S blížícími se prezidentskými volbami houstne debata mezi radikálními příznivci a přísnými kritiky Petra Pavla. Zatím jediného prezidentského kandidáta, který reprezentuje demokratické prozápadní hodnoty a může zvítězit. S každým dnem se navíc snižuje šance, že demokratické koaliční strany představí společného kandidáta, který bude mít šanci se prosadit, porazit Babiše a vést tuto zemi na západ. Důvody, proč by na Hradě neměl být Petr Pavel, jsou jasné. Členství v KSČ, příslušník Československé lidové armády, navíc výsadkář, elita ČSLA. A potom jsou tady důvody pro.
Předně, Petr Pavel má za sebou nevídanou kariéru nejen na poměry České republiky. Z mladého vojáka, který byl komunistickou armádou připravován na možný výsadek v týlu některé ze západních zemí, aby tam prováděl záškodnické aktivity a bojoval proti vojákům NATO, se postupně vypracoval až na nejvyššího vojenského představitele NATO. Už to samo o sobě je neuvěřitelné.
A přesně to s sebou nese řadu pozitiv. Petr Pavel prošel skutečným bojem, v zahraničí je respektovanou osobností, ovládá diplomatické řemeslo a je možná nejprověřenější osobou České republiky. Členské země NATO by si do svého čela nevybraly někoho, koho nemají do detailu „proklepnutého“. Je tedy téměř jisté, že na Pavla nevyplave žádná kauza z minulosti. Kdyby něco problematického (kromě KSČ a ČSLA) existovalo, už by to veřejnost věděla a nikdy by se nedostal na takové posty, jaké zastával.
Členství v KSČ a příslušnost k ČSLA je problém. Nicméně, situaci je tak trochu potřeba vnímat v kontextu aktuální České republiky. Na Hradě sedí už téměř 20 let prezidenti podezřívaní z kolaborace s teroristickým ruským režimem. Hrad je aktuálně obsazen lidmi, kteří nikdy nedostali a nikdy nedostanou bezpečnostní prověrku tuzemských tajných služeb. Ty zahraniční se na ně „podívají“ maximálně tak v rovině podezřelých.
Nyní reálně hrozí, že se na Hradě na dobu minimálně pěti let ubytuje člověk, který potřebuje tuto funkci, aby ho ochránila před kriminálem. Člověk, který si pořídil největší střet zájmů v Evropě, ten, který byl schopný hodit na syna svoji kauzu a poslat ho na Krym, estébácký práskač, který zbohatl neznámo jak. Pán, který křivě přísahal na zdraví svých dětí a v politice se zásadně rozhoduje podle toho, z čeho bude mít on prospěch, případně podle toho, jak vyjdou průzkumy mezi voliči.
Tak koho na Hradě chceme?
Dokud se do čela průzkumů nedostane další kandidát, který by hájil prozápadní a demokratické principy, je potřeba brát situaci takovou, jaká je. Jediný, kdo dokáže Babiše porazit, je zatím jen Petr Pavel.
A co je lepší? Mít na Hradě bývalého komunistu a vojáka, který se 30 let choval příkladně, dělal dobré jméno České republice a je dokonale prověřený? A nebo bývalého komunistu, estébáckého práskače, který na konci 80. let vozil do Švýcarska diplomatické kufříky plné peněz, který po roce 1989 zázračně zbohatl a který se posledních 30 let choval stále jako estébák?
Petr Pavel nemusí být pro každého tou nejlepší volbou. Babiš už však šanci vést tuto zemi dostal. A stačilo.