Předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) FOTO: Kancelář senátu / se souhlasem
FOTO: Kancelář senátu / se souhlasem
Rozhodnutí vlády neposkytnout předsedovi Senátu PČR Miloši Vystrčilovi letoun pro cestu na Tchaj-wan přerostlo v ostrý spor o směřování české zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš odmítnutí hájí „pragmatickým“ přístupem vůči Číně, Vystrčil naopak během úterní tiskové konference varoval před oportunismem a ústupky autoritářským režimům.
Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil se na úterním brífinku ostře vymezil proti rozhodnutí vlády neposkytnout mu armádní letoun pro plánovanou cestu na Tchaj-wan. Kabinet premiéra Andreje Babiše krok zdůvodnil odlišnou zahraniční politikou vůči Číně, která považuje Tchaj-wan za svou provincii. Vystrčil přesto cestu na přelomu května a června absolvuje, a to s podnikatelskou delegací, byť zřejmě komerční linkou.
Premiér odmítnutí obhajuje dlouhodobě. Podle něj „hodnotová politika nic nepřinesla“ a naopak poškodila české firmy. „Stojí to miliony, tyhle výlety. Neschválili jsme panu Vystrčilovi armádní letadlo,“ uvedl. Tvrdí také, že cesty českých politiků na Tchaj-wan vedly ke ztrátě čínských investic i turistů a poškodily obchodní vztahy. Podobně kritizoval i předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou.
Vystrčil naopak celý spor přenesl do roviny hodnot a bezpečnosti. Zdůraznil, že dělení na „pragmatickou“ a „hodnotovou“ politiku je falešné. „Pragmatická politika je hodnotová politika, protože ochrana hodnot je pragmatická,“ uvedl. Pokud se podle něj politika od hodnot odtrhne, stává se oportunistickou a slouží jen momentálním zájmům vládnoucích a těch, co je podporují.
Podle předsedy senátu stojí mezinárodní vztahy vždy na důvěře a sdílených principech, jako je respekt k právu či spravedlnosti. Bez nich podle něj převažuje logika síly, která nahrává autoritářským režimům a ohrožuje menší státy. Jako příklady „pragmaticko-hodnotových“ rozhodnutí zmínil vyloučení ruského Rosatomu z tendru na Dukovany nebo varování před technologiemi čínské firmy Huawei.
K samotné cestě na Tchaj-wan připomněl svou návštěvu z roku 2020, která podle něj vedla k posílení spolupráce v technologiích, datových centrech či umělé inteligenci. Vystrčil rovněž citoval ekonomické deníky, které psaly o konkrétních ekonomických přínosech pro ČR, „A pan premiér o tom mlčí,“ uvedl.
Tvrdší rovinu dostala kritika v momentě, kdy Vystrčil označil rozhodnutí vlády za „nůž do zad“ českým podnikatelům, univerzitám i vědcům. „Vláda tím říká: nás váš byznys na Tchaj-wanu nezajímá,“ uvedl. Pro něj samotného je to malicherné a klidně poletí soukromou linkou.
Vládní argumenty přitom narážejí na dostupná ekonomická data. Podle agentury CzechInvest dosáhly tchajwanské investice v Česku zhruba 18 miliard korun a vytvořily kolem 24 tisíc pracovních míst. Čína podle stejných údajů investovala méně, přibližně 12 miliard korun, a počet pracovních míst byl zhruba čtyřikrát nižší. Podle projektu fDi Markets jsou objemy investic obou zemí srovnatelné, Tchaj-wan ale mírně vede.
Analýzy zároveň připomínají, že slabé čínské investice předcházely samotným cestám českých politiků na Tchaj-wan. Očekávané „stamiliardové“ projekty, o nichž se mluvilo po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016, se podle dostupných dat nenaplnily. Naopak vztahy s Tchaj-wanem přinesly nové projekty včetně přímých leteckých linek nebo výzkumných center zaměřených na čipové technologie.
Například tchajwanská firma Jmem Technology otevřela v Brně své první evropské výzkumné centrum. Další projekty vznikají ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a ČVUT. Největším investorem zůstává Foxconn se závody v Pardubicích a Kutné Hoře.
Premiér dříve rovněž argumentoval, že Česko přišlo o možnost získat továrnu na čipy. Ta však podle dostupných informací směřovala do německých Drážďan už od roku 2021, kdy technologický gigant TSMC uzavřel dohodu se Saskem a získal miliardovou podporu německé vlády. Česko o projekt podle dostupných vyjádření ani reálně neusilovalo.
Za rozhodnutím vlády jsou podle komentářů i další motivy. Premiér plánuje cestu do Číny a usiluje o zlepšení vztahů s Pekingem. Kabinet navíc letos změnil pravidla pro využívání armádních letounů, o nichž nově rozhoduje výhradně vláda. Navenek tak spor působí jako politický střet, nikoli technická otázka přepravy.
Rozměr bezpečnosti do debaty vnášejí i varování Bezpečnostní informační služby, která Čínu opakovaně označuje za riziko v oblasti špionáže a vlivu v ekonomice či akademické sféře. Letos v lednu policie zadržela člověka podezřelého ze spolupráce s čínskou rozvědkou, který měl shromažďovat kompromitující materiály na politiky včetně Vystrčila a Pekarové Adamové.
Vystrčil na závěr dodal, že bychom se měli vyhnout „autoritářským manýrům vše řídit“.
