Nakonec Babiš stejně k Jezulátku přišel. Kostel nemohl být zavřený celý den, a tak krátce poté, co jej bosí karmelitáni opět otevřeli, prezidentský kandidát místo práce ve sněmovně, poté, co si prohlédl korunovační klenoty, zamířil do Karmelitské ulice.

„K Jezulátku chodím rád. Nikdy jsem to nikomu neřekl. Byl jsem tam i den před volbami a poslal mu prosbu. Funguje to,“ začal svůj srdceryvný výstup Babiš, který si zase na chvíli nasadil onu smířlivou masku doplněnou navíc o etudu kajícníka chodícího do kostela.

Dále čtěte

Babiš naříká, že když nebude na Hradě, nebude mít polovina Čechů zastoupení. Tak ať zatím aspoň chodí do práce

Andrej Babiš použil demagogický fígl. Naznačuje, že u nás hrozí deficit demokracie, protože vládní koalice ovládne všechno, a pokud se…

„Já chodím do kostela svaté panny Marie (jde o kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského, pozn. red.) už několik měsíců a byl jsem tam opakovaně a nosím s sebou malé Jezulátko pro štěstí a teďka jsem dostal další Jezulátko, tady mám taky modlitbu, mám tady olej a mě strašně mrzí a já jsem tady byl 12. ledna, nikdo o tom nevěděl, nikomu jsem to neříkal, ano, chodil jsem a dával jsem Jezulátku prosby, člověk, člověk musí věřit, že pravda a láska zvítězí,“ deklamoval do objektivu kamery bývalý komunista a estébák Babiš, nyní najednou aktivní věřící, naučenou litanii, která má snad na jeho stranu přitáhnout věřící.

Druhým dechem si pak postěžoval, že to řekl do médií a hned zavřeli kostel, i když si před Pánem Bohem jsme všichni rovni. „A do kostela přece mají přístup i vrazi, aby mohli prosit o odpuštění. Takže tomu nerozumím,“ kňučel, jak je jeho zvykem, prezidentský kandidát Babiš, že bosí karmelitáni odmítli participovat na jeho prezidentské kampani.

Ovšem ani tento herecký výkon na úrovni venkovské šmíry ukazující špatného herce nutícího se do role, která je mu bytostně cizí, nedokáže překrýt sobotní vystoupení, v němž se předvedl skutečný Andrej Babiš. Neurvalý, buranský, arogantní, užvaněný primitiv, který nebyl vzteky z další volební prohry schopen dát dohromady kloudnou větu.

Takže pohádku o bohabojném napraveném estébáckém hříšníkovi by si měl Andrej Babiš nechat na doma a vyprávět ji po večerech Monice.