Jiří Brady přežil holocaust, jeho rodinu Němci vyvraždili

Jiří Brady jako chlapec se svojí sestrou Hanou, která byla zavražděna nacisty v plynové komoře. (Pinterest)

Jiří Brady jako chlapec se svojí sestrou Hanou, která byla zavražděna nacisty v plynové komoře. | FOTO: Pinterest

Přinášíme vizitku Jiřího Bradyho (88), jehož odmítl prezident Miloš Zeman vyznamenat u příležitosti státního svátku 28. října. Ministr kultury Daniel Herman řekl, že ho Hrad vyzval, aby zrušil schůzku s dalajlámou, která se uskutečnila toto pondělí, nebo prezident Miloš Zeman neudělí jeho strýci Bradymu státní vyznamenání.

■ Jiří (George) Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě.

■ Po německé okupaci byli jeho rodiče kvůli židovskému původu zatčeni a deportováni do koncentračního tábora. Oba byli zavražděni v Osvětimi. Jiří Brady žil po zatčení rodičů spolu s o tři roky mladší sestrou Hanou nějakou dobu v rodině strýce Ludvíka, který nebyl zatčen, jelikož nebyl židovského původu.

■ V roce 1942 byli sourozenci deportováni do Terezína. Odsud byli na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Brady byl při selekci vybrán na práci a poslán do pobočného tábora Gliwice. Na konci války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra byla zavražděna v plynové komoře.

■ V roce 1949 emigroval do Kanady. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se a narodili se mu tři synové a dcera. Žije v Torontu.

■ Jiří Brady se významně angažoval v pomoci českým krajanům – emigrantům. Také celý život přednášel po celém světě a vydával svědectví o nacistických zvěrstvech během druhé světové války a hrůzách holocaustu.

■ Po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Je také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.

■ Brady se angažuje v projektu Hanin kufřík, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové. V roce 1999 byl do muzea holocaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, zjistila komu kufřík patřil, spojila se s Bradym, na něhož sehnala adresu s pomocí terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstava o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě vzpomínek Bradyho a zjištění Išiokaové. České vydání knihy je doplněno o úvod, který napsal Jiří Brady.

■ Na základě knihy vznikla za pomoci Bradyho i divadelní hra. S představením určeným hlavně dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA.

■ Po Kanadě a USA hojně cestuje také Brady a čtenářům Hanina kufříku vypráví, co zažil. Dostává také stovky dopisů na téma holocaustu, často s dotazy od dětí.

■ Příběh Hany Bradyové zná díky knize, která byla přeložena do 35 jazyků, takřka celý svět. „Jen doma, v České republice, jakoby zapadl,“ řekl Brady v rozhovoru pro ČTK v roce 2006.

■ Brady se také významně podílel na vydání anglické verze knihy Je mojí vlastí hradba ghett?. Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942–1944, vypovídá nejen o osudech autorů, ale také o celém životě za hradbami ghetta. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.

■ Brady za svoji činnost obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod.

■ Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos.

■ Letos Hrad Bradyho o jeho vyznamenání informoval. Jeho jméno bylo podle ministra kultury Daniela Hermana na seznamu vyznamenaných, nyní tam ale již není. Podle Hermana, který je Bradyho synovcem (otec Jiřího Bradyho Karel měl bratra Viktora, jehož dcera je Hermanovou matkou), proto, že se Herman přes protest prezidenta Zemana sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]