Tak nějak se odsouvá informování o neschopnosti vlády vládnout. Vytrácejí se informace o problematických krocích, které provádějí vedle samotného premiéra jeho ministři (item ministryně) a jím dosazení vysocí státní úředníci. Tak trochu se zapomíná psát o auditu z Bruselu. Jako by mizí zprávy o šílených daňových nápadech koalice. Vše v podstatě obsadily články, rozhovory, komentáře na téma vládní krize, týkající se ne/odvolání ministra kultury Staňka. 

Sám Andrej Babiš v tomto případě hraje velice podivnou hru. Jako by nechtěl zaujmout jasné stanovisko, jako by se střídavě bál a zase nebál prezidenta Zemana. Chvíli stojí za ČSSD a přesedou/vicepremiérem/ministrem vnitra/poslancem Hamáčkem. A chvíli zase ne. Jeho příznivci to mají za státnický um. 

Zvenčí vše ale vypadá jako pohyb člověka stiženého laxírkou. Chvíli běží rozhodně ke kadibudce, za okamžik zase stojí a tváří se, že se nic neděje a svěrače fungují. Aby za další mžik oka nabral rychlost. A tak dále a tak všelijak podobně. A řečený Hamáček? Působí dojmem lokajíka, který pánovi nese toaleťák a poskakuje s ním.

Nicméně je neoddiskutovatelným faktem, že Staněk/Zeman/Babiš/Hamáček je tématem těchto dní a zastiňuje vše kolem. A to je možná ten pravý důvod, proč se tak děje. 

Můžeme mluvit o neústupnosti mstivého starce na Hradě. Můžeme donekonečna řešit, zda porušil či neporušil ústavu. Můžeme se do krve hádat nad kompetenční žalobou. Můžeme vtipkovat o statečnosti Hamáčka. Můžeme kroutit hlavou nad Staňkovou sprostotou a neexistující kinderstube. To všechno můžeme a děláme. A kdesi v dáli se kdosi pochechtává nad tím, jak krásně jsme kvůlivá této komedii zapomněli na věci podstatnější. Na ty, co jsme vyjmenovali v úvodu.

Takže tedy, kdopak se to tak směje? Je jen jedna osoba, které se to dokonale hodí. Osoba, která by se pro částečné pozapomenutí na jeho průšvihy, lži a darebáctví klidně dohodla s prezidentem na hojně diskutované a dostatečně medializované zdržovací taktice. Zemanovi to totiž už může být jedno. On dobře ví, že na něj ta osoba nemá a sám o sobě neriskuje nic. Ostudu? Z té má už kabátů plný šatník. Tu žalobu? Ále, prosím vás, tu premiér přece nikdy nepodá. Ztrátu popularity? Kdeže! 

A tak stránky tiskových médií, stránky zpravodajských webů a blogů a vysílací čas plní Vládní krize, Kauza Staněk, ba dokonce, jak se nechal slyšet jistý radní a kandidát za SPD, Případ Fajt. O kterého samozřejmě vůbec nejde. A na kterém žádnému z dalších aktérů vůbec nezáleží. 

Měl bych si jako publicista, který po léta vystupoval proti konspiračním teoriím a médiím, teď nasypat příslovečný popel na hlavu? Poněvadž jsem sám jednu takovou konspiračku vyplodil? Nu, možná ano. A možná taky ne. Ono totiž do sebe vše docela dobře zapadá a Babiš sám má ze současného dění užitek. 

Takže, jak to vlastně je? Je to prachsprostá vyfabrikovaná konspirační teorie? Nebo jde o pravděpodobnou dohodu dvou prolhaných individuí, prezidenta Zemana a premiéra Babiše? My publicisté prý nemáme vám čtenářům cpát do hlavy odpovědi. Takže je to na vás samotných. 

Ale i kdybych sám podlehl mámení jednoduchých řešení a praštěných teorií, mám otázku: Je to, co jsem napsal, ve světle dění v naší zemi nemožné?

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner