Čím déle se bude zkoumat, zda televizní poplatky zvýšit, tím horší to bude, říká expert

Mediální analytik Filip Rožánek (FIlip Rožánek / se souhlasem)

Mediální analytik Filip Rožánek | FOTO: FIlip Rožánek / se souhlasem

Česká televize požaduje zvýšení koncesionářského poplatku o 15 korun, tedy na 150 korun měsíčně. „Čím déle se bude zkoumat, zda poplatky zvýšit, tím horší bude situace,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 mediální analytik Filip Rožánek. Podle něj je pochopitelné, pokud vláda nebude chtít zatížit domácnosti zvýšením dalších pravidelných nákladů. „Česká televize ale nemůže za to, že politici nechali problém dojít tak daleko,“ dodal. Řeč došla také na volbu nových členů Rady ČT, o budoucích jménech už by údajně mělo být jasno.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák požaduje navýšení koncesionářských poplatků na 150 korun měsíčně. V opačném případě podle něj začnou už pro roky 2023 a 2024 reálně chybět peníze na to, aby mohla veřejnoprávní televize zachovat dnešní úroveň služeb pro diváky. Je to podle vás správný požadavek? 

(Pavel Hofman)

Čím déle se bude zkoumat, zda poplatky zvýšit, tím horší bude situace. A o to víc to potom bude bolet všechny: veřejnost, Českou televizi i politiky samotné. Je pochopitelné, pokud vláda nebude chtít zatížit domácnosti zvýšením dalších pravidelných nákladů, ale Česká televize nemůže za to, že politici nechali problém dojít tak daleko. Sama si výnosy zvýšit nemůže, v tomhle se bez parlamentu zkrátka neobejde. Politická reprezentace léta s chutí rozumovala, jak by měla Česká televize pracovat lépe, tak teď se může předvést, co by to tedy mělo být. Ale obávám se, že v parlamentu neexistuje strana, která by měla na budoucnost mediálního sektoru v Česku ucelený pohled, natož nějakou strategii. Spíš řeší úplně bizarní stížnosti.

Neměla by Česká televize namísto omezování výroby například hledat úspory v provozních nákladech? 

Ani sebelepší manažer nemůže v žádné instituci hledat úspory do nekonečna. Není to tak, že by na Kavčích horách seděli s rukama v klíně. V televizi probíhá hloubkový audit zaměřený právě na možné úspory nákladů a efektivnější procesy. Ale ukažte mi, kdo jiný hospodaří ve finančních podmínkách roku 2008. Česká televize není ve vzduchoprázdnu. Inflace, růst průměrných mezd, náklady na energie, náklady na pohonné hmoty, rostoucí ceny služeb a další podobné vlivy mimo její kontrolu na její rozpočet dopadají stejně jako na všechny ostatní vysílatele. Jenže soukromé televize mohou zdražit reklamu nebo vytěžit digitální služby. Česká televize smí dělat jenom to, co jí dovoluje zákon. I kdyby národ vykoupil DVD s Případy 1. oddělení, tak to vnější ekonomické vlivy nevyrovná.

Česká televize kritizuje, že současnou vládou plánovaná novela mediálních zákonů nepřináší žádnou změnu financování. Vidíte nějaké jiné cesty než zvýšení koncesionářských poplatků? 

Myslím, že bychom měli podobně jako jiné evropské státy opustit historickou vazbu poplatku na vlastnictví přijímače. V Německu platí příspěvek na veřejnou službu každá domácnost, i když žádný přijímač nemá. Pracuje se tam s předpokladem, že zpravodajství a další obsah médií veřejné služby tak či onak konzumují prakticky všichni, i kdyby nepřímo a přes internet. A pokud ne teď, tak při mimořádných situacích budou. Muselo by se propočítat, zda by rozšíření základní báze poplatníků bylo dostatečným doplněním rozpočtu České televize, aniž by zároveň bylo nutné zvyšovat poplatek. Bylo by to však spíše překlenovací řešení, než se stabilizuje ekonomika.

Jaká vidíte rizika, pokud se nevyřeší financování České televize?

Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) (ČTK)

Podfinancovaná televize se sice nezhroutí, ale bude muset nutně řezat náklady napříč strukturou. Přestanou se pravděpodobně využívat některá studia, oseká se technika, zastaví se natáčení velkých produkcí. Bude se také propouštět. Místo vlastní výroby se budou pořady nakupovat zvenčí, pořídí se programové balíky od mezinárodních distributorů a tady se jenom přeloží. Divák to v praxi pozná tak, že uvidí jeden levně produkovaný formát za druhým. Když nemáte peníze na novou tvorbu, přestříháte tu starou a vyrobíte kompilát. Pravděpodobně by se redukoval také sport, kromě velkých akcí zasmluvněných dopředu. Snížil by se i počet živě vysílaných akcí, kde je potřeba přenosová technika.

Jak se díváte na plánovanou novelu, která by měla volbu televizních radních rozdělit mezi sněmovnu a senát? 

Ambice narazily na realitu. Původní konstrukce zákona vznikala „z lidu“, v neziskových organizacích, a politici si ji měli nějak „dopéct“. Úkolu se chopilo ministerstvo kultury, to novelu redukovalo na to nejpodstatnější, ale z celého zákona čouhá, že jeho paragrafy ovlivňuje politické zadání. Třeba budoucí rozdělení míst mezi sněmovnu a senát je výsledkem dohody v pětikoalici, není za tím žádný pevný právní konstrukt. Vládní politici se poměrně netají tím, že chtěli zákonem „vyřešit současnou radu“, ale z toho pramení jenom problémy. Abych to řekl úplně natvrdo. Snaha o modernější volbu radních je vítaná. Navrhované zapojení horní komory do celého procesu je však vytvářením paralelní struktury, se kterou se v rámci celého zákona špatně pracuje.

Má taková úprava šanci politicky projít? 

Myslím, že by právní úprava médií veřejné služby neměla začínat zprostředka. Koalice chtěla ze všeho nejdřív vyřešit systém volby rad. Vládní legislativci ale upozornili na zásadní vady návrhu, kvůli kterým teď novela stojí. Čeká se, s jakým řešením přijde ministerstvo kultury. Přitom se předpokládalo, že novela projde sněmovnou bez potíží a na podzim už budou zasedat mediální rady podle nových pravidel. Ve chvíli, kdy se to celé takhle zkomplikovalo, bych se přestal soustředit na konstrukci rad a spíše komplexně řešil úkoly, cíle a financování veřejné služby pro následující dekády. Takové téma je dost výbušné i uvnitř koalice, zvlášť u konzervativních politiků, takže ve sněmovně se může řešit ještě příští rok.

Návrh změny způsobu volby televizních radních není právně možný. Počítá se s tím, že současní radní budou odvoláni a následně zvolena kompletně nová sestava. Zdá se ale, že není možné odvolat současné radní jenom kvůli tomu, že nově by měl členy volit i senát. Existuje podle vás nějaké řešení?

Jakub Michálek (Piráti) (Pirátská strana / se souhlasem)

Není to právně možné kvůli tomu, že bychom se pomyslně ocitli v Polsku, tedy přesně tam, kam vládní koalice nechtěla v oblasti médií směřovat. Obměna mediálních rad podle toho, kdo je zrovna u moci, je totiž známý rys polské politiky v uplynulých letech. Navíc má současná koalice pohodlnou většinu nejenom ve sněmovně, ale i v senátu. Pokud by měl být do hry vtažen senát, tak buď to bude až od nějakého fixního data v budoucnu, anebo by se musela v radách přidat křesla. Zvýšení počtu radních je ale v téhle době naprostý nesmysl. Pak je tu ještě poněkud okatá varianta, že sněmovna konstatuje, že Rada ČT neplní povinnosti dané zákonem, a celou ji odvolá. Aby mohl ale parlament zvolit nové radní, musel by být už po ruce nový zákon, podle kterého by to udělal. A ten není. Takže je to takový začarovaný kruh. Podle mě to dopadne tak, že senát bude muset na zapojení do hry počkat, dokud postupně nevyprší mandáty současných radních. Pokud tedy do té doby právníci dokážou sepsat do paragrafů, jak by to celé fungovalo.

Volební výbor sněmovny opět vybral patnáct jmen, ze kterých budou poslanci na začátku června vybírat pětici nových radních České televize. Jak byste vybrané kandidáty zhodnotil? 

Najdeme tam pravověrné „konzervy“ i nadšené liberály, ale rétorika veřejného slyšení byla podstatně klidnější než v minulosti. Nikdo nechce srovnat televizi se zemí. Vnímání jejího významu se posunulo i kvůli válce na Ukrajině. Hodně se mluvilo o tom, že musí hledat své místo v digitální době. Jedno se ovšem nemění, tak jako to bylo „za Babiše“, tak i tady jsou ve finále uchazeči blízcí politickým stranám nebo dokonce jejich řadoví členové. Najdeme tam i bývalé kandidáty do senátu. Finální kandidátka prostě odráží to, kdo má zrovna ve sněmovně většinu.

Objevují se zprávy, že je o pětici budoucích radních už rozhodnuto. Víte, o koho by mělo jít? 

V zákulisí padají různá jména, často jsem slyšel o Ladislavu Mrklasovi, Vlastimilu Ježkovi nebo Bohuslavu Fliedrovi. Odhaduji, že by mohli mít podporu také Bohumil Kartous nebo Milada Richterová. Záleží na neformální dohodě poslaneckých klubů a držení linie. Tajná volba má magickou schopnost měnit dohody. Ostatně jsme viděli minule, že některým kandidátům jako naschvál chybělo jen pár hlasů.

Vládní koalice hovoří o změnách volby radních ve svém programovém prohlášení. Zvládnout je slíbila do konce letošního roku. Neselhává teď trochu, když se stále změny nedaří dotáhnout do konce a dokonce se objevují problémy?

Od začátku mi připadalo zvláštní, že je ze všeho nejdůležitější změnit mediální rady. Když teď televizní radu poslanci doplní o chybějící členy, bude stabilizovaná a příští rok se může dohadovat o generálním řediteli. Najít v ní nejméně deset hlasů pro jednoho uchazeče bude sice dost obtížné, ale o to zajímavější bude, kdo se přihlásí do výběrového řízení. Myslím, že je v zájmu nás všech i samotných médií veřejné služby, aby vznikl skutečně důstojný, propracovaný a udržitelný zákon pro moderní dobu, než usilovat o splnění termínu za každou cenu. Zákony nejsou pásová výroba.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]