Premiér Andrej Babiš (ANO), prezident Petr Pavel FOTO: Profimedia / FORUM 24
FOTO: Profimedia / FORUM 24
Vládní vyjádření ke kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla vyvolalo ostrou kritiku opozice, do které se zapojila i bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Výstup ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce označila na síti X za „politický pamflet“ a vyzvala ho k rezignaci. Ještě ostřeji se vyjádřil politický glosátor a podnikatel Jiří Lobkowicz, podle kterého vláda útočí na Ústavní soud způsobem připomínajícím autoritářské režimy.
Vláda ve svém stanovisku navrhuje, aby Ústavní soud kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla zamítl nebo odmítl. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) zároveň oznámil, že vláda požaduje vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z projednávání případu. Podle Tejce Šámal při vydání předběžného opatření „bezprecedentně projevil soudní aktivismus“ a zasáhl do ústavního postavení vlády.
Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix s tím zásadně nesouhlasí. „Vyjádření vlády k Ústavnímu soudu není právní dokument, ale politický pamflet,“ uvedla. Podle ní se vládní stanovisko nevypořádává s právními otázkami obsaženými v žalobě. Prezident v ní kvůli sporu o účast na summitu NATO v Ankaře po Ústavním soudu požaduje, aby jasně určil, jaké jsou pravomoci vlády a prezidenta při zastupování státu navenek.
„Vyjádření neodpovídá na právní otázky vznesené žalobou, jen celou kauzu balí do formalistických povídaček o překreslování systému. Vláda nejenže jednala ve zlém úmyslu, ale pokračuje v tom. Je mi z toho ouzko. Tahle republika od devadesátých let zažila hodně, ale takhle otevřenou demolici demokratického ústavního systému nikdy,“ napsala Decroix.
Za ještě závažnější považuje útok na konkrétního soudce. „A ministr spravedlnosti, který útočí na osobu soudce kvůli výkonu jeho soudní práce, by měl okamžitě rezignovat,“ dodala. Neméně kritický je i Jiří Lobkowicz, který označil postup vlády za „Tejcovu vendetu“.
„Vláda Andreje Babiše schválila návrh ministra Jeronýma Tejce na zamítnutí kompetenční žaloby prezidenta Petra Pavla a žádá odvolání soudce Pavla Šámala kvůli ‚soudnímu aktivismu‘. Důvod? Ústavní soud měl tu drzost nařídit vládě, aby prezidenta vzala na summit NATO do Ankary. Tejc k tomu ještě prezidenta označil za ‚symbol opozice‘,“ napsal.
Podle Lobkowicze nejde o běžný kompetenční spor, ale o politickou odvetu.
„Tohle není spor o kompetence. Tohle je politická pomsta a nebezpečný útok na dělbu moci. V normální demokracii vláda nenařizuje odvolání soudce jen proto, že rozhodl proti ní. To je metoda autoritářů – nejprve zpochybnit, pak personálně vyčistit, nakonec ovládnout.“
Varuje také, že podobné kroky mohou oslabovat nezávislost justice. „Když exekutiva trestá justici za to, že ji drží na uzdě, už nejsme v demokracii – jsme na cestě k systému, kde právo slouží vládnoucím, ne občanům. Tohle je varování před totalitními manýry v demokratickém kabátě.“
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa se v reakci pro Deník N vyjádřil zdrženlivě. Upozornil, že samotná námitka podjatosti je standardním procesním institutem.
„Účastník řízení může navrhnout podjatost soudce. To je v pořádku a je to jeho procesní právo. Celé plénum bude rozhodovat o tom, zda pan soudce Šámal je, nebo není podjatý. Budeme s tím pracovat jako s jakoukoli jinou námitkou podjatosti,“ řekl Deníku N. Zároveň odmítl, že vláda měla dostat prostor před vydáním předběžného opatření, jak tvrdí ministr spravedlnosti. „Postupovali jsme podle občanského soudního řádu, což je předpis, který rutinně používají všichni soudci v zemi.“
Nejde přitom o první ostré výroky představitelů vlády vůči Ústavnímu soudu. Poté, co soud předběžným opatřením nařídil vládě zařadit prezidenta Petra Pavla do české delegace na summit NATO v Ankaře, označil ministr zahraničí Petr Macinka rozhodnutí za „ústavní puč“. Filip Turek pro změnu prohlásil, že by Ústavní soud neměl existovat.
Na tyto výroky tehdy reagoval bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Ten, kdo volá po tom, abychom Ústavní soud neměli, je buď neználek, nebo člověk, který není spokojen s demokratickým právním státem,“ řekl v ČT.
Spor o prezidentovu účast na summitu NATO se tak dál posouvá od právní roviny k ostrému politickému střetu, ve kterém zaznívají obvinění z útoků na nezávislost justice, právní pořádek i z překračování ústavních kompetencí.