Mnozí vědci se shodli na tom, že naše planeta skončí v horizontu stovek milionů až miliard let kvůli postupnému stárnutí Slunce, zesilování jeho záření a následnému zhroucení obyvatelných podmínek na Zemi. Zcela odlišný názor má ale nositel Nobelovy ceny za fyziku David Gross. Ten v rozhovoru varoval, že lidstvo má možná jen několik desítek let na to, aby zabránilo sebedestrukci.

Pětaosmdesátiletý teoretický fyzik David Gross otevřeně promluvil o tom, kdy by mohl přijít konec lidstva. Jeho odhady mnoho lidí spíše zneklidňují. V rozhovoru konkrétně řekl: „V současnosti část svého času trávím tím, že lidem říkám, že šance, že budete žít dalších 50 let, je velmi malá. Kvůli nebezpečí jaderné války máme asi 35 let.“

Dále čtěte

„Bylo to nad naše chápání“. Astronauti poprvé promluvili o misi Artemis II

Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s astronautem CSA (Kanadská vesmírná agentura) Jeremym Hansenem jsou již…

Ve svých úvahách Gross připomněl, že na světě dnes existuje devět zemí se schopností použít jaderné zbraně a že s každou další mocností se situace dramaticky komplikuje. Rovněž poukázal na to, že po konci studené války ještě existovaly dohody o kontrole zbrojení, které mezitím zmizely.

A co konkrétně vidí jako největší hrozbu? Zejména současné konflikty a geopolitické trhliny. Zmínil například válku mezi Ruskem a Ukrajinou, vyhrocené vztahy mezi USA, Izraelem a Íránem i napětí mezi Indií a Pákistánem. Právě takové prostředí podle něj výrazně zvyšuje riziko, že se z původně „nemyslitelného“ jaderného střetu stane reálný scénář, s nímž už lidstvo musí vážně počítat.

Podle nositele Nobelovy ceny však nejsou jediným rizikem jen jaderné zbraně. Hrozbu totiž vidí i v neustále se rozvíjející umělé inteligenci, která se rychle dostává i do vojenských systémů. Řekl, že „dohody a normy mezi státy se rozpadají, zbraně jsou stále sofistikovanější a automatizace i potenciálně umělá inteligence brzy převezmou kontrolu nad těmito systémy“. Podle Grosse bude navíc „velmi obtížné odolat pokušení nechat rozhodovat umělou inteligenci vzhledem k její rychlosti“.

V krizové situaci mají světoví lídři na rozhodnutí o jaderném protiúderu jen pár minut – a právě proto podle Grosse hrozí, že část odpovědnosti začneme přesouvat na chytré systémy. Upozorňuje ale, že to není zázračné řešení, protože umělá inteligence má vlastní slabiny: kdo s ní pracuje, ví, že občas sebevědomě „vymyslí“ něco, co vůbec není pravda. V běžném chatu je to jen otrava, ale u rozhodnutí o válce a míru by taková chyba mohla být fatální.

Dále čtěte

Nové snímky NASA odhalují, co se zřejmě stane s naší sluneční soustavou

O konci našeho světa, jak ho známe dnes, se hovoří teoreticky již několik let. Nikdo si však dosud nedokázal konkrétně…

Gross přesto nechce působit jen jako prorok zkázy, a tak připomněl, že jaderné zbraně jsme si vymysleli sami, a proto je dokážeme i zrušit. Naději vidí v tom, že se státy vrátí k poctivé kontrole zbrojení, znovu začnou mluvit o bezpečnostních dohodách a nastaví jasná pravidla pro využívání umělé inteligence v armádě.