Pracovníci ČT a ČRo protestují proti změnám ve financování chystaném Babišovou vládou (3. 6. 2026) FOTO: Iniciativa Veřejnoprávně / se svolením
FOTO: Iniciativa Veřejnoprávně / se svolením
ROZHOVOR / Iniciativa pracovnic a pracovníků České televize a Českého rozhlasu za nezávislá média veřejné služby Veřejnoprávně oznámila stávku v návaznosti na rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO) o zrušení koncesionářských poplatků. Jaké budou další kroky? A jaká je atmosféra uvnitř veřejnoprávních médií? Nejen na tyto otázky se deník FORUM 24 zeptal lidí z iniciativy Veřejnoprávně, konkrétně Lucie Pávové z ČRo a Pavly Kubálkové z ČT.
Česká televize by podle vládního návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy až o 400 milionů méně. Generální ředitelé obou institucí shodně označují za největší riziko oslabení nezávislosti médií veřejné služby.
Podle šéfa televize Chudárka by změny ve financování znamenaly omezení výroby a propuštění asi 500 zaměstnanců. Podle generálního ředitele Zavorala by Český rozhlas musel propustit asi 150-200 zaměstnanců. Jak to vnímají sami zaměstnanci veřejnoprávních médií?
Pávová: Velkou část to mobilizuje k zapojení do chystané stávky. V Českém rozhlase se k ní přihlásilo několik stovek pracovníků jen pár hodin po ohlášení. Tyto škrty jsou zásadní a dotknou se každé stanice, každého zaměstnance
Kubálková: Žádná debata do této chvíle neproběhla. Vládní poslanci i vláda samotná, ač to bylo přislíbeno, veřejnou odbornou debatu nezačali. Zatím jen oznamují své kroky veřejnosti, oběma institucím i jejím generálním ředitelům. Za iniciativu Veřejnoprávně v ČT mohu říct, že to, co se děje vnímají její zaměstnanci a pracovníci velmi negativně a nálada je bojovná. Do stávky se stále přihlašují další zaměstnanci.
Zavoral mluví o pomstě politiků. Máte pocit, že se vládní politici rozhlasu a ČT mstí?
Kubálková: Kroky vlády se jen těžko dají vnímat jinak. Protože kdyby byl její záměr jiný, nebránila by se koaliční politici debatě s odborníky ani oběma institucemi. Zároveň by nebylo cílem vlády vyhladovět ČT a ČRo. V návrzích, tak jak jsou zatím připravené, nejsou žádné záruky pro nezávislost médií veřejné služby, ani jistota v souvislosti s financováním.
Obě instituce budou muset propouštět, omezovat výrobu a tím pádem omezovat službu pro občany. Nevíme, co by to jiného mělo být, než pomsta. Vláda argumentuje předvolebními sliby, ale v těch mluvili politici o zrušení poplatků, nikoliv o krácení rozpočtů, navíc takto výrazným způsobem.
Pávová: Ještě bych doplnila tu parafrázi ředitele Zavorala. Řekl: „Nelze to vnímat jinak než jako mstu za to, že děláme svou práci dobře.“ To, že svou práci odvádíme dobře, podle mě potvrzuje třeba to, že Český rozhlas a Česká televize jsou dlouhodobě nejdůvěryhodnějšími médii v Česku. Stejně tak to, že je sledovanost nebo poslechovost veřejnoprávních médií v Česku i v mezinárodním srovnání velmi vysoko.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu oznámili stávku. Zatím jen výstražnou. Jaké další kroky plánujete?
Pávová: Teď je potřeba soustředit se právě na výstražnou stávku. A na přesvědčování občanů, i těch, kteří třeba rádio neposlouchají a televizi nesledují, že stabilní a nezávislá média veřejné služby jim reálně pomáhají.
Kubálková: Pokud bude vláda pokračovat ve stávajících krocích, tak my budeme pokračovat v protestech. Teď máme před sebou výstražnou stávku, na tu se soustředíme. Ale určitě tím nekončíme.
Představme si situaci, že vláda změny prosadí. Jak se podle vás změní atmosféra v newsroomu, když budou novináři vědět, že o výši rozpočtu na příští rok rozhodují lidé, o kterých právě točí kritickou reportáž?
Kubálková: To je myslím představa, kterou si nechce představovat žádný novinář v Česku. Nás v ČT nevyjímaje. Touto myšlenkou se proto nezaobíráme.
Pávová: Je otázka, kolik lidí by v takovém médiu zůstalo.
Ředitel ČRo Zavoral mluvil o „diktátu moci a demonstraci síly“. Co byste řekly kritikům, kteří mají za to, že ve skutečnosti jde jen o běžný výkon mandátu vlády, která má ve sněmovně většinu? A kde je podle vás hranice mezi legitimními politickými změnami a ohrožením nezávislosti médií?
Pávová: Proti té první části otázky mluví razance změn, chaotické tempo i absence jakékoli debaty. Veřejné, odborné i s řediteli samotných institucí. Pokud z roku na rok vláda plánuje zásahy do fungování jakékoli instituce ve stamilionech, pak nedává ani příležitost se na ty změny adaptovat. Navíc se je obě média dozvídají až po rozhodnutí a z tiskových prohlášení. Myslím, že jsem tak odpověděla i na druhou část otázky.
Kubálková: Vláda má samozřejmě právo měnit prostřednictvím parlamentu zákony, tedy i ten o médiích veřejné služby. Nicméně bychom předpokládali, že ve chvíli, kdy chce takto zásadním způsobem změnit mediální prostředí v Česku, bude se to odvíjet od nějakých konkrétních dat a analýz. Nechci se opakovat, ale změně by měla předcházet odborná veřejná debata podložená transparentními daty a důvody, proč ke změně dochází. A také návrhy, jak by nové financování mohlo vypadat.
ČT a ČRo tady existují desítky let. A poměrně velká část společnosti si jistě vzpomíná, jak vypadalo například zpravodajství v době, kdy o obsahu obou médií rozhodovali politici. Tam se vrátit nechceme. Přitom už dnes z jedné z vládních stran zaznívá, že poté, co stát začne kontrolovat financování, by měl kontrolovat i obsah. To by mělo být v demokratickém státě nepřijatelné.
Bude-li návrh schválen, škrty v rámci rozhlasu a ČT nejvíce ohrozí regionální vysílání. Nestálo by za to víc vysvětlovat posluchačům v krajích, že státní model financování pro ně v praxi znamená méně informací z jejich okolí?
Pávová: Ale to se děje. Třeba Český rozhlas už loni jezdí turné se známými tvářemi některých stanic, zve posluchače na setkání s nimi i s ředitelem a diskutuje.
Kubálková: Podobně postupuje i Česká televize. Teď přišla s novým pořadem Na dosah, se kterým vyjíždí do regionů – poslední díl se například natáčel na festivalu Rock for People. Zároveň se účastníme debat mimo Prahu, v poslední době třeba v Plzni nebo v Ústí nad Labem.
Lucie Pávová, iniciativa Veřejnoprávně za ČRo / Pavla Kubálková, iniciativa Veřejnoprávně za ČT