Povolební situace ve Velké Británii: Jeden hot a druhý čehý

Pixabay/ TheDigitalArtist

Ilustrační foto | FOTO: Pixabay/ TheDigitalArtist

Tyhle volby do Evropského parlamentu byly vlastně tak trochu z donucení. Na výsledku se jistě podepsalo, jak krátký čas na oslovení voličů strany měly, protože k volbám původně ani nemělo dojít. Odcházející Británie přesto vyslala v hlasování o svých nežádoucích europoslancích do světa jasnou zprávu; nevíme, co chceme. Strana pro brexit získá zřejmě necelou třetinu hlasů, ale Liberální demokraté a Strana zelených, strany požadující naopak nové referendum a setrvání Británie v EU, na tom budou v součtu velice podobně. Aktuálně mají dokonce o nějakých sto tisíc hlasů víc.

Výsledky sice ještě neoznámilo Skotsko a Severní Irsko a zbývá tedy ještě rozdělit 9 europoslanců, ale v současné situaci se už nic nemůže změnit na tom, že volby s vysokým náskokem vyhraje nová strana Nigela Farage. V tuto chvíli má 28 europoslanců a bude tak jednoznačně nejsilnější britskou skupinou poslanců v EP. Jasně protibrexitová opozice má momentálně díky britskému volebnímu systému menších obvodů s poměrným hlasováním mandátů jen 22, ale v tomhle hlasování je počet křesel až druhotná věc. Navíc poměr může alespoň trochu vyrovnat předpokládaný úspěch proevropské Skotské národní strany na domácí půdě.

Jestliže jak zastánci tak odpůrci brexitu brali volby jako test skutečné podpory svého stanoviska, dá se říci, že teď bude záležet především na těch, kteří stojí někde uprostřed. Labouristé, již sice říkají, že si odchod z EU přejí, ale zároveň by chtěli zůstat v celní unii, reprezentují voliče, kteří by velice pravděpodobně většinově byli zklamaní jak odchodem bez dohody prosazovaným Faragem tak i setrváním v evropské osmadvacítce. Otázka je, jací voliči zbyli toryům, kteří zažili nejhorší výsledek v celostátním hlasováním za celou dobu své existence.

Lze se důvodně domnívat, že ty nejvíce protievropské voliče konzervativcům, ale i labouristům, odlákal Farage slibem brexitu za každou cenu. Konzervativci už před volbami odstranili Mayovou a o její místo se hlasitě bere Boris Johnson slibem, že pod jeho vedením Británie opustí EU v říjnu ať už s dohodou, či bez ní. Proti němu vystupují ti z řad pravicové strany, kteří by si přáli buď brexit měkčí, nebo žádný. Výsledky eurovoleb ukazují, že konzervativní strana je v této otázce stejně jako celá země nenapravitelně rozdělená.

Johnson se svou agresivitou snaží podle všeho zachránit stranu, o což se ostatně svým mírným přístupem snažila i Mayová a proto tak dlouho odmítala jednat s Corbynem o možnosti dohody, kterou by podporovali i labouristé, byť bylo jasné, že euroskeptiky v řadách toryů nepřesvědčí. Zastánce tvrdého brexitu Johnson může ale padnout na stejném minovém poli vnitrostranické politiky, protože velká část poslanců už dala najevo, že pokud by skutečně směřoval k odchodu bez dohody, raději nechá padnout vládu.

Jakýkoliv nový předseda, či předsedkyně, to bude mít velice těžké a je otázka, zda lze vůbec konzervativní stranu v této situaci ještě zachránit. Labouristé jsou na tom o něco, ale opravdu jen o něco lépe. Jim ty nejtvrdší euroskeptiky také odlákal Farage, ale zdá se, že hodně voličů odešlo i Liberálním demokratům a Straně zelených. I na levici tedy dochází k podobnému štěpení jako u konzervativců, ale voličů zůstalo Corbynovi přece jen více.

Bez ohledu na výsledky voleb do EP je proces odchodu Británie z EU stále v rukou toryů a labouristů, kteří ovládají Dolní sněmovnu v současném složení. Pokud by se jim podařilo dohodnout nějaký rozumný kompromis, mohlo by to pomoci jak jim, tak celé zemi. Momentálně je jasné, že pokud vyhrají zastánci odchodu bez dohody, či setrvání, povede to k ohromné frustraci té druhé části společnosti a možná i rozpadu dvou hlavní stran britské politiky. Jenže na kompromis, který možná mohl situaci uklidnit ještě před nějakým půl rokem či rokem, už může být pozdě. Vzedmutý antagonismus ve společnosti neuklidní a obě strany čeká rychlejší či pomalejší rozpad.

___________________

Výsledky britských voleb:

Nigel Farage a Strana pro brexit   32 %

Liberální demokraté (proti brexitu) 18,53 %

Labouristé (rozpolcení, spíše proti brexitu a když, tak jen pro měkký) 14,8 %

Zelení (proti brexitu) 11,1 %

Konzervativci (rozpolcení, spíše pro brexit, raději měkký) 8,7 %

Eurovolbám ve Velké Británii dominovalo téma odchodu z Evropské unie. Výsledek potvrzuje ostré rozdělení společnosti v této otázce. Strany usilující o odchod bez dohody byly stejně silné jako strany usilující o druhé referendum.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republikce.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner
Doporučujeme