Jan Sonnevend vyměnil poklidný důchod za službu národu

Manžele Marie a Jan Sonnevendovi s dcerou Ludmilou (Profimedia)

Manžele Marie a Jan Sonnevendovi s dcerou Ludmilou | FOTO: Profimedia

Od začátku září připomíná v pražské Konviktské ulici neobvyklý památník v podobě muralu spojeného s pamětní deskou manžele Marii a Jana Sonnevendovy. Ti se v roce 1942 zapojili do pomoci parašutistům vyslaným z Velké Británie a zaplatili za to životem. Kromě nich postihla bestiální nacistická odplata za smrt Reinharda Heydricha i další členy této rodiny.

Jan Sonnevend se narodil 25. prosince 1880 v Topolanech jako nejmladší ze šesti dětí do rodiny rolníka Jana Sonnevenda a jeho ženy Cecílie. Otec byl tzv. třičtvrtěláníkem v Nížkovicích a rodině se velmi dobře dařilo. Při sčítání lidu v roce Janova narození vykázala tři koně, šest kusů hovězího dobytka a pět prasat. V hospodářství navíc pomáhali čeledín s děvečkou. Malý Jan po škole zamířil na obchodní akademii v Brně, kde odmaturoval, a poté tu nastoupil jako pojišťovací úředník. Díky své píli a schopnostem stoupal v kariérním žebříčku, až se ve třicátých letech stal ředitelem okresní nemocenské pojišťovny.

Již od roku 1907 byl ženatý s Marií Lorkovou a v červnu 1908 se jim narodila dcera Ludmila. Kromě práce se Jan Sonnevend aktivně věnoval filatelii a činnosti v pravoslavné církvi. V roce 1924 se podílel na založení církevní obce v Brně a na ustavující schůzi byl jmenován do funkce místopředsedy Sboru starších zdejší pravoslavné církve. Jeho zásluhou byl založen a úspěšně rozvíjen místní pěvecký sbor a na konci dvacátých let se podílel na sbírce pro chrám sv. Václava na Špilberku, na jehož stavbu sám věnoval nemalou finanční částku. Chrám byl postaven v letech 1930–1931 ve funkcionalis­tickém slohu podle návrhu ruského architekta Petra Levického.

Na penzi do Prahy

V roce 1938 odešel v pouhých 58 letech do penze a s manželkou se přestěhovali za dcerou Ludmilou, která měla s MUDr. Miloslavem Ortem tři syny – Jaroslava, Jana a Pavla, do Prahy. I v hlavním městě se zapojil do veřejného života. Působil jako dobrovolný člen kuratoria plicní léčebny a byl revizorem účtů v Ústředí Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Aktivní zůstal i v církevní práci. Na počátku ledna 1939 se stal předsedou Sboru starších při nově vysvěceném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. To ještě netušil, že tento chrám,…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články