Jiří Nantl FOTO: ods.cz
FOTO: ods.cz
Expert na vědu a inovace a rovněž kandidát na hejtmana za ODS v Jihomoravském kraji Jiří Nantl zhodnotil pro deník FORUM 24, co bude aktuální koronavirová krize znamenat pro české školství. Popisuje také, jak se vědeckým institucím daří spolupracovat se státem v boji proti koronaviru.
Jak hodnotíte rozhodnutí Ministerstva školství ohledně dalšího postupu? Ministr Robert Plaga uvedl, že pokud se školy neotevřou do června, maturity by být neměly.
Podporoval bych návrh ministra školství na krizové řešení maturit. Seznam úkolů společnosti bude předlouhý a každá položka, kterou si z něj odškrtneme co nejdřív, aniž by to způsobilo nějaký vážný problém, nám půjde k dobru. Za sebe mám k tomu řešení spíš tu výhradu, že už teď podle mého názoru mělo být stanoveno jediné řešení, na které by všichni najeli. Všichni budeme týdny a měsíce pod tíživými omezeními, nepřijde mi z psychologického hlediska dobré ponechat maturanty, jejich rodiče i učitele další dva měsíce v napětí, jak to bude. Bylo by samozřejmě potřeba vyřešit postup tam, kde maturita má odbornou část, která je kvalifikací pro nějakou profesi, ale i to je s využitím už existujících nástrojů řešitelné.
Opatření ve školách by se podle všeho měla uvolňovat až jako poslední. Jak se díváte na další vývoj?
Bylo to jedno z prvních opatření, takže logicky bude zrušeno jako jedno z posledních. Má se za to, že děti mohou tento koronavirus roznášet i bezpříznakově. Školní rok budeme muset dotáhnout v nouzovém režimu. Distanční formy mají limity z hlediska škol i rodičů, protože ne každá rodina je na to připravena. Sníženou kvalitu nejspíš budeme muset akceptovat.
A co by to mělo znamenat?
Narazíme na několik problémů. Na rozdíl od řady zemí v Evropě máme hodně strukturované střední školství, takže bez přijímacích zkoušek se neobjedeme. Pokud jde o maturitu, považuji za rozumné ji letos nedělat. Česko má velmi podrobný školský zákon, který upravuje v podstatě všechno. Téměř jakékoli řešení tak vyžaduje i změnu zákona. A k tomu je potřeba shoda, a to i společenská. Již nyní vidíme, jak je debata o maturitě těžká. Ve vysokém školství je to podobné, stejně jako ve vědě. Musíme zvážit, co má smysl. Celá krize půjde až na dřeň, a to i ve školství. Takže si musíme říci, co jsou opravdu činnosti nezbytné. Budeme čelit tomu, že vypadne půlka školního či akademického roku a školy se budou muset připravit na ten další.
Takže souhlasíte s Robertem Plagou, že by nebylo správné zkracovat prázdniny?
Ano. Toto má totiž celou řadu dalších souvislostí. Je březen a je zima, ale v létě bývá opravdu vedro. To značně snižuje efektivitu výuky. Nedovedu si to příliš představit. Nevěřím, že by to bylo řešení více než formální. Bylo by ale správné jasně říci, jak věci jsou a co bude dál tak, aby se školy mohly připravit a přizpůsobit. Pojďme si říci, jestli s druhým pololetím pracujeme v distančním režimu, a udělejme všechno pro to, aby to fungovalo co nejlépe.
Distanční výuka je pro české školství hodně nová. Myslíte, že se tato krize promítne i do toho, že se školství nějakým způsobem změní?
Přemýšlím nad tím i vzhledem k mé osobní zkušenosti. Není úplně jasné, co to bude znamenat. Existují názory, že si lidé začnou více vážit učitelů. To je pravda. Někteří rodiče zase možná zjistí, že jejich děti toho umí méně, než si mysleli. Jiní rodiče zase zjistí, že ve škole se učí nesmyslné věci. Rodiče budou více vystaveni zkušenosti se současnou školou. Řekl bych ale, že to vyvolá celou řadu dalších reakcí, které v souhrnu mohou znamenat, že se akceleruje poptávka po reformách. Vůbec bych to ale neviděl tak optimisticky jako celá řada komentátorů, že všechny efekty budou pozitivní pro učitele a školy. Možná přijde i větší míra rodičovského dohledu. Určitě se ukazuje, že školy by potřebovaly mít nachystanou plnohodnotnou infrastrukturu pro distanční studium. Další věc je, zda jsou na to nachystané domácnosti. Vyžaduje to, aby měl každý připojení na internet a počítač s kamerou a mikrofonem. Nejsem si jistý, že toto je standard každé české domácnosti.
Zmínil jste i vědu – aktuálně se vede velká debata o tom, jak mohou vědci spolupracovat se státem na boji proti koronaviru, hlavně na testování. Jak se to daří?
Řekl bych, že dobře. Já jsem jedním ze čtyř ředitelů vědeckých institucí, kteří poslali dopis premiérovi, kde jsme navrhli, jak to dělat. A začalo se napříč republikou. Instituce jsou mezi sebou v kontaktu. Spolupracujeme také s nemocnicemi. Ukazuje se, že výzkumné instituce jsou schopny reagovat velmi operativně. Na straně státu je pak nutné vyjednávat s dodavatelskými zeměmi testovacích souprav, což je podobné jako u roušek. A je nutné to začlenit do systému zdravotního pojištění. To jsou věci, které se dají relativně vyřešit, hodnotím to pozitivně. To, co nás čeká, je postavení konsorcia výzkumných institucí napříč republikou, které by začalo řešit významné otázky spojené s koronavirem. Biologické, ale i společenskovědní.
