Je hezké, když někdo vyloží karty na stůl. Konečně to udělal jeden poctivec, poslanec za Babišův útvar zvaný hnutí ANO a majitel společnosti Brano Pavel Juříček. V rozhovoru pro Deník N se svěřil, koho je třeba dostat do výroby.
Jak se dozvídáme, poslanec Juříček se rozhodl založit nové sdružení podnikatelů. To má pravidelně komunikovat s vládou, která podle Juříčka sama jeho vznik iniciovala, konkrétně ministryně financí Alena Schillerová. „Musím říct, že pan Babiš toto docela rád přivítal. Měli jsme s ním, ministryní Schillerovou, ministrem Havlíčkem a ministryní Maláčovou již dokonce konferenci.“ A to proč? „Myslím si, že tu vůbec nikdo nezastupuje zájmy českých podnikatelů, kteří jsou dennodenně se svými zaměstnanci a svoje fabriky vypiplali za posledních třicet let. Prakticky nemáme s kým dělat, a tady se stále rozdává pomoc na všechny strany. Tlaky jdou ze směru některých politických stran, kterým se ustupuje.“
A nyní nosná myšlenka, která jistě v této těžké době potěší: „Víme, že restaurací a kulturních organizací je takové množství, že nezbývá na to, aby lidé dělali přidanou hodnotu. My nemáme s kým pracovat a je to napříč ekonomikou, nejen v samotných fabrikách. Jsme bez lidí a liberalizace trhu se neděje a stále více se utahuje. Je tu 490 tisíc úředníků a rozhodně nevidíme, že by byli nějak smířliví.“
Tak to je zajímavé. Nějací „MY“ konstatují, že je moc restaurací a kulturních organizací. Jak se pozná, že je jich moc? U restaurací se to pozná za normálních poměrů tak, že jsou soukromé, lidé tam chodí a zbytečné restaurace zaniknou. Říká se tomu tržní ekonomika. V Agrofertu, jehož pobočkou hnutí ANO je, to tak neprožívají, protože si rozpočet vycpou dotacemi a zvýhodní si podnikání vstřícnými zákony, které poslanci ANO/Agrofertu odhlasují. Hospodští nemají žádné hnutí ve sněmovně. Mohou se nanejvýš spolehnout na to, že jejich zájmy, shodou okolností totožné se zájmy občanů, kteří do restaurací, hospod a kaváren chtějí chodit, bude zastupovat někdo jiný. Parnímu válci ANO ale není jednoduché se postavit do cesty.
Pokud jde o kulturu, jestli je jí moc, se nedá nějak empiricky měřit. Leda tak, že se srovnáme s jinými zeměmi v oblasti. Udělal to poslanec Juříček? Zatím se jen zdá, že potřebuje někoho nahnat do „fabrik“. Pokud on a další nemají lidi, což je známá fráze z dob socialismu, měl by asi uvažovat, proč se mu tam nikdo nehrne. Jistě složitá otázka. Měl by se do jejího řešení zapojit myšlenkový think tank Agrofertu a makat na tom.