Předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance generál Petr Pavel dal rozhovor serveru aktualne.cz, kde porovnává nebezpečí hrozící ze strany Rusa a Islámského státu.
Pavel tam říká: „Pro NATO je v tuto chvíli islámský terorismus mnohem urgentnější hrozbou než Rusko. Třebaže z hlediska vojenských, a tedy i destruktivních, schopností má Rusko, které disponuje ohromným arzenálem jaderných a konvenčních zbraní, jen málo konkurentů. A říkám to nehledě na nevyzpytatelné chování Ruska na Ukrajině, kvůli němuž musíme být připraveni na všechny možné alternativy.“
V čem je IS větší hrozbou? Podle generála je jedním z kritérii urgentnost ohrožení. Tvrdí: „Neexistuje jediný dokumentovaný záměr, že by Rusko chtělo Alianci přímo vojensky ohrozit. Zatímco u islámského extremismu jsme svědky konkrétních projevů nepřátelství téměř denně. Urgence rizika je tedy víc než jasná.“ Konstatuje také, že „s přispěním společných křesťanských kořenů je zde prostor pro nacházení společných stanovisek s Ruskem. Nedá se to ovšem říci o Islámském státu, jehož pozice jsou vůči západní civilizaci naprosto nesmiřitelné“.
Různé perspektivy
Tolik generál. Pro nás, kteří žijeme blíže k Rusku, to může být překvapivé, protože z naší perspektivy se Islámský stát zdá být ve skutečnosti místní guerillovou záležitostí, byť velkého rozsahu. Rusko si jistě rozmyslí dovolit si vůči zemím NATO něco víc než provokace. Na druhou stranu se tento kolos na hliněných nohou pokouší západní společnost ideologicky infiltrovat a má zřejmě nějaké důvody, proč to dělá.
Generál Petr Pavel jistě ví, co říká. Je potřeba si uvědomit, že teď myslí z perspektivy celé NATO, což jsou státy od Turecka po Kanadu, od Albánie po USA, takže tam naléhavost vypadá jinak. Chlapci od IS jsou prostě zrovna teď snaživí a obsah jejich hlav nám není vždycky úplně jasný, až máme pocit, že není žádný. Kreml má ideje, které jsou našim dost cizí, ale ještě si dokážeme aspoň představit, že je někdo má. Imperialismus a genocidu jsme v dějinách měli, ale chtít podřezat naprostou většinu lidstva nenapadlo ani Hitlera. Tady je tzv. Islámský stát, který není ani stát, ani islámský, jakousi novinkou. Takovou, že i Hamás a Tálibán s tím nechtějí být spojovány.
Pustit Rusko z hlavy?
Znamená to tedy, že máme obavy z Ruska pustit z hlavy? To sotva, když je z hlavy nepouštějí samy členské státy Aliance. Rusku se obavy z islamismu hodí, aby mohlo poukazovat na svou důležitost v boji proti terorismu. Jinou důležitost totiž dost ztrácí. Ještě zbyl plyn, ale nakonec se ukáže, že bez ruského plynu se dá žít, možná jednou budeme žít bez plynu vůbec. Z čeho pak bude Putin, nebo nějaký jeho nástupce financovat všechny ty vojenské projekty? O to víc při vědomí své bezmocnosti bude nové carství usilovat o destabilizaci tzv. blízkého pohraničí. I kdyby nakonec už nemělo sil na nějaké nové ovládnutí, na nějakou méně příjemnou variantu „finlandizace“ to stačí. Proti ruským tankům NATO pomůže, proti rusifikaci mozků a dobrovolnému podvolování se zaostalé mocnosti už tolik ne. To je na nás.
Jak kdysi správně říkal soudruh Gustáv Husák, „kam čert nemůže, tam aspoň zasmradí“. A ten to musel vědět, když byl pořád v Moskvě.
A na konec ještě pár čísel:
Na Ukrajině zemřelo ve válce asi 15 tisíc lidí. Je to 15 tisíc Evropanů, třebaže jde z hlediska Západu o periférii Evropy. Většina obětí je na straně Ukrajinců, tedy lidí, jež nám jsou blízcí nejen geograficky. Milion lidí z obou stran konfliktu se ocitlo bez domova a jsou na útěku. To je již humanitární katastrofa velkého rozsahu. Z našeho hlediska doslova za humny. Navíc jde o to, že zde jeden mocný stát porušuje suverenitu sousedního státu. Nebylo by pro nás dobře, kdyby NATO začalo tuto věc podceňovat.
