Na prestižním Lviv Media Forum vystoupil ukrajinský podnikatel a akademik Valerij Pekar. Pekar hovořil o transformaci Ukrajiny z postsovětské země k demokracii, o dekolonizaci a formování národní identity. Jeho příspěvek byl zveřejněn na kanálu Silicon Curtain na YouTube.

Pekar začal vystoupení vzpomínkou na počátky své podnikatelské kariéry, která se shodovala s ranými léty ukrajinské nezávislosti. „V devadesátých letech jsme se snažili transformovat centrálně plánovanou ekonomiku na tržní,“ uvedl Pekar. „Ukrajina, stejně jako další postkomunistické země, procházela bolestivou přeměnou od autoritářského systému k moderní tržní ekonomice,“ dodal.

Klíčovým tématem Pekarova vystoupení byla dekolonizace a formování ukrajinské národní identity. Podle něj skutečná derusifikace a desovětizace Ukrajiny začala až v roce 2014, po dlouhém období politiky „multivektorové“ orientace. Byla to obdoba politiky „všech azimutů“. „Po více než dvě desetiletí se Ukrajina snažila být přítelem Ruska, zemí bývalého SSSR, ale i Ameriky a Evropy. Věřili jsme, že jsme obklopeni přáteli, a proto nepotřebujeme armádu ani vojenský průmysl,“ uvedl Pekar s narážkou na Budapešťské memorandum, které mělo garantovat bezpečnost Ukrajiny po odevzdání jaderných zbraní.

Dále čtěte

Nechceme premiéra, co se bude plazit před Putinem. Pojďme tomu společně zabránit

Slovenský předseda vlády Robert Fico se poníženě klaní před masovým vrahem Vladimirem Putinem. Je to odporné a zvrácené, protože Putinova…

Takový idealistický přístup se podle něj ukázal jako naivní. „Budapešťské memorandum bylo inspirováno nejen americkými požadavky, ale i pocity po Černobylu,“ poznamenal Pekar. Černobylská katastrofa v roce 1986 se podle něj stala jedním z katalyzátorů ukrajinského hnutí za nezávislost. „Lidé si uvědomili, že pokud se o nás nikdo nestará, musíme se postarat sami o sebe. Ekologické hnutí se transformovalo v národní,“ vysvětlil. Zároveň měli lidé pocit, že mají v zemi velké množství „Černobylů“ v podobě jaderných hlavic, což zřejmě psychologicky pomohlo, aby se jich země vzdala.

Ruská koloniální mentalita

Pekar říká, že Rusko je nadále koloniálním impériem, ačkoli se jeho názvy v průběhu času měnily – od Ruského impéria přes Sovětský svaz až po Ruskou federaci. „Je to stejná entita, která kolonizovala Ukrajinu před více než 300 lety,“ konstatuje. Podle něj se tento proces projevuje invazemi, masovými vraždami, rabováním, potlačováním kultury, jazyka a náboženství, umělými hladomory, deportacemi a mobilizací národů k dalším výbojům.

„Příběhy národů v Ruské federaci – Tatarů, Baškirů, Čečenců, Kalmyků – jsou velmi podobné tomu, co zažila Ukrajina,“ zdůraznil Pekar. „Někde to byl umělý hladomor, jinde deportace, ale schéma je stejné.“ Jako příklad uvedl invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2014, která začala ještě během revoluce důstojnosti.

„Byli jsme šokováni, že země, kterou jsme považovali za bratrskou, nás napadla a anektovala Krym,“ dodal. Pak říká, že revoluce ještě běžela, ale Rusové už začali provádět předem připravený plán.

Dále čtěte

Ruská státní pokladna se vyprazdňuje. Pokles cen ropy a plynu zvyšuje rozpočtový deficit

Po třech letech intenzivního ekonomického růstu, poháněného válečnými výdaji, začíná ruská ekonomika vykazovat známky zpomalení, píše…

„Lidé obvykle říkali, že hned po tom Rusko napadlo Ukrajinu a anektovalo Krym, což není pravda, Rusko napadlo Ukrajinu a začalo anektovat Krym během tohoto procesu, ještě to nebylo dokončeno, a oni už začali, takže to plánovali od samého začátku. Pro nás to byl absolutní šok, že země, která je naším sousedem, země, která je nám velmi podobná kulturou, jazykem, vším, žili jsme spolu více než 400 let, takže začali říkat, že jsme bratři a sestry, nás napadli, zabrali velké části našeho území a uspořádali naprosto falešná referenda. My jsme v té době už opravdu zapomněli, že to byla říše, která nás před více než 300 lety kolonizovala.“

Ukrajinské revoluce

Pekar se vrátil k dvěma klíčovým momentům v novodobé ukrajinské historii – oranžové revoluci v roce 2004 a revoluci důstojnosti v roce 2014. „Oranžová revoluce byla prvním posunem k dekomunizaci a národnímu uvědomění, ale tehdy jsme si neuvědomili, že Rusko je ve válce s námi,“ přiznal. Po roce 2004 zažila Ukrajina období ekonomického růstu s ročním přírůstkem 8,3 procenta, což Pekar označil za „fenomenální“. Druhá revoluce v roce 2014 však byla mnohem krvavější a přinesla tvrdou lekci o ruské koloniální politice.

Dále čtěte

Co se to stalo s Amerikou? Fenomén jménem Donald Trump vám vysvětlí nová kniha

Nazvali jsme ji Trump 2.0. Novinka, kterou již nyní najdete na e-shopu FORUM, se zabývá tím, co znamená znovuzvolení…

Na závěr Pekar vyjádřil přesvědčení, že Ruská federace čelí svému třetímu a konečnému kolapsu.

„Ruské impérium se dvakrát rozpadlo. V roce 1917 se osvobodilo Polsko, Finsko a pobaltské země, za krátkou dobu. Kvůli dalším událostem ale Ukrajinci nemohli být tehdy svobodní, Baškirci nemohli být tehdy svobodní, ale Polsko a Finsko to dokázaly. Poté sice došlo k ruské invazi, ale vznikl byl velký polský odpor a velký finský za zimní války. To byl to první rozpad impéria, druhý rozpad impéria přišel v roce 1991, kdy se konečně osvobodili Ukrajinci, Estonci, Gruzínci a další národy, a teď předvídáme třetí a konečný rozpad impéria.“

Valerij Pekar uzavírá, že klíčem k budoucnosti Ukrajiny je pokračování v dekolonizaci, posílení národní identity a vytvoření odolné moderní společnosti.