Radek Vondráček (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Návrh vládních poslanců, který by v Česku zavedl povinnou registraci subjektů se zahraničními vazbami a dopadl by na organizace i jednotlivce působící ve veřejném či politickém prostoru, vyvolal ostrou kritiku neziskového sektoru i opozice, která vidí vzor pro návrh v Rusku. Místopředseda ANO Radek Vondráček ale zákon hájí a naopak tvrdí, že koalice jde západním směrem. S tím ale nesouhlasí poslanec Matěj Hlavatý (STAN), který upozornil na rozdíly v ruském zákonu a pravidlech v západních zemích.
Poslanci vládní koalice tento týden vzbudili vlnu odporu návrhem zákona, podle kterého by subjekty se zahraničními vazbami měly v Česku povinně registrovat. Pracovní verze z konce února hrozí za nesplnění povinnosti pokutami až 15 milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu.
Vláda v programovém prohlášení slibuje vznik veřejného registru dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ píše se v dokumentu. Předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu SPD řekl serveru Seznam Zprávy, že předpis o registraci zahraničních vazeb připravuje skupina zákonodárců jako poslanecký návrh. Návrh se tím vyhne meziresortnímu připomínkovému řízení.
Předpis se má zaměřit na činnost vykonávanou například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale třeba i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt. Zákonu nemají podléhat média, pokud jsou založená podle právního řádu ČR a jejich „veřejná činnost je financována z běžného obchodního plnění poskytovaného za obvyklých tržních podmínek“.
Po ostré kritice opozice a neziskových organizací se ozval Vondráček, který návrh obhajoval na sociální síti X s tím, že USA a Austrálie mají zákon, který rozkrývá finanční toky neziskových organizací. „Debata se vede také na úrovni EU. Jdeme západním směrem k větší transparentnosti i v Česku. Opoziční dozimetrická hysterie je účelová a plná lživých narativů,“ tvrdil.
Proti tomu se ale ohradil opoziční poslanec Matěj Hlavatý. „Takže budete navrhovat zákon jako je v USA nebo ten z Ruska? Vsadíme se, jaký to bude?“ ptal se Vondráčka.
Rozdíly mezi ruským a americkým zákonem pak ještě rozvedl. „Dám před vás dvě krabičky sirek o jedná z nich vám řeknu, že je z USA a druhá z Ruska? Kterou si vyberete? Babišova koalice: Samozřejmě tu z Ruska,“ rýpnul si do vlády.
Dám před vás dvě krabičky sirek o jedná z nich vám řeknu, že je z USA a druhá z Ruska? Kterou si vyberete? Babišova koalice: Samozřejmě tu z Ruska. Pokud by vás zajímaly rozdíly v zákonu o neziskovkách, který nás žene k Rusku, tak přehledně zde: pic.twitter.com/cJK6PEzENA
— Matěj z Tetína (@matej_hlavaty) March 11, 2026
V USA platí již od roku 1938 zákon Foreign Agents Registration Act (FARA), o němž čeští vládní poslanci říkají, že je na stejné úrovni jako zákon o zahraničních agentech. Zásadní rozdíly ale spočívají v odlišné implementaci. Zatímco zákon FARA je veden cílem transparentnosti lobbingu, zajištěním průhlednosti činností, které mohou ovlivňovat politiku ve prospěch zahraničních subjektů, v případě Ruska má zákon za cíl omezit kritickou občanskou společnost.
Existují i další rozdíly. Zákon FARA, ani australský FITS, na který Vondráček odkazoval, se nevztahuje na nevládní organizace, a to ani v případech, kdy jsou financovány ze zahraničí. V obou případech se vyžaduje jednání na pokyn nebo žádost konkrétní zahraniční vlády.
