Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Alexxx1979 / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Alexxx1979 / CC BY-SA 4.0
Stovky tankerů s registracemi v těch nejexotičtějších zemích přepravují ruskou ropu bez ohledu na sankce, které na ni byly uvaleny. Takzvaná ruská stínová flotila tvoří možná nejdůležitější transportní prostředek pro obchod s tímto klíčovým vývozním artiklem Kremlu. Ukrajina ale již dala najevo, že bude hrát bez rukavic i v mezinárodních vodách.
Ukrajina se tvrdě zaměřuje na likvidaci ruské energetické infrastruktury. Kromě opakovaných útoků na ruské rafinerie a přístavy začala zřejmě systematicky útočit na tankery pomáhající Kremlu obcházet západní sankce. Píše o tom běloruský nezávislý list Charta 97 s odvoláním na zprávy deníku The Moscow Times a dalších médií.
K výbuchům mělo dojít již na nejméně deseti plavidlech ruské stínové flotily. Mnohé z incidentů mají rukopis ukrajinských tajných služeb. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana učinila válka Ruska na Ukrajině z Černého moře rizikovou zónu. Nejde ale jen o Černé moře. Nevysvětlitelné výbuchy hlásily již dříve lodní společnosti operující ve Středozemním moři i jinde, a to nejenom ty, které přepravují ropu.
Nejméně dva případy se staly na pobřeží Libye, kterou Rusko údajně využívá k pašování svých ropných produktů do Evropy. K některým z útoků ve Středomoří se i přímo přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka GUR, například k výbuchu řeckého tankeru Vilamoura v červnu letošního roku. Informovala o něm agentura Reuters.
Podle expertů je tlak na ruský export energetických surovin jedna z nejlepších pák, jaké Ukrajina má, pokud jde o možnost dotlačit Rusko k jednacímu stolu. Začala ji využívat a zdá se být nepochybné, že k úderům na lodě pašující ruské zboží bude docházet ve stále větší míře.
Námořní drony SBU naposledy na sklonku listopadu zaútočily na dvojici tankerů Kairos a Virat, které utrpěly kritické poškození a byly de facto vyřazeny z provozu. Čtyři exploze otřásly 29. listopadu u Senegalu tankerem Mersin podezřelým z toho, že profituje na nelegálním exportu ruského zboží. Vedlejším produktem útoků na tyto lodě pomáhající kremelskému režimu obcházet sankce je růst pojistek pro plavidla v rizikových vodách.
Turecká společnost, která tanker Mersin vlastní, již oznámila, že nebude nadále poskytovat Rusku své služby s odvoláním na prudké zvýšení rizik pro své lodě i jejich posádky. Sedmidenní pojistné pro rizikové plavby se totiž pro lodě mířící do ruských přístavů zvýšilo během jediného týdne o více než třicet procent. „Pokud Ukrajina zintenzivní útoky na tankery stínových flotil, mohla by uzavřít jednu z nejdůležitějších ruských ropných přepravních tras,“ popisuje zmíněný deník.
Tankery, které Ukrajina napadla, anebo mohla napadnout, byly prázdné, což zmírnilo možná politická a ekologická rizika. V kombinaci s útoky na ruské přístavy, ropné rafinerie a ropovody ale demonstruje jasný záměr snížit na minimum příjmy ruského rozpočtu z exportu ropy, a tak snížit množství prostředků, které bude mít Moskva k dispozici pro své další agresivní válečné plány.