Ještě k Pullmannovi: Právo je pořád Rudé, komunisti pořád lžou

repro ČT

Milena Bartlová | FOTO: repro ČT

Před několika týdny v deníku FORUM 24 vyšla moje polemika se soudruhem děkanem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Soudruh nyvě lkal nad výhodami socialismu, který dle něj přinesl části národa civilizační pokrok. Soudruh to vidí třídně – socialismus znamenal zvýhodnění nejnižších vrstev společnosti, deseti procent. Ti na něm skutečně vydělali. Zbylých devadesát procent národa zaznamenalo prudký sociokulturní, civilizační a ekonomický propad. Text jsem zkritizoval a nyní v Salónu (Rudého) Práva vychází soudružský protiúder.

Na facebookové stránce Salónu se píše, že právě vychází „esej Mileny Bartlové nazvaný „Vzpomínka na toaletní papír; v jakém vztahu jsou osobní vzpomínky a jiné historické prameny, jak funguje naše paměť a jak historiografický výzkum a opravdu nebyl toaletní papír k mání po celou dobu státního socialismu?“ Na konci eseje se dočteme, že články připomínající nelidský, nedemokratický, krutý a anticivilizační charakter komunistického zřízení poslední fáze úpadku – normalizace – mají v pozadí „oligarchické hráče“.

cuni.cz

Bolševici jsou pořád stejní. Jsem díky tomu, že jsem se postavil lžím v médiích oligarchů, nezaměstnaný – a navíc invalidní. Jsem na nemocenské a jednou za tři čtyři týdny mi deník FORUM 24 z laskavosti otiskne něco jako miniesej – zadarmo. V jedné z těch úvah jsem jako pamětník socialistické totality uváděl na pravou míru lži, kterými vychvaluje normalizační Husákův režim děkan filosofické fakulty Pullmann. Soudruh děkan lže o bolševické zvůli v těch nejlepších tradicích marxismu-leninismu, ostatně on sám o sobě říká, že je postmarxista.

Nyní vychází v Salónu (Rudého) Práva text soudružky, kde se píše, že padesátníci podle ní nechtějí dovolit, aby se zpochybnil nejmenší fragment totálního odsudku starého režimu. V tom má úplnou pravdu – na zlo nesmíme zapomenout, aby se neopakovalo. A má pro „zlozvyk“ pamětníků nazývat komunistickou diktaturu diktaturou – to jest říkat pravdu – i paranoidní vysvětlení. Podle soudružky autorky se to „děje s takovou urputností, že je velmi těžké nehledat v pozadí politické zájmy nejmocnějších oligarchických hráčů“.

Resumé: Potvrdilo se, že soudružky a soudruzi i nadále lžou, jako když Rudé právo tiskne, a Právo prokázalo, že je stále rudé. Dále soudružka autorka prokázala, že podobně jako zločinecká komunistická normalizační klika úplně obrací realitu, manipuluje, překrucuje a mění esej ve sprostou, prolhanou a osočující propagandu.

Pavel Hofman

Jsem těžce nemocný pětapadesátník nadosmrti pro veřejnost spojený s časopisem Reflex, pro který jsem 28 let psal, 21 rok jsem nevypnul (kromě dvou dovolených na Sahaře) služební mobil a pro který jsem zplodil tisíce textů. Před několika lety koupil časopis jeden z oligarchů, který je aktivní ve špinavé energetice. V roce 2019 se pozornost světové veřejnosti naštěstí nasměrovala k problému, který ohrožuje nás všechny. Ke globálnímu oteplení. A Reflex začal tisknout prolhanou a sprostou propagandu. Takže jsem se skoro přesně před rokem dostal kvůli sprostým lžím v časopise do ostrého konfliktu se šéfredaktorem a o pár týdnů později dal z etických důvodů výpověď. Šéfredaktor začal v časopise hlásat, že je potřeba vyhazovat z práce učitele, kteří říkají dětem pravdu o globálním oteplení. 

Měl jsem dvě možnosti – buď dělat, že nic, jako učinili moji kolegové. A mít – i nyní, v době, kdy jsem těžce nemocný a nezmůžu se na jiný článek než na esej, na úvahu dělanou z gauče – za ty jinak neprodejné texty vcelku dobrý příjem. Za eseje sice naposledy platili Václava Havla, ale marketingový potenciál mé osoby byl pro Reflex díky těm skoro třiceti letům mé práce tak značný, že by mi za ně nejspíše platili také.  Ale nešlo to. Nejsem čubka ani prostitut. Tak jsem dal výpověď s plným vědomím, že jako novinář končím. Šel jsem do úplného neznáma, ve věku, kdy těžko shání práci i zdravý člověk. Já dával výpověď v pracovní neschopnosti, protože jsem s tou stokou, ve kterou současný šéfredaktor Reflex proměnil, nechtěl z mravních důvodů mít nic společného. Pokud tento text čte nějaký soudruh nebo soudružka – nezkoušejte prosím zjišťovat, co znamená slovo mrav. Nepochopili byste to.

Nyní nějaká soudružka v (Rudém) Právu plácá, že kritické texty o socialismu – jako ten můj – má v pozadí zájmy oligarchů. Komunistická propaganda byla a je stejně svinská, špinavá a prolhaná, když byl u moci Gottwald, Jakeš i Babiš. Takže si dovoluji prolhané soudružce vysvětlit několik zásadních omylů a faktických chyb v jejím textu.

Ne, soudružko – nehájím zájmy oligarchů, pravda je taková, že jsem na protest proti lžím oligarchů ukončil svou celoživotní kariéru v týdeníku, který jsem 28 let spoluutvářel a který se poté, co jej koupil oligarcha, změnil ve špinavou stoku lhoucí o klimatu, vysmívající se na svých obálkách zmrzačeným dětem či s obálkou, kterou neumím číst jinak než „černoši jsou jako Hitler“.

Ne, soudružko, neplatí mě za to, že popírám lži (post)marxistů, nikdo. Za polemiku se soudruhem Pullmannem, článek pro FORUM 24, jsem nedostal (a ani za něj nežádal) žádný honorář. V dnešních médiích se za eseje prostě neplatí, jsou bohužel součástí blogosféry.

Ne, soudružko, totalita neměla, jak tvrdí soudruh Pullmann, podporu většiny obyvatel, ani socialismus nezvedl nikomu kromě lůzy civilizační úroveň.

commons.wikimedia.org

Zato, vážená soudružko, Vy jste svým lživým textem, kde sprostě obviňujete lidi z Vámi vyfantazírovaných skrytých zájmů, podala dostatečný důkaz, že komunisté, marxisté, leninisté, postmarxisté a jejich obhájci jako Vy jste stejní lháři jako soudruzi Biľak, Husák, Štrougal a Babiš. Ti soudruzi, jejichž režim obhajujete.

Ale co Vás vlastně přivedlo k myšlence na oligarchy? Vy jste fantazírovala, že za články, jako byl ten můj, stojí oligarchové. I když jste se možná doslechla o mém konfliktu s médiem jednoho z oligarchů. Vás to přesto napadlo – napsala jste, že je velmi těžké za takovými texty, jako byl ten můj, nehledat zájmy oligarchů. Přijímám tedy Vaši hru na fantazii. Proč Vás napadli zrovna oligarchové v pozadí? Dovoluji si připomenout: Jedním z největších oligarchů je (kdysi)soudruh Andrej Babiš, známější jako Bureš, který svou oslnivou kariéru multimiliardáře, milovníka čápů a premiéra republiky začal právě v komunistickém režimu. A svoje podnikání „rozjel“ na základě svých kontaktů z dob socialismu. A to, že nebyl udavačem StB, mu na svou estébáckou čest potvrdili před soudem důstojníci StB, takže je to jistě pravda. Soudružská pravda. Proto mne napadá – ale na rozdíl od soudružky předem říkám, že jde jen o hypotézu, ne o fakt – že soudruh Pullmann i soudružka historička umění píšou na objednávku a za peníze Andreje Babiše. Vždyť přece i on byl dlouhá léta soudruhem! A je v jeho zájmu normalizační režim maximálně rehabilitovat a de facto omluvit. Mohla byste tedy, soudružko, místo svých fantazií zveřejnit, zda Vám exsoudruh Babiš za Vaše popírání zločinné povahy komunismu platí? A kolik? Nebo zda Vám posílá alespoň nějaké uzeniny a koblihy?

Tato situace – jak Babiš jako premiér, tak lži pomocných soudružek a soudruhů, kteří popírají zločiny komunismu – je následkem sametovosti listopadového převratu. Sám jsem tehdy hájil nenásilí, a dnes to považuji za svoji zásadní chybu. Nedošlo k debolševizaci, na rozdíl od Německa po II. světové válce. Tam denacifikaci provedli. My to promeškali, a dnešní stav společnosti je následkem. Komunistická strana Československa měla být prohlášena zločineckou organizaci a zakázána. Všichni její členové měli být zbaveni volebního práva. Důstojnící StB a jejich udavači měli být souzeni a potrestáni stejně, jako byli souzeni a potrestáni členové Gestapa. A se členy ozbrojených teroristických sborů Komunistické strany Československa, Lidových milicí, mělo být zacházeno stejně, jako bylo zacházeno po II. světové válce se členy SS. My to ale promeškali – a výsledek sklízíme v jeho plné hořkosti. Exkomunista a donašeč premiérem, prolhaný postmarxista děkanem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, a paranoidní osočování lidí v levicovém tisku, jaké předvedla soudružka Bartlová v stále rudém Právu. Zločin komunismu je omlouván a kříšen k životu. Doplácíme na to všichni – kromě oligarchů Babišova typu a jejich nejrůznějších soudružek Bartlových, pánů Prchalů a soudruhů  Pullmannů. Ti se mají za své lži a manipulace fakt dobře.

Co říct závěrem? Třeba čest práci. Práci – ne psaní propagandistických lží, které tihle lidičkové vytvářejí. To totiž není práce, ale presstituce.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner