme se o horizontu dvaceti let. Zatím patříme mezi top deset zemí na světě v energetické bezpečnosti, z hlediska infrastruktury, distribuce i zdrojů. Proto nemusíme panikařit, abychom tu schvalovali legislativní paskvil, kdy jsou vedle sebe největší obhájci projektu demokratičtí politici i agent Falmer.

Zaujalo mne, že jste vedle ekonomie vystudoval i filosofii. Kladete si v byznysu filosofické otázky třeba o dobru a zlu, morálce?

Jednoznačně ano. Už mi to i několikrát pomohlo jako jakýsi kompas. Přinejmenším mi to pomáhá v tom vědět, co dělat nechci.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]