U soudu dnes proběhlo další stání soudu mezi Karlem Srpem a Jaroslavem Hutkou. Četly se důkazy obhajoby a další soud byl odročen na počátek dubna. Žalující strana, což je Karel Srp, zpochybňuje výpovědi historiků Petra Blažka a Miroslava Vodrážky a dožaduje se dalšího prověřování důkazů.

Jednání probíhalo v úterý dopoledne před Obvodním soudem pro Prahu 2, kam se oba aktéři dostavili se svými advokáty. V síni byla asi dvacítka lidí, kteří přišli dění u soudu sledovat.

Hudebník Hutka popisoval vznik sporu den před soudem na svém facebooku: „Táhne se to už třetí rok. Když se tehdy prezident republiky Miloš Zeman pokusil Karla Srpa jmenovat do etické komise, tak jsem se do toho zapletl a řekl jsem o něm, že byl udavač, a v této souvislosti jsem také vyslovil, že kanál zůstane kanálem. Byla to reakce na kecy, které o mně šířil v novinových rozhovorech. Cítil se uražen a podal na mne žalobu. My se hájíme, že výrok byl pravdivý a přirovnání přiléhavé, což dokazujeme. Byl nakonec i kanálem informací pro StB. Minule, 18. října, byli předvoláni svědci Mirek Vodrážka a Petr Blažek, které jsme navrhli. Pro mne bude nejtěžší být tak brzy ráno na nohou a při smyslech. Ale samozřejmě advokát JUDr. Jaroslav Svejkovský, který mě zastupuje, to bude mít pod kontrolou. Už mě zastupoval v devadesátých letech, když jsem řekl o ministru Karlu Dybovi, že je gauner. Dokazovali jsme to, táhlo se to pět let a vyhráli jsme.“

Karel Srp a jeho právník zvolili taktiku zpochybňování věrohodnosti důkazů, což jsou také materiály ze spisu, který StB vedla na Jaroslava Hutku. Žaloba na Hutku se opírá o rozsudek Městského soudu v Praze ze 13. prosince 2000, kde bylo uvedeno, že Srp „byl neoprávněně evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti“.

Problém je v tom, že dnes je k dispozici přístup k archivům Státní bezpečnosti. Miroslav Vodrážka na podzim uvedl, že Srp se s důstojníky sešel 151krát a podal 299 zpráv. S rozvědkou podle Vodrážky komunikoval konspiračními metodami, jako telefonáty přes heslo, schůzky a zprávy schovávané v utajené schránce u Národní třídy. „Agenda, kterou předával Srp, končila důležitou větou, že agenturní zpráva je ověřená a od zdroje, který je sám podle nich prověřený a podává pravdivé informace.“

Žaloba pravost dokumentů zpochybňuje, tvrdí, že svědectví historiků není relevantní, protože u těch schůzek tehdy nebyli, a napadají také pravost archivních dokumentů. Navrhují ověřování všech 299 Srpových zpráv, ačkoliv se Hutky týkají jen čtyři. Sama soudkyně Srpova advokáta upozornila, že ověřování takového množství dokumentů by bylo značně nákladné. Důležité je také ověření pravosti Srpova podpisu na vázacím aktu. Ten se zatím formálně ověřit nepodařilo, protože znalec posuzoval pouze fotokopii listiny. Žaloba chce také předvolání dalších svědků, kteří by vypovídali o Srpově osobnosti. Na to obhájce Jaroslava Hutky konstatoval, že jde o to, co by mohli přinést nového krom známých fakt, například o Srpově činnosti v rámci Jazzové sekce. Soud má pokračovat 3. dubna.

Po skončení stání jsme položili otázky Jaroslavu Hutkovi:

Jak to vidíte a jak se cítíte?

Cítím se normálně. Problém je, že se to velmi vleče a točí se to na marných detailech. Že to je zdržování. Ten problém je jasný od začátku, a když advokát pana Srpa dojde k tomu, že to, co ti historici vypověděli, vlastně nemá cenu, protože nebyli u těch výslechů, tak to je celé trapné. Protože oni vycházeli ze spisů a teď jde o to, jestli ty spisy jsou relevantní, nebo nejsou. Asi lze předpokládat, že relevantní jsou. Říkat, že u toho nebyli, je zdržovací pitomost.

Proč protahuje proces někdo, kdo ho sám vyvolal?

To je otázka pro druhou stranu, ale myslím, že to je obava z toho, že by ten proces mohl prohrát.