Politolog Jiří Pehe hodnotí, jak důvěryhodně může Andrej Babiš působit v Bruselu, jakou máme šanci uniknou evropské žalobě kvůli neplnění kvót a co ještě můžeme čekat od Miloše Zemana. a také jestli v Moskvě uvažují, kdo přijde po něm.

Jak důvěryhodně může na západní politiky působit Andrej Babiš? Po návratu z Bruselu se tvářil jako významný státník, a přitom ani nemá důvěru pro celou vládu, navíc má problém ohledně Čapího hnízda a vyšetřování OLAF?

Myslím, že jakkoliv jsou tamní státníci zdvořilí, tak všichni dobře vědí, že Andrej Babiš je trestně stíhán, protože na stavbu Čapího hnízda podle obvinění použil neoprávněně evropské peníze. Takový trestný čin by se přímo týkal Evropské unie a všem je to známo.

Dával také najevo, že by snad mohl uspět ohledně žaloby Evropské komise na Českou republiku za neplnění kvót pro uprchlíky. Je nějaká šance, že by z toho Česká republika mohla ještě nějak vyváznout?

Osobně nevím, co měl přesně Andrej Babiš na mysli a jak by z toho Česká republika mohla vyváznout, protože to by musela učinit vstřícná gesta a přesvědčit Evropskou komisi, že se chceme polepšit nebo chceme jednat nějak ohledně meritu věci a nebudeme se bránit tím, že kvóty jsou nesmyslné a že my děláme něco jiného. To všechno už Evropská unie z České republiky slyšela. Mohli mohli bychom možná dosáhnout toho, že se ta žaloba nějakým způsobem stáhne, ale museli bychom nabídnout řešení, které se věci nějak týká.

Zdá se, že Maďarsko nakonec vzalo počet uprchlíků, který by odpovídal tomu počtu, který měli přijmout na základě kvót. Mohla by to pro Maďarsko být polehčující okolnost?

Z hlediska Evropské unie nakonec možná ano, protože Maďarsko, ač veřejně kvóty odmítá, tak nakonec uprchlíky přijalo. Záleží na tom, jak to teď maďarská vláda předloží v Bruselu a zda toho využije. Pak by ta žaloba na Maďarsko u Evropského soudu nedávala smysl.

Co by znamenalo přijetí Dublinu IV. pro evropské státy?

Dublin IV. je důležitý zejména proto, protože chce zavádět určitá sjednocující pravidla pro udělování politického azylu a zároveň i zavést, že lidé, kteří žádají o azyl, musí podstoupit ty procedury v první bezpečné zemi na evropském kontinentu. To bývají ty země, které jsou „první na ráně“ vlny uprchlíků, kteří přicházejí z Afriky a Blízkého východu. Pokud se tyto země budou cítit přetíženy, tak mají právo požádat o aktivaci rozdělovacího mechanismu. Pak by ta azylová řízení měla být vyřizována i v jiných evropských zemí. To je princip Dublinu IV. Ukázalo se, že ten mechanismus, kdy každý, kdo přijde do Evropy, musí žádat v první bezpečné zemi, se neosvědčil, protože ty země jsou naprosto přetížené, vznikají tam uprchlická ghetta, tábory a ty ostatní evropské země tvrdí, že to není jejich věc. Často také od českých politiků slyšíme ten ironizující tón, že my jsme přece ve středu Evropy, ať to řeší v těch zemích, kam uprchlíci přijdou jako první. U nás například prohlásil prezident Zeman, že by to muselo být letiště Václava Havla, protože jinak se k nám uprchlíci jako do první bezpečné země dostat nemohou. Pokud si země, které mají tuto geografickou výhodu, takto představují evropskou solidaritu, tak to pochopitelně narazí.

Když jsme zmínili Zemana, jaký teď může být jeho další vývoj, když už nemusí brát ohled na voliče a nebude už nikam kandidovat?

Teoreticky by se Miloš Zeman mohl posunout do politického středu, protože k ničemu už nepotřebuje ty voliče, na které mířil, to znamená voliče SPD a komunistů. Ti ho podpořili oblastech, jako jsou bývalé Sudety nebo ekonomicky slabší regiony. Je ale velmi těžké odhadnout, jak se bude Miloš Zeman chovat, neboť on se velmi často chová nepředvídatelně. Je možné, že místo toho, aby zvážil snahu se v tomto posledním období pokusit společnost nějak spojit, bude se – lidově řečeno – ještě více snažit ji rozeštvat, aby ji dále polarizoval. Mohl by to také vyhodnotit tak, že by potřeboval získat určitou přízeň alespoň té druhé části, oné kavárny, jak tomu říká. Koneckonců tam je většina intelektuálů a historiků, kteří budou psát knihy o jeho dědictví, takže by to bylo v jeho zájmu. Ale víme, že Miloš Zeman jedná nevypočitatelně.

Myslíte si, že Moskva bude mít vyhlédnutého svého dalšího kandidáta, ať již Zeman z jakékoli příčiny skončí v úřadě?

Určitě v Moskvě přemýšlí nad tím, kdo by mohl být pro ně „druhým Zemanem“ v České republice. Takto by už měli třetího prezidenta, protože Václav Klaus byl velmi nakloněn Moskvě a jeho pohled na mezinárodní politiku a různé konflikty přesně odpovídal tomu, jaký pohled měla ruská zahraniční politika. Miloš Zeman to kopíruje. Zda je tady někdo další takový, těžko říci. Zdá se, že ta líheň charismatických osobností okolo Prognostického ústavu, které přišly odtamtud, pomalu vysychá, takže netušíme, jestli by Moskva ještě mohla někoho takového vygenerovat. Jsem si ale jistý, že nad tím přemýšlejí.

Potřebujeme svobodná média. Pomozte nám dělat naši práci a kupte si předplatné Revue FORUM ZDE!