„Nemáme pomáhat proto, že nám za to někdo něco dá. Máme pomáhat proto, že se to prostě dělá a je to správné,“ padlo ze strany účastníka speciální ukrajinské Debaty bez cenzury, kterou pořádal ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Do Klášterní sýpky Břevnovského kláštera, kde páteční akce probíhala, dorazily desítky lidí. Mezi nimi byli především Ukrajinci, kteří aktuálně pobývají v České republice. Akce se podle vyjádření Rakušana konala symbolicky v předvečer druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Rakušan na páteční podvečer svolal další Debatu bez cenzury zaměřenou hlavně na otázky, které zajímají Ukrajince v Česku. Mikrofonu se však chopil také pán, který se představil jako Martin Smrčka. „Omlouvám se, že nebudu mít otázku, bude to spíše morální apel,“ oznámil v úvodu.

VIDEO: Debata ministra vnitra Rakušana s Ukrajinci

„Často slyším, jak nás Ukrajinci okrádají, berou nám práci, jak jsme zbídačení. Vždyť to není pravda. Ukrajinci dělají práci, kterou Češi nechtějí dělat, často velmi tvrdě pracují. A že nás okrádají, vyžírají? Vždyť máme miliony produktů, které si můžeme koupit, máme nejlepší období, ve kterém naše země byla,“ vzkázal na mikrofon. „Jediná bída, která tady je, je morální a hodnotová. Nemáme pomáhat za to, že nám někdo něco dá. Máme pomáhat proto, že se to prostě dělá a je to správné,“ pokračoval ve svém příspěvku.

„Chtěl bych poděkovat Ukrajině za to, že nám dává příklad toho, že být odvážný se vyplatí. Že bojovat za správné ideály se vyplatí, že s teroristy se nevyjednává. Sláva Ukrajině,“ dodal na závěr.

Ministr Rakušan jeho příspěvek využil k prezentaci několika čísel. „Opravdu jsme nebyli s pánem domluveni. Byť na sociálních sítích se určitě objeví, že jsem vám za to zaplatil,“ rýpnul si v úvodu své reakce. „Teď z vašeho světa idejí půjdu trochu do úplného pragmatismu,“ vzkázal přítomným účastníkům pražské debaty, mezi kterými je kromě množství Ukrajinců například také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„120 tisíc Ukrajinců na území České republiky pracuje,“ vzkázal Rakušan s tím, že jde o sedm z deseti lidí v ekonomicky aktivním věku. „To samozřejmě znamená i reálný příjem pro náš státní rozpočet. Takže když se podíváme na to, že na humanitárních dávkách a pomoci se vyplatilo zhruba 47 miliard korun, tak už jenom v této chvíli se 35 miliard vrátilo. A vrátilo se vaší aktivitou a vaší prací v České republice,“ prohlásil Rakušan.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

V Česku je podle Rakušana asi 380 tisíc lidí s dočasnou ochranou. Zhruba 100 tisíc z nich jsou podle údajů ministerstva vnitra děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy.

„Když se podíváme, že humanitárních dávek je nyní vypláceno třikrát méně než v roce 2022, počet zaměstnaných Ukrajinců výrazně narůstá, tak v této chvíli se naší republice příchod lidí z Ukrajiny, aktivně pracujících Ukrajinců, určitě ekonomicky vyplácí,“ dodal Rakušan s tím, že i přesto všechno by Ukrajincům přál, aby se mohli vrátit domů.

Sami jsou oběťmi toho, co se tu děje

Z analýzy ministerstva vnitra podle Rakušana vyplynulo, že Česká republika není připravená na velkou, cílenou dezinformační kampaň velkého rozsahu. Ministerstva ale podle něj mají vybudované funkční struktury, které vyhledávají lži, mýty a nebezpečné narativy ve veřejném prostoru. Například policie podle něj na svých sociálních sítích zveřejňuje příklady případů, kdy někdo vyzývá k nenávisti na základě prokazatelné lži, a předpokládá, že je to beztrestné. Policie přitom upozorňuje, že jednání trestné může být.

Jedním z cílů koncepce, která má pomoci Česku čelit dezinformačním vlnám, je podle něj změna obsahu vzdělávacího systému, kdy by se mladá generace i senioři měli vést k práci s informacemi nebo zdroji. Rakušan také řekl, že proti lidem, kteří dezinformacím podlehli, stát nebojuje. „Sami jsou oběťmi toho, co se tu děje,“ řekl Rakušan. Doplnil, že důležité je budování odolné společnosti a trestání původců dezinformací.

Rozhodnutí o prodloužení dočasné ochrany

Ministr vnitra zároveň na páteční debatě prohlásil, že se Česká republika snaží vyvinout na evropské úrovni tlak, aby rozhodnutí ohledně případného prodloužení dočasné ochrany pro lidi, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou agresí, padlo do letošního června.

Podle Rakušana se připravuje i česká legislativa. Dočasná ochrana umožňuje lidem přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, státy EU se loni na podzim shodly na jejím prodloužení zatím do března 2025.

Dále čtěte

Ukrajina schválila demobilizaci vojáků. Rozhodnout o ní má prezident

Zákon o demobilizaci branců, kterým byla v průběhu války na Ukrajině prodloužena jejich vojenská služba, schválil ukrajinský parlament. Zákon definuje…

„Zaprvé se snažíme vyvinout tlak na evropské úrovni, aby rozhodnutí, zda se bude prodlužovat na evropské úrovni, nebo ne, padlo do června letošního roku. Paralelně připravujeme českou legislativu, která bude řešit, jak lidem, kteří budou chtít zůstat trvale, toto umožnit,“ řekl Rakušan v odpovědi na otázku, jaký bude budoucí postup při prodloužení víz. „Jedna z podmínek bude ekonomická soběstačnost, práce, nezávislost na státním systému podpory. Takoví lidé určitě dostanou nějaký typ dlouhodobého pobytu,“ doplnil s tím, že o řešení na české úrovni chce jednat i s opozicí.

Dál to nemůžu komentovat

Jedna z účastnic debaty se pak ministra zeptala, jak dlouho bude český stát tolerovat koncentraci ruských sil v pravoslavné církvi. „Věřte mi, že to není problém, kterým by se český stát nezabýval. Dál už to bohužel nemůžu komentovat,“ odpověděl Rakušan. V odpovědi na další dotaz vzkázal, že vláda musí udělat vše pro to, aby se ruský vliv v Česku nezvyšoval.

Páteční debatu Rakušan uspořádal v rámci cyklu setkání s občany s názvem Bez cenzury. Na setkání, které se koná den před dvouletým výročím ruské invaze na Ukrajinu, pozval Ukrajince žijící v Česku, zúčastnila se ho ale i řada Čechů. Debaty se konaly i v jiných městech Česka, například v České Lípě či v Mostě.