Je velká škoda, že si Jakeš neodseděl ve vězení trest, který by si zasloužil

YouTube

Líbivé heslo „o mrtvých jen dobře“ má mít své hranice. Nemělo by se kupříkladu týkat pachatelů velkého společenského zla. Dlouhověkost a roky relativního zdraví posledního vládce komunistického Československa Milouše Jakeše se daly po listopadové revoluci rozumně využít k obraně spravedlnosti. Mohl si odsedět pár let ve vězení.

Je jisté, že taková slova způsobí pohoršení citlivějších osob extrémně levicové orientace. Jenže ten pravý soucit, který je na místě, si zaslouží lidé, kterým přední komunisté v naší zemi zničili životy a kteří často zemřeli o dlouhá desetiletí dříve. (Kupříkladu můj otec.)

Soucit bychom měli mít se znásilněnou a pokořenou zemí. Jakeš v roce 1968 se sovětskými okupanty kolaboroval a podílel se během srpnového jednání na sovětském velvyslanectví na pokusu o vytvoření neústavní tzv. dělnicko-rolnické vlády. Je paradoxní, že i podle zákonů nelegitimního režimu KSČ, který byl postavený na likvidaci svobodných voleb a nadvládě Sovětského svazu, bylo Jakešovo chování zcela zjevně protiprávní. Přesto bylo v době demokracie stíhání vlastizrádců postupně zastaveno a Jakeše v roce 2003 zprostil Vrchní soud obvinění. Je to smutná ukázka selhání postkomunistické justice, která svojí bezzubostí a nečinností přispěla k relativizaci a nabourávání základních hodnot svobodné a demokratické společnosti.

Pavel Hofman

Jakeše také policie podezřívala, že nesl díl zodpovědnosti za smrt osob zabitých při pokusu o překročení hranice na Západ. Kvůli nečinnosti tří funkcionářů – Lubomíra Štrougala, Vratislava Vajnara a Milouše Jakeše – bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

Krátce po listopadové revoluci ve společnosti převažoval duch odpuštění. Jistě že to bylo lepší než duch pomsty a odplaty. Na druhou stranu ale politika odpuštění, zvlášť když se přežene, umožňuje návrat zločinných sil, narušuje povědomí lidí o spravedlnosti a oslabuje právní stát. Měli jsme být mnohem důslednější a jasní zločinci měli být postaveni před soud. Většina z nich unikla spravedlnosti až příliš lehko a potrestáno bylo jen zanedbatelné množství z nich. To je zátěž, kterou si poneseme bohužel dál a bude se nám ještě dlouho vracet. Stačí se podívat na našeho předsedu vlády a jeho životopis. Kdyby Jakeš a další vrcholní komunističtí funkcionáři seděli po Listopadu ve vězení, tak by tu dnes agent Státní bezpečnosti Babiš nebyl premiérem.

Na tomto bídném stavu je ale tragikomické, že pro komunistické voliče je optimálním lídrem právě Babiš, který se svým verbálním projevem Jakešovi tolik podobá a je rovněž trestně nepostižitelný. Díky Babišovým „kvalitám“ odchází komunistická strana na smetiště dějin. Jenže skrze Babišovo hnutí ANO se komunistické stereotypy, relativizace spravedlnosti i historické pravdy nerušeně rozlévají do celé společnosti. A to je snad ještě horší.

Dnes přijde mnohým lidem Miloš Jakeš jako neškodný blbeček, který svou směšností a slabostí přispěl k hladkému bankrotu diktatury. Je to naprostý omyl. Měl ještě jinou tvář. Tvář cynického a vypočítavého aparátčíka, který se vymyká morálním kategoriím normálního světa a jemuž byl osud politických nepřátel a odpůrců normalizace lhostejný, pakliže přímo neusiloval o jejich zničení.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner