Ruský prezident Vladimir Putin během projevu, ve kterém oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině. FOTO: ČTK / AP / Uncredited
FOTO: ČTK / AP / Uncredited
Sankce, které západní země uvalily na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu, silně zasáhly jeho ekonomiku. Experti se shodují, že země Vladimira Putina je v mezinárodní izolaci, která posune Rusko zpět zhruba o patnáct let. Tato situace by podle norského experta mohla vyústit v pád Putinova režimu.
Iver Neumann, ředitel norského Institutu Fridtjofa Nansena a odborník na Rusko, se domnívá, že ruskému prezidentovi může zlomit vaz jeho nechuť k ekonomické reformě. Ve spojení s invazí na Ukrajinu se podle Neumanna nyní může odehrávat „začátek konce“ současného režimu. Jeho slova přineslo Rádio Svobodná Evropa.
„Od doby, kdy Putin před 22 lety začal vládnout, se s ekonomikou stalo jen velmi málo, pokud vůbec něco. A přijde mi ohromující, že takový vystudovaný marxista, jako je Putin, prostě nechápe, že podstatné jsou materiální faktory,“ vysvětlil Neumann.
Připomíná slova ruského prezidenta o tom, že Západ bude mít svou ekonomiku, ale Rusko bude mít vůli. „Takhle to prostě nefunguje. Takže si myslím, že je to začátek konce Putinova režimu,“ domnívá se odborník. „Po vzoru ruských carů z minulosti je nyní Putin možná motivován k tomu, aby ‚shromáždil ruské země‘,“ vysvětlil Neumann.
„Takže jako u mnoha starých despotů jsme se dostali do bodu, kdy Putin přemýšlí o učebnicích dějepisu. Ale jak se ruští carové dostali do těchto knih? Vyhrávali války a zabírali území,“ dodal s připomínkou Putinova obdivu k Petru Velikému.
Výhra ve válce s Ukrajinou je však zatím pouze zbožným přáním ruského prezidenta. I proto se dá předpokládat, že se podpora může změnit v hněv jeho nejbližších spolupracovníků, potažmo občanů. Kdy však přijde pád Putinova režimu, prý ovšem nelze odhadnout.
„Odvedli důkladnou práci, aby v Rusku vykořenili zbytky organizovaného liberálního myšlení a práce. Špatné pro zemi, dobré pro Putinův režim,“ říká Neumann s tím, že by Západ měl počítat s variantou dalších vyjednávání s Ruskem.
„Jedna věc je jistá. Rusko se nikam nechystá ani politicky s Putinem, ani geograficky. Může si zabrat trochu víc území v Donbasu, možná získá pozemní koridor z Donbasu na Krym, ale Rusko, ať už v jakékoli podobě, tam bude. A my s ním budeme muset v budoucnu mluvit,“ myslí si ředitel norského Institutu Fridtjofa Nansena.
„To je základní myšlenka diplomacie. Pokud už s lidmi stejně musíte někdy mluvit, proč nezačít hned? Takže si myslím, že je velmi, velmi důležité, abychom s Ruskem udržovali nějakou konverzaci,“ dodal.
