Jiří Šesták FOTO: www.obcaneprobudejovice.cz
FOTO: www.obcaneprobudejovice.cz
Akceptování lží poškozuje společnost, říká ředitel Muzea paměti XX. století a bývalý senátor Jiří Šesták. Odstranění sochy maršála Koněva podle něj odkrylo staré lži, se kterými se naše společnost ještě nevypořádala. Šesták zároveň upozorňuje na důležitost hledání historické pravdy a její obrany před imperiálními snahami současného Ruska.
Nově vznikající Muzeum paměti XX. století si u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války a v souvislosti s odstraněním sochy maršála Koněva připravilo sérii online debat historiků a dalších odborníků. Jeho ředitel Jiří Šesták na tiskové konferenci promluvil o významu paměťových institucí v souvislosti s diskuzí, kterou socha v naší společnosti vyvolala.
Téma maršála Koněva a jeho role v osvobození Československa na konci druhé světové války v naší společnosti v uplynulých měsících rezonovalo a stále ještě to neskončilo. Kromě samotné osoby Koněva se diskutuje i o zmanipulovaném výkladu dějin, jak ho v letech 1948–1989 prosazovala KSČ, který má i přes dostupné zdroje informací dodnes zastání i u některých politiků.
„Pro mě osobně jsou nejdůležitější dvě věci. Tou první je, že když se akceptuje lež, a tady ke lžím došlo, tak ta lež tu společnost doběhne. Po 75 letech vidíme, že jsme se s tou lží nevypořádali a teď je tady přítomná mezi námi a v různých podobách to vlastně kazí ovzduší, například skupinami, které toho využívají,“ odpověděl Jiří Šesták na otázku, co diskuze o maršálu Koněvovi a jeho roli v Pražském povstání odhalila v pohledu české společnosti na vlastní historii. „Ta společnost je někde poškozena. Stejně nás doběhnou lži novější, třeba ty současné. Ta lež se znovu vynoří a znovu to v té společnosti bude aktuální a ta společnost se k tomu za X let bude muset vrátit a vypořádat se s tím,“ vysvětlil.
„A druhá věc je, že to není jenom samo o sobě, že my se vypořádáváme s vlastní minulostí. Tady je vidět, že pro současné Rusko je to naprosto aktuální téma, silné téma, a že tady máme pořád co dělat s živoucím nebezpečím imperiálních snah současného Ruska, které si vytyčuje svůj prostor, který považuje za vlastní, a takhle se k nám i chová. Chová se tak k Polákům, chová se tak k pobaltským republikám a my se tomu musíme bránit hledáním historické pravdy a posilováním sebevědomí naší svobodné demokratické společnosti. Protože pokud se nebudeme bránit a pokud nebudeme ostražití, tak si zvykneme na polovičatost, polodemokracii, polototalitu, poloviční systémové změny a může se nám stát, že se ocitneme zase ve společnosti, ve které svoboda člověka a lidská práva nebudou prioritami. To je pro mě jedním z hlavních poznání a důvodů, proč se tomu chci a chceme věnovat,“ zdůraznil Jiří Šesták význam paměťových institucí pro dnešní společnost.
Právě vznikající Muzeum paměti XX. století, jehož je Jiří Šesták ředitelem, si odstraněnou Koněvovu sochu od Prahy vypůjčilo. Plánuje ji v expozici zasadit do kontextu s dalším propagandistickým uměním. Socha by podle vedení muzea měla zůstat v České republice jako svědek dob minulých a měla by být důstojně vystavena spolu s kvalitními informacemi o období, ze kterého pochází, a o účelu, který kdysi plnila. Vznikla totiž až začátkem 80. let minulého století, tedy 35 let po osvobození Československa. Podle historika Pavla Žáčka a dalších nebyla instalace Koněvova pomníku pouhým vyjádřením vděku sovětskému osvoboditeli, ale především projevem české loajality Sovětskému svazu.
O soše maršála Koněva se vedly diskuze několik let, během kterých se stala terčem mnoha vandalských útoků různých aktivistů. Za její sundání vznikla 29. srpna 2019 petice, kterou podepsalo 2400 lidí. Zastupitelstvo Prahy 6 o odstranění sochy rozhodlo v září 2019 a učinilo tak 3. dubna 2020. V opozici k tomuto kroku byla KSČM, která v oficiálním prohlášení požadovala zachování pomníku, jehož demontáž nazvala přepisováním dějin na vlně nenávistného antikomunismu. Na místo pomníku někdo v den 75. výročí konce druhé světové války umístil záchod.
