Janečkovy nezákonnosti. Finanční správa vyplácela prémie za doměření daní

Facebook MF ČR

Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a bývalý ředitel Finanční správy Martin Janeček | FOTO: Facebook MF ČR

Finanční správa přiznala, že svým úředníkům vyplácela prémie za vysoké doměření daní. V rozporu s tvrzeními ministryně financí Schillerové. Podle daňových expertů je tato praxe protizákonná. V tomto směru není jediná, kterou zanechalo dědictví bývalého ředitele Martina Janečka.

ČTK

Podle Hospodářských novin (4. 2. 2019) se potvrdila dřívější podezření, že finanční úřady téměř tři roky vyplácely svým zaměstnancům odměny podle toho, s jakým nasazením doměřovali daně. Speciální prémie byly vypláceny těm, kdo zamítli podnikatelům odpočet na investice do výzkumu a vývoje a následně je vyzvali, aby doplatili daň včetně penále a úroku z prodlení.

Skandální praktiky

Tyto skandální praktiky potvrdila nová ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová. Podle ní bylo na těchto odměnách vyplaceno kolem 200 tisíc korun. „Nelíbí se mi to, to v každém případě. Lidé mají být motivováni jinak,“ reagovala a dodala, že tuto praxi už zastavila. Dříve přiznané prémie však budou doplacené.

Ještě nedávno Richterová tvrdila před poslanci rozpočtového výboru, že taková vnitřní pravidla neexistují a Alena Schillerová je popírá dodnes. „Finanční úředníci nemohou být a nejsou motivováni tím, aby dostávali odměny za doměrky, prostě není to pravda, je to prostě lež,“ tvrdila loni v listopadu v Partii.

Počátkem ledna ministryně prohlašovala, že má informace od finančních úřadů, že se takové odměny nevyplácejí. „Nedělo se to, neděje se to a dít se to nebude. Je to nepřijatelné,“ dušovala se na rozpočtovém výboru. Jak se ukazuje, buď neměla jí svěřené úřady pod kontrolou, nebo nemluví pravdu.

Cílové odměny za doměřenou daň

Interní dokumenty finanční správy, podepsané Martinem Janečkem a v únoru 2016 rozeslané na krajská ředitelství, popisují postup, jak získá úředník odměnu, pokud doměří daň v předem stanovené výši. Janečkova nástupkyně Richterová potvrdila, že šéf úřadu mohl před daňovou kontrolou v konkrétní firmě určit cílovou odměnu a výši daně, jakou musí berní úředník doměřit, aby tuto prémii získal.

Jsou známy i konkrétní příklady. „Cílová odměna bude přiznána zaměstnanci za podmínky, že částka vedoucí ke změně odpočtu bude rovna nebo vyšší než 12 milionů korun,“ stojí v příslibu prémie pro kontrolora ve výši až 25 tisíc korun. Část dostal po doměření daně, zbytek poté, co jeho rozhodnutí nabylo právní moci.

Vypsání cílových odměn podle Richterové záviselo na libovůli vedení krajského ředitelství, jak hodlá své lidi motivovat. Nejvíce případů bylo přiznáno v Jihočeském kraji, kde bylo vyplaceno 22 speciálních prémií.

V Pardubickém kraji jich bylo 19. „Došlo ke snížení uplatnitelného odpočtu na podporu výzkumu a vývoje o částku 5,3 milionu korun. Tím byla splněna podmínka pro přiznání cílové odměny 10 tisíc korun,“ uvádí další konkrétní příklad z tohoto krajského úřadu.

Nezákonné a protiústavní

Podle daňových expertů je takový způsob odměňování v rozporu s požadavkem zákona na správné zjišťování daně. Pokud se prokáže, že konkrétní pracovníci postupovali při doměření daně v závislosti na výši své cílové prémie, jedná se o postup protizákonný a současně i protiústavní. „Podle mého názoru toto jednání naplňuje znaky trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby,“ tvrdí advokát Jiří Vaníček.

V každém případě je takové jednání nepřijatelné, neetické a znehodnocuje kontrolní práci finančních úřadů. Finanční správa se pod vedením daňového inkvizitora Martina Janečka dostávala za myslitelné hranice právního řádu, což nelze ničím ospravedlnit.

Zničené firmy

Nezákonné vyplácení odměn není jediným dokladem Janečkova daňového džihádismu. Nejznámějším je zneužívání obávaných zajišťovacích příkazů, kdy je firmám při pouhém podezření z neodvedení daně exekuován veškerý majetek. Postupem času soudy přinášejí v desítkách případů pravomocné rozsudky, kdy při vydání zajišťovacích příkazů úřady postupovaly nezákonně.

Poškozené firmy se začínají domáhat náhrady škody. Zatím v celkovém objemu 700 milionů korun, což není konečná suma. Ministerstvo financí jako první instance všechny žádosti arogantně odmítá, a nepochybně tak skončí u soudu.

Pro Finanční správu zákon neplatí?

Zajišťovací příkazy se často vydávaly i v těch případech, kdy hrozilo neodvedení DPH jedním z obchodních partnerů postižené firmy. „Ručení za neodvedenou daň obchodním partnerem má pomoci ochránit daňový systém před karuselovými podvody. Podnikatele soustavně nabádáme, aby si své dodavatele před uzavřením kontraktů pečlivě prověřovali,“ hájil tento postup Janeček.

Jak si tedy své dodavatele prověřuje Finanční správa? V červnu 2015 uzavřela smlouvu na dodávku mobilních telefonů s firmou 2P Commercial Agency. Zakázku získala ve veřejné soutěži, ačkoli v době uzavření smlouvy ve firmě už skoro rok probíhala daňová kontrola. Byla totiž podezřelá ze zapojení do karuselových podvodů s DPH.

ČTK

Specializovaný finanční úřad nakonec riziko daňového podvodu potvrdil a na firmu vydal zajišťovací příkazy ve výši 245 milionů korun. Byly jí obstaveny účty a majetek a následně zkrachovala. Mezi jejími majiteli byli občané Ukrajiny, Ruska a společnosti z daňových rájů na Maltě a Britských Panenských ostrovech.

Finanční správa se bránila, že mohla firmu prošetřit pouze z veřejných zdrojů bez využití interních informací o dodavatelích. Na druhou stranu po podnikatelích požaduje důkladné prošetření jejich obchodních partnerů a pouze veřejné zdroje jim nestačí. Zákony tedy platí jen pro někoho?

Tajní agenti

Další podezření z nezákonného počínání finanční správy dnes šetří policie. Janečkův úřad měl vyplácet peníze přes fiktivní smlouvy spolupracovníkům, kteří poskytovali informace o tzv. karuselových obchodech. Finanční správa přitom ze zákona nemůže mít žádný speciální fond, ze kterého smí vyplácet jejich odměny, a tyto tajné agenty maskovala jako své zaměstnance s jinou pracovní náplní.

Na tuto praxi se přišlo tak, že se jeden z těchto konfidentů pokoušel vydírat podnikatele, vlastnícího firmu údajně podezřelou z daňových podvodů. Přišel za ním s nabídkou, že má poslední šanci si vybrat peníze a zmizet, jelikož po něm jde Daňová kobra. Podnikatel však vše nahlásil policii. Vyděrač se bránil tím, že pracuje pro Finanční správu jako tajný agent.

Podezření z nezákonného chování finančních úřadů pod vedením Martina Janečka narůstají. Ponese za ně někdo trestní, nebo minimálně hmotnou odpovědnost?

 

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner