Jiří Kobza FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Jiří Kobza pokračuje v matení lidí šířením protizápadních a protiukrajinských pohádek vymyšlených v Kremlu. O pravdu tam člověk sice nezavadí, leda o Moskevskou Pravdu, ale to v SPD nikomu nevadí. Svou klientelu, které to imponuje, mají.
„Opakovaně veřejně upozorňuji na to, že jedním z hlavních důvodů současného konfliktu na Ukrajině je věrolomnost Západu, který měl být garantem minských dohod – a namísto toho, aby tlačil i na Ukrajinu ohledně jejich dodržování, podporoval ji v jejich porušování, ve zbrojení a přípravě ukrajinské armády pro budoucí konflikt s Ruskem. Tuto skutečnost vnímám jako jeden z klíčových důvodů nedůvěry Ruska v západní zprostředkovatele případného mírového řešení současného konfliktu,“ tvrdil Kobza v rozhovoru na dezinformačním proruském webu 42tcen.com a šíří to na svém Facebooku.
Věci se mají přesně naopak, než to Kobza tvrdí. Zmíněné dohody porušovalo Rusko a to hned od začátku, mnohokrát a v důležitých věcech. Protokol z Minsku (2014) a Minsk II (2015) měly být klíčem k ukončení konfliktu na východě Ukrajiny mezi Ruskem podporovanými separatisty v Donbasu a ukrajinskou vládou. Klíčové body zahrnovaly okamžité příměří, stažení těžkých zbraní, výměnu zajatců, zajištění humanitární pomoci, decentralizaci moci na Ukrajině a obnovení ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem. Dohody měly být garantovány OBSE, Ruskem, Ukrajinou a zástupci separatistických republik.
Jedním z hlavních bodů minských dohod bylo stažení všech zahraničních ozbrojených sil a zbraní z území Ukrajiny, což Rusko opakovaně porušovalo. Zprávy OBSE, například z let 2015–2021, dokumentují přítomnost ruských zbraní, včetně tanků, raketových systémů a dělostřelectva, na území kontrolovaném separatisty. Mezinárodní investigativní skupiny jako Bellingcat prokázaly přesuny ruských vojenských konvojů přes hranici do Donbasu. Například v srpnu 2014 byla zdokumentována přítomnost ruských jednotek v bitvě u Ilovajsku, kde ukrajinské síly utrpěly těžké ztráty. Rusko oficiálně popíralo svou přítomnost, ale satelitní snímky NATO a výpovědi zajatých ruských vojáků tvrzení vyvracejí.
Minsk II požadoval okamžité příměří. Přesto zprávy OBSE hlásily tisíce případů porušení příměří, z velké části iniciovaných separatisty podporovanými Ruskem. Například v roce 2015, krátce po podpisu Minsk II, separatisté za podpory Ruska obsadili město Debalceve, což bylo přímým porušením dohody. Těžké boje pokračovaly i v následujících letech a OBSE opakovaně zaznamenávala použití zakázaných zbraní, jako jsou minomety a raketomety Grad, ze strany separatistů. O život přišlo 14 tisíc Ukrajinců a o své domovy asi 1,5 milionu Ukrajinců.
Rusko a separatisté na to reagovali jednoduše a jako vždycky. Systematicky omezovali přístup pozorovatelů OBSE na území pod jejich kontrolou. Zprávy OBSE z let 2016 až 2021 dokumentují případy, kdy byli pozorovatelé ohrožováni, jejich drony sestřelovány a přístup k hraničním oblastem znemožněn.
Kobzovo tvrzení, že Západ podporoval Ukrajinu v porušování dohod, je zavádějící. Západní státy poskytovaly Ukrajině vojenskou a finanční pomoc, ale ta byla určena na obranu proti ruské agresi, ne na rozšiřování konfliktu. Třeba americká pomoc v podobě zbraní (například střely Javelin) byla poskytována až od roku 2018, dost dlouho po maření dohod Ruskem. Západ vyvíjel diplomatický tlak na obě strany prostřednictvím takzvaného „normandského formátu“, ale Rusko odmítalo odpovědnost za svůj podíl na konfliktu převzít.
Kobza, stejně jako jeho šéf Tomio Okamura, prostě šíří kremelskou a zcela prolhanou verzi toho, jak to bylo. Proč ze sebe dělají hlásné trouby Putinova režimu, může mít zhruba dvojí vysvětlení. Buď si v SPD našli mezeru na „politickém trhu“, tedy chtějí oslovit nostalgiky po dobách sovětské nadvlády u nás, nebo čekají, že jim to něco přinese v budoucnosti. (Třeba nějakou funkci v nově zřízené gubernii?) Nemůžeme samozřejmě vyloučit, že některé prosté duše těm moskevským pohádkám skutečně věří. To by pak bylo příznakem naprosté neschopnosti samostatně myslet a najít si informace.
Tři a půl desetiletí po konci vlády jedné strany je u nás pořád ještě dost silná vrstva lidí, co sympatizovali s husákovským normalizačním režimem a ve stejném duchu vychovávali i své potomstvo. Takoví hledají, s jakou stranou by mohli sympatizovat, a nabídku mají hojnou. Teď je to hnědý slepenec pod vedením SPD a maskovaní komunisté ve Stačilo!. Donedávna jejich normalizační pudy uspokojoval i Miloš Zeman, ale ten už spolu s Václavem Klausem vystupuje jen v rámci zapšklé husté dvojky mimo reálnou politiku. Z rozličných stok společnosti ovšem vstali noví bojovníci.
Teď už bude na voličích, aby tuhle proruskou partu neschopných i všehoschopných zombíků s rudými prapory nebo nosících červené čepičky nepustili k moci.
