Předseda československé vlády a pozdější prezident Antonín Zápotocký FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Symbolem Vánoc je postava Ježíška, který tajně naděluje dětem dárky pod stromeček. Komunisté se je pokoušeli vymazat ze společenského povědomí, o čemž svědčí legendární projev předsedy vlády Antonína Zápotockého. Jeho slova dnes působí až překvapivě autenticky.
Tento lidový zvyk vánoční nadílky v zemích především střední Evropy vychází z křesťanských tradic a je spojen s oslavou narození Ježíše Krista. Stal se trnem v oku totalitním režimům, ať už národním socialistům v Hitlerově Německu, nebo celému komunistickém bloku, které chtěly evropské křesťanské kořeny vygumovat z povrchu země. Nepodařilo se jim to, i když tlaky na eliminaci vánočních zvyků a vymazání duchovního rozměru vánočních svátků byly enormní.
Komunistické účtování s Ježíškem
Nejznámějším pokusem o dehonestaci tradičního pojetí křesťanských svátků v našich novodobých dějinách je štědrovečerní projev předsedy vlády Antonína Zápotockého z roku 1952. Měl nejen oficiálně zúčtovat s Ježíškem, ale zároveň ho nahradit ideologicky vhodnější figurou dědy Mráze, importovanou z Kremlu.
V té době již dávno pracovala komunistická propaganda na plné obrátky. V drtivé většině veřejných projevů, a tento patří mezi nejznámější, nesměl být opomenut Sovětský svaz a především kladná role diktátora Stalina. Význam některých tradičních svátků byl překroucen tak, aby vyhovoval oficiálním názorům.
„Nahý a otrhaný“ Ježíšek měl uvolnit cestu „pěkně oblečenému“ dědovi Mrázovi. „Přijíždí k nám od východu a na cestu mu také září hvězdy, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách,“ deklamoval Zápotocký.
Cíl československých komunistů byl tehdy jasný. Snažili se vymýtit všechny křesťanské zvyky provázející oslavu vánočních svátků a vnutit socialistické společnosti „nového typu“ ateistické sovětské vzory. To se jim nakonec nepodařilo, i když se tehdy nesměly zpívat koledy a z knihoven mizely knihy pojednávající o Vánocích a křesťanství.
Dnes stojí za to štědrovečerní projev Antonína Zápotockého připomenout už jen proto, že některé jeho pasáže až mrazivě připomínají kontext současné doby.
Předvánoční projev Antonína Zápotockého
Chtěl bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních stromků: k našim dětem a mládeži.
Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny.
Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti?
Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily.
Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti.
Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.
Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen.
Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytyčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny.
Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů.
Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci.
Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle!
Poselství pro současnost
Dnes působí vystoupení pozdějšího dělnického prezidenta Zápotockého jako humorná scénka ze satirického pořadu, ovšem nelze zapomenout, že se odehrálo na pozadí zinscenovaných politických procesů, justičních vražd a likvidačního tažení proti církvím a soukromému majetku.
Totalitní doba padesátých let se sice už nevrátí, ale některé reminiscence zůstávají. V Putinově Rusku jsou znovu vyzdvihována pozitiva Stalinovy éry. Prezident Miloš Zeman otevřeně vystupuje jako stoupenec zájmů Moskvy, což se projevuje i jeho podporou dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech ruským gigantem Rosatom.
Současná KSČM drží nad vodou vládu, což naposledy prokázalo hlasování o státním rozpočtu výměnou za armádní škrty proti našim spojeneckým závazkům. Babišova vláda na oplátku za toleranci už dříve podpořila protiústavní zdanění církevních restitucí navržené komunisty.
Premiér Andrej Babiš považuje tuto stranu, která je stále řízena z Kremlu a hodlá vystoupit z NATO, za demokratickou. Sílí v ní neostalinistické křídlo, které nadále považuje budování socialismu za úspěšnější éru než polistopadové poměry. Taková Marta Semelová nebo Josef Skála a mnoho dalších soudruhů by jistě uvítali náhradu Ježíška dědou Mrázem i dnes.
