Karel Zitterbart FOTO: Starostové a nezávislí / s vědomím Karla Zitterbarta
FOTO: Starostové a nezávislí / s vědomím Karla Zitterbarta
Deník FORUM 24 položil odborníkům na zdravotnictví z obou demokratických koalic několik otázek týkajících se jejich oblasti a aktuální situace ohledně dalšího vývoje pandemie. „Konkrétní opatření ve formě nošení roušek v MHD, zdravotních a sociálních službách či rozestupů nás asi neminou, a samozřejmě je zapotřebí situaci monitorovat a být připraven na zhoršení stavu,“ míní senátor a člen zdravotního výboru Karel Zitterbart, kterého PirSTAN zařadil mezi svůj tým odborníků.
Jak by mělo Česko dále postupovat při řešení epidemie? Zrušit všechna opatření jako ve Velké Británii či Dánsku? A jaké problémy Zitterbart shledává v českém zdravotnickém systému? Čtěte také předchozí rozhovor s poslancem za TOP 09 Vlastimilem Válkem, který pojednával o jeho pohledu na tuto oblast.
Jaký přístup k pandemii by podle vás mělo zvolit Česko ve zbytku tohoto roku? Zvolit britskou, resp. nyní i dánskou cestu úplného rozvolnění?
Je nezbytné si vytyčit cíle: chceme chránit rizikové skupiny a odvrátit přetížení nemocniční sítě. K tomuto je zapotřebí mít imunizováno očkováním nebo proděláním nemoci dostatečné množství populace. Pak se můžeme vydat cestou zrušení všech opatření. Byl bych rád, abychom tupě nenásledovali žádné z „jedině správných“ cest, ale šli cestou medicíny založené na důkazech, nikoliv výkřicích do tmy nebo dokonce lhaní veřejnosti.
Je pro vás v průběhu podzimu a zimy adekvátní nějaká forma lockdownu, pokud by se zásadněji navýšil počet nakažených, což odborníci očekávají?
Současná situace je dobrá a já doufám, že vydrží. Je nezbytné být připraven i na zhoršující se scénáře, ale vzhledem k počtu imunizovaných, ať už díky očkování či proděláním nemoci, nečekám ten tlak na nemocnice, který byl v loňském roce. Konkrétní opatření ve formě nošení roušek v MHD, zdravotních a sociálních službách či rozestupů nás asi neminou, a samozřejmě je zapotřebí situaci monitorovat a být připraven na zhoršení stavu. Tedy testovat, z odborného hlediska pomocí PCR testů, v kolektivech lze využít „poolování“ vzorků.
Jak hodnotíte současný počet proočkovaných občanů – tedy zhruba 53 % plně naočkovaných?
Vláda bohužel neuznává jako projev prodělání covid-19 i průkaz protilátek, jako například v Rakousku. Pokud by se tak stalo, měli bychom daleko více údajů o tom, kolik lidí mohlo covid-19 prodělat a jsou po nějakou dobu imunní (resp. s významně nižší pravděpodobností budou opět infikováni a s příznaky covid-19 oproti neimunním). Kvalifikovaný odhad lidí s protilátkami v populaci by nám dal mnohem jasnější představu o tom, jak hodnotit v souvislostech to číslo 53 % očkovaných. Jinak, já osobně děkuji všem, co se očkovat nechají. Díky nim máme šanci na život bez lockdownů a s normálně fungujícími nemocnicemi a školami.
Podaří se podle vás proočkovat kýžených 70–80 procent lidí? Jak postupovat v případě, že se to nepovede?
Opět musím zdůraznit, že očkování vám poskytne standardizovanou reakci imunitního systému a je podstatně bezpečnější než prodělání covidu-19, ale musíme brát v potaz i ty, kteří již covidem-19 prošli. Ty odhady se velmi liší, od 1,5 milionů až k 5 milionům. Bez studie na přítomnost protilátek nejsme schopni dát kontext číslu 70–80 %. Je zapotřebí 70–80 % (a možná spíše ještě o 10 % vyšší) imunita společnosti, nikoliv jen proočkovanost.
Jaké největší problémy aktuálně shledáváte v českém zdravotnickém systému?
Za klíčové považujeme v programu PirSTAN téma elektronizace. Dobře provedená elektronizace ušetří čas zdravotníkům, aby se mohli více věnovat pacientům, pro pacienty zvýší kvalitu zdravotní péče a systému uvolní nyní neefektivně vynakládané prostředky. Ty bude pak možné nasměrovat ke zlepšování zdravotnictví jak pro uživatele péče, tak pro poskytovatele.
Důležitá jsou pro nás ale i témata další, zejména důraz na preventivní péči o zdraví, změny ve vzdělávání lékařů, hodnocení efektivity zdravotnických technologií a z něj vyplývající změny v úhradách, reforma stomatologické péče hrazené ze zdravotního pojištění, podpora péče o duševní zdraví a dodržování práv pacientů. Epidemie koronaviru odkryla spoustu systémových nedostatků, které jsme byli zvyklí ignorovat a nezabývat se jimi, protože se týkaly jen těch, kteří byli nemocní. Skutečnost je ale taková, že bez kvalitního a moderního zdravotnictví není možné mít ani fungující ekonomiku a společnost.
Jak vyřešit dlouhodobou udržitelnost kvality zdravotní péče v ČR?
V naší vizi českého zdravotnictví stojí v popředí pacient, který o svůj zdravotní stav aktivně pečuje, který ví, jaká má práva, ale také ví, že zdraví prostě není samozřejmost. A že je třeba vzájemný respekt – zdravotníků k pacientům, ale též pacientů k pečujícím zdravotníkům. Nemocnice není autoservis, kde si lze jednou za čas vyměnit náhradní díly. Proto maximální podpora zdraví, preventivní prohlídky, screeningové programy: prostě dokud to jde, měl bych se starat o svoje zdraví s vědomím, že činím jednak pro sebe to nejlepší, jednak umožňuji systému pečovat o ty, kdo zdravotní péči opravdu potřebují kvůli vážným úrazům či vážným nemocem. Jednou budeme nevyhnutelně na jejich místě a fungující systém zdravotnictví pak sami oceníme.
Stejně tak jsou nedílnou součástí naší vize i lékaři a zdravotní personál. Práce ve zdravotnictví je vysoce naplňující, na druhou stranu ale také extrémně zatěžující. Stát musí vytvářet příznivé podmínky pro jejich práci. Mimo jiné chceme dodržování pracovněprávních předpisů, jasně a přívětivě nastavený systém celoživotního vzdělávání a konkurenceschopné platové ohodnocení.
Naopak v naší starostovsko-pirátské vizi nenajdete netransparentní nákupy, zakázky dohazované kamarádům, ani pacienty přenášející 50 papírů mezi jednotlivými lékaři. Takové nepravosti totiž nepatří do zdravotnictví vyspělé moderní země, kterou chceme, aby se stala i Česká republika.
