Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš nemá patrně k Rusku tak vřelý vztah jako Miloš Zeman. Na rozdíl od současné hlavy státu totiž nepovažuje zrušení sankcí uvalených po anexi Krymu za rozumné. Zároveň si myslí, že prezident by neměl veřejně zastávat zahraničněpolitická stanoviska, která by byla v rozporu s vládní politikou.

Své postoje vyjádřil bývalý šéf Akademie věd v rozhovoru pro deník E15, kde zaujal jasné stanovisko právě k sankcím. „Zabrání Krymu Ruskem je porušením základních pravidel mezinárodního soužití. Bylo to právě Rusko, které v devadesátých letech výslovně garantovalo územní celistvost Ukrajiny,“ připomíná Drahoš. „Je navíc velmi znepokojivé, že tento akt agrese byl podpořený většinou ruské veřejnosti,“ dodává.

Anexe Krymu byla tedy podle jeho slov jasným porušením mezinárodních dohod a sankce logickým důsledkem situace. „Nevidím žádný důvod, proč by měly být sankce rušeny. Prezident republiky by neměl na mezinárodním poli prosazovat jiná stanoviska než vláda České republiky,“ je přesvědčen kandidát na českou hlavu státu.

Zároveň se nedomnívá, že by Česká republika měla tvořit most mezi Evropskou unií a Ruskem. „Otázka ,mostu‛ je zcela zavádějící – my sami jsme součástí EU. Máme-li být mostem mezi dvěma stranami, museli bychom být někdo třetí, a to my v žádném případě nejsme,“ zdůrazňuje profesor.

„Určitě ale platí, že máme – na rozdíl od mnoha západnějších členů EU – dlouholeté bezprostřední zkušenosti s mentalitou Ruska, nejen kvůli jeho blízkosti, ale také kvůli jeho vlivu na domácí poměry po okupaci v roce 1968,“ uvádí pro E15. „Proto můžeme naopak věrohodně varovat před naivitou, kterou některé síly v západních zemích vůči Rusku projevují.“

„Přes to všechno, respektive právě proto, že situaci rozumíme lépe, máme zájem na tom, aby Evropa, a tedy i my, měla v budoucnu dobré a pro nás výhodné politické vztahy se stabilním Ruskem,“ říká Drahoš. „Ale znovu zdůrazňuji, že zahraniční politiku vytváří vláda, a ne prezident,“ dodává.