Jiří Bartoška. FOTO: Veronika Chválková / FORUM 24
FOTO: Veronika Chválková / FORUM 24
Ve čtvrtek zasáhla Česko zpráva o úmrtí herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. V reakci na to vznikla petice, která požaduje přejmenování Moskevské ulice v Karlových Varech na jeho počest. Signatáři upozorňují na to, že Bartoška se nesmazatelně zapsal do historie města a přinášel mu prestiž, návštěvníky i uznání.
„My, níže podepsaní občané, se obracíme na vedení města Karlovy Vary s žádostí o přejmenování Moskevské ulice na ulici Jiřího Bartošky – na počest mimořádné osobnosti, která se nesmazatelně zapsala do historie města i celé české kultury,“ zdůvodnili autoři petice, která měla v pátek v poledne, tedy necelý den od svého vzniku, už přes 2 tisíce podpisů.
Připomínají, že Bartoška byl nejen vynikajíc herec a umělec, ale především dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Právě díky jeho nasazení, vizi a osobnímu přístupu se festival stal světově uznávanou událostí a významným symbolem našeho města. Po několik let spojoval Karlovy Vary s mezinárodním uměleckým světem a přinášel městu prestiž, návštěvníky i uznání,“ uvedli.
Přejmenování Moskevské ulice na ulici Jiřího Bartošky by podle nich uctilo jeho památku a zároveň vytvořilo důstojný a trvalý odkaz pro budoucí generace. „Věříme, že právě tato změna je v dnešní době více než symbolická – přirozená, lidská a hluboce karlovarská,“ uzavřeli.
Bartoška patřil mezi nejvýraznější osobnosti českého filmu a divadla. Úspěchy slavil na jevišti i před filmovou či televizní kamerou. V čele karlovarského festivalu stál od roku 1994 v tandemu s jeho uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou. Spolu s ní získal Bartoška v roce 2017 Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
Ruské kořeny ve Varech
Ruská komunita v Karlových Varech má hluboké historické kořeny, sahající až do 18. století, kdy město navštívil ruský car Petr Veliký. Od té doby se Karlovy Vary staly oblíbeným cílem ruské aristokracie a později sovětských prominentů. Na přelomu století došlo k výraznému nárůstu ruské přítomnosti ve městě, kdy Rusové skupovali lázeňské domy a apartmány v historické zóně. Podle sčítání lidu v roce 2011 byla ruská komunita největší menšinou ve městě.
Situace se dramaticky změnila po ruské anexi Krymu v roce 2014, kdy začal postupný pokles ruské klientely. Tento trend se ještě více prohloubil po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. V důsledku sankcí, omezení víz a negativního vnímání Ruska mnoho ruských turistů a investorů město opustilo.
Ve městě ale dodnes zůstává řada připomínek Ruska a některá místa nesou názvy odkazující na ruskou kulturu. Jedním z příkladů je i Moskevská ulice, která dostala své jméno po druhé světové válce na základě tehdejšího vztahu republiky se Sovětským svazem. Místní obyvatelé proti názvu už v minulosti několikrát protestovali. V roce 2011 například vznikla petice na její přejmenování na ulici Prezidenta Václava Havla. Několik dní po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 aktivisté spolku Milion chvilek pro demokracii symbolicky přelepili označení ulice modrožlutými barvami a nazvali ji Kyjevská.
Dodnes ve městě také najdeme ulici Petra Velikého, ve které sídlí ruský konzulát, v parku naproti němu stojí pomník Karla Marxe, který byl vytvořen jako připomínka jeho pobytů v lázních v letech 1874, 1875 a 1876.
Kuriózní situaci ve městě před lety vyvolala socha Tomáše Garrigua Masaryka, kterou ruští turisté považovali za jeden z odkazů na svou zemi a československého prezidenta si pletli s revolucionářem Vladimirem Iljičem Leninem. Na žulový podstavec sochy proto musela být umístěna informační tabulka s Masarykovým jménem a daty jeho narození a úmrtí.
