Téma elektromobility je velmi aktuální a mnohdy také velmi emotivní. Problémy se znečistěnou ruskou ropou nám jasně ukazují, jak esenciálně závislí na ropě jsme a jak moc jsme kvůli tomu zranitelní. Jaká je situace? Na straně jedné jsou zarytí fanoušci emobility a na straně druhé fanatičtí odpůrci. A najít společnou řeč je velmi složité.
TESLA je jednoznačnou jedničkou ve výrobě eaut. Nový model 3 se stal prodejním hitem a ve Švýcarsku to bylo dokonce nejprodávanější auto v březnu 2019 před Škodou Octavia a VW Golf. Situace se ale kompletně změnila v letošním roce přístupem koncernu Volkswagen. Dle německého deníku Handelsblatt chce šéf VW Herbert Diess do roku 2030 prodat celosvětově 22 milionu elektroaut. Není divu – skandál dieselgate stál koncern VW na pokutách již 28 mld. eur (asi 717 mld. korun), což je zhruba polovina rozpočtu ČR. VW počítá, že přechod k emobilitě bude stát 30 miliard eur. Krátkodobým cílem je, aby do konce příštího roku jezdilo kolem jednoho milionu eaut na německých silnicích.
Jak vidíme z výše uvedeného, tak největším lobbistou se vedle šéfa firmy TESLA Elona Muska stal právě šéf koncernu VW. Emobilita tak setřásla pověst, že je politicky příliš levicová a nazelenalá.
Situace však není úplně jednoduchá, protože došlo ke sporům mezi VW na straně jedné a BMW/Mercedes na straně druhé. Herbert Diess chce prosadit zrušení subvence dieselu, které jsou v Německu obrovské a stojí miliardy. Benzin je u pumpy daňově znevýhodněn o téměř 40 % oproti dieselu (65,45 C/L vs. 47,04). Tomu se ale brání výrobci z jihu z Německa, jejichž velká a těžká auta, především SUV, jsou v dieselu stále oblíbená.
Proč je lobby spalovacích motorů tak silná?
Emobily nepotřebují převodovky, chladiče, spalovací motor, výfuk, vstřikování, chladič a tisíce dalších dílů – a tak je v ohrožení celá branže subdodavatelů, kteří by mohli přijít o kompletní byznys. Další skupinou lobbistů jsou provozovatelé benzinových pump. Když se elektro prosadí, přijdou o příjmy. To samé platí pro servisy, které jsou závislé na výměnách olejů, řemenů, olejových filtrů atd. – to vše odpadá, protože eauto je téměř bezúdržbové. Rafinerie budou taktéž čím dál tím zbytečnější. Ropovody, tankery, cisterny rozvážející PHM, skladiště pohonných hmot – to vše se stane minulostí, když se emobilita prosadí.
Silným politickým hráčem, který nemá zájem, aby eauta vytlačila auta se spalovacím motorem, je Rusko, které je existenčně závislé na ropě. Dle německo-ruské obchodní komory činil v roce 2018 vývoz ropy, plynu a ropných výrobků téměř 60 % z celkového exportu Ruska. Rusko bez peněz znamen, Rusko bez drahé armády. Války, které Rusko vede v mnoha zemích, nebude moci dál financovat.
ČTK 19. 3. 2019 citovala prezidenta Miloše Zemana: „Patřím ke konzervativcům ve smyslu energetického mixu. Nejsem přesvědčen, že obnovitelné zdroje mají budoucnost, jejich rozmach je dán tím, že jsou dotovány,“ uvedl Zeman. Ta věta je samabsolutně nesmyslná. Obnovitelné zdroje se jmenují obnovitelné, protože se dají obnovit a jejich zásoba je nekonečná. To u neobnovitelných zdrojů samozřejmě nejde. Jejich zásoby jsou konečné a mnohdy se musí transportovat na vzdálenosti tisíců kilometrů.
Je emobilita v našem zájmu?
Dnes je situace taková, že na ropě jsme závislí, a vzhledem k tomu, že ropa pochází z mnoha politicky nestabilních zemí, jsme vydíratelní. Emobilita nám tedy může pomoci posílit nezávislost na zemích jako je Rusko, Venezuela, Saudská Arábie, či Írán, Irák a další.
Z ČR kvůli importu ropy odchází obrovské částky, které nám scházejí na investice. Ekonomicky to vypadá tak, že do ČR proudí 7.813.600 t ropy ročně – z toho je 52,47 % z Ruska, dle údajů ČT. Jedna tuna ropy obsahuje 6–10,32 barelů, dle webu ropa.cz. Když si tedy vezmeme v průměru 8 barelů na tunu a cenu 70 USD/barel, dostaneme se k číslu 4,376 mld. USD, což představuje astronomickou částku 100,64 mld. korun. Takže ČR posílá do Ruska každý rok ca. 52 mld. Kč jen za ropu.
ČR je také závislá na vývoji kurzu dolaru a vývoji ceny ropy – to jsou fakta, která ČR ovlivnit nemůže. V rozhovoru s Petrem Krpatou, který je stratégem londýnské banky ING a který zveřejnily Hospodářské noviny, je reálné oslabení koruny až na úroveň 28 Kč/euro. To by znamenalo dramatické zdražení dovozu ropy a tím i pohonných hmot. Navíc znečištěná ruská ropa může také vést ke zdražení ropy. Celá situace kolem ropy je tedy taková rovnice, v které je příliš mnoho neznámých. ČR tedy v této oblasti není pánem, ale sluhou, situace.
Sto miliard je hodně peněz – tyto peníze by zůstaly u nás, kdybychom investovali do emobility a obnovitelných zdrojů. Nevyplatilo by se ČR přeci jenom investovat do technologií, kde peníze budou zůstávat doma?
