Demokracie může mít různou podobu, podle toho, jaké v ní fungují mechanismy. Britská demokracie byla dlouho považována za vzor pro ty, kdo se o demokracii teprve snažili.

Historie má ale své zákruty a teprve uvidíme, jaké budou následky toho, co království zažívá teď. Boris Johnson bude novým britským premiérem. Jeho skorojmenovec Paul Johnson, zástupce šéfredaktora Guardianu, k tomu poznamenal: „zvolen elektorátem, který představuje 0,2 procenta populace, vybrán se seznamu vytvořeném 0,0005 procenty populace a vedoucí stranu, která má v průzkumech 23 procent“.

O vůdci strany totiž rozhodují členové Konzervativní strany.

Ministr zahraničí USA už mu blahopřál a napsal, že vztahy obou zemí budou ještě těsnější.

Agentura YouGov bleskovým průzkumem zjistila pocity Britů: 37 procent odmítnutí, 18 procent potěšení, 10 procent zklamání, 17 procent – nevadí jim.

My samozřejmě nemáme Brity moc co poučovat, sami jsme tu už zažili různé strašidelné vlády bez důvěry. K volbám nakonec stejně dojde. Problém je v tom, že zrovna teď je Spojené království na křižovatce, kdy se rozhoduje o podobě brexitu. Johnson je fanatickým stoupencem brexitu za každou cenu a to přesto, že by dnes (jak ukazují průzkumy) zřejmě lidé hlasovali proti němu. A nejen to, je mu jedno, jak to bude vypadat, chce prostě z Evropské unie vypadnout za každou cenu.

Samotný brexit byl prosazen v referendu za použití lží a Johnson se na tom podílel. Už jsme tu o tom psali na konci května. Pro připomenutí, v čem spočívala ta brexitová lež. Kampaň Vote Leave, jejíž byl Johnson hlavní tváří, si na červený autobus napsala sdělení, s kterým objížděla celou zemi: „Posíláme EU 350 milionů liber týdně, dejme je radši na NHS (britské státní zdravotnictví).“

Jenže to bylo nepravdivé číslo. Británie, jak Johnson jistě ví, „neposílá“ 350 milionů liber týdně do Bruselu. Když se odečte „rebate“, sleva dojednaná premiérkou Thatcherovou v roce 1984, klesne čistá týdenní platba na přibližně 250 milionů liber. Když jsou zahrnuty výdaje EU v Británii – na dotace zemědělství, výzkum a granty chudším regionům – čistá platba klesne na přibližně 160 milionů liber týdně.

Takže jsme na polovině a to by třeba neznělo už tak hrozně. Navíc je jasné, že celá ta nová administrativa kvůli brexitu pohltí dost peněz a nikdo nezaručí, kolik by šlo do zdravotnictví. Muset se přiznat, že to půjde na úředníky, kteří by nebyli jinak potřeba, to by nebyl velký trhák.

Objíždět Británii s takovýmhle prolhaným spektáklem, to nebyla jen lež, to je drzá lež.

Různí -exiťáci nadšeně povykují, že tvrdý brexit je to pravé. Politické a ekonomické důsledky je nezajímají. Takové lidé jsou všude, u nás také. (Klaus mladší také volal, že musíme z Unie ihned odejít, i kdybychom měli o třetinu zchudnout.)

V Británii podle průzkumu starší lidé podporují brexit, i kdyby měl zhoršit život jejich dětí. Protože vlastenectví. Mezitím přibývá voličů, kteří dospěli k právu volit, budou muset nést následky brexitu, ale nikdo se jich na nic neptá. Prý hlas lidu rozhodl, jak opakovala premiérka Mayová.

Ekonomické problémy, nevyřešená otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem, hrozící skotská nezávislost, faktické oslabení pozice ve světě, nic z toho nevadí.

Uvidíme, jak tohle dopadne. Shakespeare psal komedie i tragédie a Boris Johnson by mohl hrát v obojím. Na to má tento člověk s pověstí šílence, který zarputile tají i počet svých dětí, talentu dost.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora