Jelcin bojoval o funkci i o život. Obojí mu zachránil americký chirurg

Boris Jelcin v předvolební kampani v roce 1996. (commons.wikimedia.org/CC BY 4.0)

Boris Jelcin v předvolební kampani v roce 1996. | FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0

Byl podzim roku 1996 a Boris N. Jelcin se ucházel o znovuzvolení prvním ruským prezidentem v postsovětské éře. Čelil však krizi mnohem hrozivější než jakýkoli protikandidát: byl zoufale nemocný.

Jelcin prodělal infarkt. Měl bolesti na hrudi způsobené anginou pectoris. Potřeboval operaci koronárního bypassu. Jeho ruští lékaři však tvrdili, že takovou operaci nemůže přežít. Do dění zasáhl americký lékař.

Boris Jelcin zemřel v roce 2007. V té době se objevilo svědectví, jak to bylo v době jeho prezidentské kampaně, kdy šlo Jelcinovi nejen o prezidentskou funkci, ale také o život.

Koalice SPOLU (Zbyněk Pecák / FORUM 24)

Článek v The New York Times popisoval roli muže který zřejmě ovlivnil chod historie. Byl jím doktor Michael E. DeBakey, průkopník v oblasti srdeční chirurgie v Houstonu.

„Doktor DeBakey souhlasil, že pojede do Moskvy, a po vyšetření Jelcina zjistil, že ruský vůdce by operaci bypassu skutečně přežil.

‚Všichni lékaři se shodli, že Jelcin by zemřel, kdyby neměl bypass,‘ řekl v rozhovoru doktor DeBakey. ‚O tom není pochyb, protože jeho stav se zhoršoval a docházelo k předčasnému selhání srdce.‘“

Jak v Rusku na tohoto lékaře přišli? Doktor DeBakey během studené války často navštěvoval Sovětský svaz, aby tam přednášel a občas i prováděl operace.

Kreml si doktora DeBakeyho vybral na základě kontaktů, které chirurg navázal s malou skupinou sovětských lékařů, s kterými se potkal na chirurgickém setkání v Mexiku v 50. letech. DeBakey je pozval na oběd a cestou domů je pozval, aby se podívali, jak operuje v Houstonu. Později ho jeho hosté pozvali, aby vystoupil na chirurgickém setkání v Moskvě, a poté přeložili jeho text do ruštiny. Byla to první z více než 20 cest, které doktor DeBakey podle svých slov podnikl do Sovětského svazu.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Při jedné z cest v roce 1973 provedl DeBakey pětinásobný bypass Mstislavu V. Keldyšovi, jadernému vědci a prezidentovi sovětské Akademie věd. O rok později zvolila národní Akademie lékařských věd doktora DeBakeyho zahraničním členem.

„Přivolání doktora DeBakeyho bylo velmi důležité, bylo signálem, že jeho (Jelcinův) stav je velmi vážný, a konzultovat tímto způsobem světovou špičku v chirurgii bylo v sovětském období téměř nemyslitelné,“ řekl Marshall I. Goldman, odborník na Rusko a vedoucí vědecký pracovník na Harvardu. „Ukazovalo to postavení doktora DeBakeyho v Rusku.“

Dr. DeBakey v rozhovorech v roce 1996 i později uvedl, že Jelcinovi řekl, že by mohl vydržet operaci koronárního bypassu včetně transfuzí k odstranění anémie z vnitřního krvácení a k obnovení nízké funkce štítné žlázy. Navzdory Jelcinově pověsti nadměrného pijáka byla jeho jaterní funkce normální.

Pan Jelcin se okamžitě zeptal na své šance, zda se bude moci vrátit do práce. Lékařova reakce byla příznivá a Jelcinovo okolí začalo žertovat, že to určitě nepotěší komunisty. V tom byla totiž ona historická zápletka. Proti Jelcinovi kandidoval šéf komunistů Gennadij Zjuganov a jeho šance na vítězství byly velmi vysoké. Osud země teď závisel na lékařském skalpelu, dalo by se říci. Když to budeme domýšlet, kdyby Jelcin nepřežil, nebo se prezidentem nestal, nebyl by ani jeho nástupcem Vladimir Putin. Nesmíme samozřejmě zapomenout také na rozhodující roli jiných Američanů, odborníků na volební kampaně, kteří byli povoláni dostat Jelcina ze zoufale nízké voličské podpory. Bez nich by to určitě „nedal“. Jenže s mrtvým kandidátem by ani oni nic nenadělali.

The New York Times píše: „Doktor DeBakey Jelcinovi řekl, že má důvěru v ruského kardiochirurga, který nakonec provede pětinásobný bypass. Tento chirurg, doktor Renat S. Akčurin, se krátce školil u DeBakeyho v Houstonu. Jelcin trval na tom, aby operace proběhla v nemocnici doktora Akčurina, přestože neměla veškeré vybavení, které by podle doktora DeBakeyho mohlo být potřeba. (DeBakey nemocnici znal, protože konzultoval její projekt.) Americký lékař proto také slíbil Jelcinovi, že bude na operaci bypassu dohlížet a přiveze tým, jehož součástí bude i jeho odborný chirurgický partner George P. Noon i s vybavením pro případ, že by bylo potřeba. Nebylo.“

Jak už víme, operace (chirurgická a nakonec i politická) dopadla dobře.

Byla to po všech stránkách jiná doba. Dovede si někdo představit, že by Vladimira Putina operoval americký lékař?

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com