Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) FOTO: Pavel Hofman / Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / Pavel Šmejkal / FORUM 24
„Dnešním dnem skončila klimatická krize.“ Nebo: „V létě je vedro, v zimě zima a v noci tma.“ Provokativní věty, které jen nedávno pronesl místopředseda vlády a šéf Motoristů Petr Macinka, se nyní obracejí proti vládě. Kabinet Andreje Babiše (ANO) totiž uprostřed parného léta objevil sucho a přichází s plánem, jak proti němu bojovat. Těžko se divit jeho kritikům, že se k těmto snahám staví značně skepticky.
Babišova vláda ustavuje Národní koalici proti suchu a slibuje, že čtyři miliardy korun pošle na propojování vodohospodářských sítí, zadržování vody v krajině, výstavbu rybníků a drobných vodních nádrží či závlahová opatření. Část peněz má jít také na přípravu velkých vodních děl – Nových Heřminov, Kryr a Vlachovic.
Jenže mezi jejími dnešními slovy a těmi včerejšími je pořádný rozpor. Zatímco nyní mluví o boji se suchem, její dosavadní klimatická politika vypadala přesně opačně.
„V obraně obyvatelstva a krajiny před klimatickou změnou vláda nechala lidi i krajinu napospas živelnému zhoršování, reaguje až na kritický vývoj, pozdě a jen verbálně. Má velkou odpovědnost za stav věcí,“ pustil se do vlády na Facebooku sociolog Ivan Gabal.
A připomíná výroky i kroky, které s dnešními miliardami na sucho příliš neladí. Ptá se, zda při nástupu vlády skutečně platilo heslo „klimatická krize skončila“, nebo proč se rušily příslušné odbory na ministerstvu životního prostředí.
„Korigoval premiér a jeho ANO tyto excesy proti jasnému vývoji klimatu a jeho degradaci extrémními teplotami a suchem, uvnitř koalice a vládní politiky?“ ptá se Gabal. Odpověď je podle něj jednoznačná: „Nikoli.“
Naopak resort životního prostředí připadl Motoristům. Straně, jejíž šéf ještě nedávno, během červencové vlny veder tvrdil, že „v létě je prostě vedro a v zimě zima“. „Nepřijeli její reprezentanti na Hrad schválně těžkými auty s vysokými emisemi, nejel čestný předseda na české dálnici 240 aby ukázal, že kašle na zákony i klimatickou nutnost emise snížit?“ ptá se Gabal. Paradoxem je, že teď má právě tento resort pomáhat vládě připravovat Česko na dopady klimatické změny.
A nejde jen o slovní přestřelku. Klimatická změna už není něco, co teprve přijde. Je tady. Přináší extrémní vedra, dlouhá období sucha, přívalové srážky i povodně. A právě schopnost krajiny vypořádat se s těmito výkyvy bude stále důležitější.
Agrobaron Babiš jako součást problému
Na další zásadní rozpor upozorňuje bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš. Podle něj je Babišova nová iniciativa především marketingem. „Babišova koalice proti suchu je marketingový trik na oblbnutí voličů,“ tvrdí Bartoš na sociálních sítích.
Schopnost krajiny zadržovat vodu totiž souvisí především s tím, jak v ní hospodaříme. A právě tady se do střetu se svými podnikatelskými zájmy dostává sám premiér. „Babiš je součástí problému, nelze předpokládat, že by byl zároveň řešením,“ píše Bartoš. Česko má problém s erozí, k níž přispívá intenzivní zemědělství, obrovská pole a pěstování monokultur. Svou roli hraje také nastavení dotací, které zvýhodňuje velké zemědělské podniky, právě takové, jakým je Babišovo dítě, holding Agrofert.
„Současná iniciativa vlády je jak ze seriálu jistě pane ministře,“ kritizuje Bartoš. „Pravidla rozvolňuje, podporuje finančně agromamuty, ve stavebním zákoně umožňuje kácet zeleň či zastavovat zemědělskou půdu podél dálnic. Marketingem to nezakryje.“
Čtyři miliardy tak mohou být užitečné, ale samy o sobě problém nevyřeší. Pokud stát nezmění způsob hospodaření s půdou, může jednou rukou peníze nalévat do zadržování vody a druhou dál podporovat podmínky, kvůli nimž voda z krajiny rychle mizí.
„Politikou, kterou realizujeme v zemědělství, bohužel opět podporujeme něco, co má nežádoucí dopady na zadržování vody v krajině. Musíme upřednostnit skutečně retenční opatření před betonovými zábranami a zdmi podél vodních toků.“
Bartoš proto varuje před představou, že sucho vyřeší především beton. Je podle něj nutné změnit způsob hospodaření s krajinou, podobu měst i přístup k městské zeleni. „Boj se suchem nemůžeme vyhrát,“ varuje pirátský poslanec. „Klimatická krize tady je a horka i záplavy budou v dalších letech jenom horší.“
Babišova vláda tak může utratit čtyři miliardy za boj se suchem. Pokud ale současně nezmění politiku vůči půdě, zemědělství a klimatické změně, bude jen draze hasit následky problému, jehož existenci její vlastní politici ještě včera zpochybňovali.