Čínský vůdce Si Ťin-pching FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / Public Domain
Evropský parlament ve středu podpořil důraznější politiku Evropské unie vůči Číně. Hlasování přichází v době rekordního obchodního deficitu jedné miliardy eur denně. Evropská komise zároveň otevírá další vyšetřování čínského dovozu, jedná o možných dovozních kvótách a připravuje pravidla, která mohou některým čínským firmám ztížit přístup na unijní trh.
Europoslanci zprávu obsahující doporučení pro další unijní instituce schválili poměrem 454 hlasů pro, 86 proti a 110 se zdrželo. Hlasování proběhlo den před cestou eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče do Pekingu, kde se má ve čtvrtek setkat s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem.
Parlament ve zprávě vyzývá k zachování dialogu s Čínou, současně ale požaduje důraznější ochranu evropských hospodářských a bezpečnostních zájmů. Vztahy mezi EU a Čínou se podle europoslanců dostaly do kritického bodu kvůli čínským obchodním praktikám, situaci v oblasti lidských práv i postoji Pekingu k ruské válce proti Ukrajině.
Za politickými formulacemi se přitom stále výrazněji rýsuje konkrétní obchodní spor.
Obchodní deficit Evropské unie s Čínou už podle informací serveru Euronews dosahuje rekordní úrovně přibližně jedné miliardy eur denně. Evropské země zároveň upozorňují na sílící tlak čínské konkurence na průmyslová odvětví, která jsou pro evropskou ekonomiku klíčová. Německo a Francie tento týden ostatním členským zemím a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové poslaly společný dokument, který varuje před „masivním průmyslovým šokem“. Pod tlakem mají být mimo jiné automobilový, farmaceutický, letecký a chemický průmysl nebo výroba obráběcích strojů.
Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň podle Politica vyzvali k posílení pravomocí Evropské komise, aby mohla omezit, případně i zastavit dovoz ze zemí, které způsobují „závažná a systematická narušení“ evropského trhu.
Eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné v září řekl Euronews, že Evropa v současnosti přichází o tisíce průmyslových pracovních míst týdně. Jen za loňský rok podle něj ztratila přibližně 250 tisíc pracovních míst v průmyslu. Evropská komise proto v posledních měsících otevřela několik vyšetřování čínských výrobků kvůli podezření na nekalé obchodní praktiky. Brusel zároveň podle serveru jedná s Pekingem o možných dovozních kvótách pro jednotlivé skupiny zboží.
Ještě před zahájením současných jednání EU navrhla také Industrial Accelerator Act a nová pravidla v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ta by mohla omezit přístup některých čínských společností na evropský trh. Peking už pohrozil odvetnými opatřeními.
Dalším tématem jednání jsou vzácné zeminy, které jsou nezbytné například pro automobilový, obranný nebo technologický průmysl. Čína jejich vývoz omezila během obchodního konfliktu se Spojenými státy v roce 2025. Dodávky byly později obnoveny, současné příměří ale platí pouze do 10. ledna 2027.
Peking má v této oblasti silnou vyjednávací pozici, protože Čína dominuje světové produkci a zpracování řady vzácných zemin.
Výhrady europoslanců se přitom netýkají jen obchodu. Podle serveru Politico se napříč politickými frakcemi prosazuje tvrdší pohled na Čínu také jako na geopolitického a bezpečnostního soupeře. Poslanci upozorňují na čínskou podporu ruské ekonomiky během války proti Ukrajině, rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu a pokračující porušování lidských práv, zejména zacházení s ujgurskou menšinou v Sin-ťiangu.
Část europoslanců proto tvrdí, že samotné řešení čínských nadměrných výrobních kapacit nestačí. „Musíme uznat, že Čína se chová způsobem, který ohrožuje naše zájmy. A nejde jen o obchod, ale také o bezpečnost a obranu,“ řekl podle Politica španělský europoslanec Nicolás Pascual de la Parte z Evropské lidové strany (EPP).
„Dnešní většina znamená obrat v evropské politice vůči Číně. Spolu s francouzsko-německou iniciativou z tohoto týdne se formuje široká shoda v EU na potřebě vyváženějšího hospodářského vztahu s Čínou,“ uvedla zpravodajka zprávy, belgická europoslankyně Hilde Vautmansová z liberální frakce Obnova Evropy.
Podle ní by měl Šefčovič tento postoj tlumočit při čtvrtečním jednání v Pekingu. „Chceme s Čínou spolupracovat tam, kde je to možné, a zároveň pevně hájit naši bezpečnost a naše hodnoty,“ dodala.
Samotné středeční hlasování žádná cla, kvóty ani další obchodní omezení nezavádí. Evropský parlament přijal politické doporučení pro další unijní instituce. Konkrétní obchodní opatření jsou především v rukou Evropské komise, která vede obchodní vyšetřování a jedná s třetími zeměmi jménem celé Unie.