Jourová prý nesouhlasí s Babišem, ale jeho slova by Evropská komise řešit neměla

ČTK

Premiér Andrej Babiš a Věra Jourová | FOTO: ČTK

Česká eurokomisařka Věra Jourová nesouhlasí s tvrzením, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, jak loni v lednu prohlásil premiér Andrej Babiš. Kandidátka na místopředsedkyni budoucí Evropské komise to řekla během dnešního slyšení před výbory Evropského parlamentu. Evropská komise by se však podle ní podobnými výroky národních politiků neměla zabývat.

Jourová odpovídala na dotaz českého europoslance Jiřího Pospíšila z lidovecké frakce, který padl v souvislosti s dodržováním principů právního státu, za něž má být česká místopředsedkyně v nové komisi odpovědná. Týkal se výroku z ledna 2018, kdy premiér ve spojení se svým stíháním v kauze Čapí hnízdo prohlásil, že trestní orgány pracují na objednávku.

Jourová připomněla, že se sama v roce 2006 ocitla ve vazbě na základě nepravdivého obvinění, které bylo součástí „špinavé politické hry“. „Domnívám se, že od toho roku 2006 česká justice vykonala velkou cestu,“ uvedla členka Babišova hnutí ANO s tím, že nevěří tvrzení „kohokoli, ať by to byl premiér nebo kdokoli jiný“ o možnosti objednat si trestní stíhání.

Evropská komise podle ní podobné výroky politiků nekomentuje a jedná až v případě, že dochází ke skutečným změnám ohrožujícím nezávislost justice.

„Já jsem slyšela tolik výroků, někdy i velmi otřesných, že jsem měla velkou chuť to komentovat,“ dodala Jourová.

Na dotaz německého europoslance z frakce Zelených Daniela Freunda také řekla, že jejím úkolem v komisi bude i nastavení způsobu, jak systematicky bojovat s korupcí v členských státech. Podle Jourové mohlo být posouzení míry korupce v jednotlivých zemích součástí chystaného mechanismu, který by měl v budoucnu umožnit pravidelné hodnocení kvality právního státu.

Europoslanci zkoumají připravenost a nezávislost kandidátek a kandidátů na členství v budoucí Evropské komisi v sérii slyšení, kdy každému z uchazečů o práci v unijní exekutivě věnují zhruba tři hodiny. Evropskou komisi jako celek potvrdí plenární zasedání Evropského parlamentu za dva týdny.

Jourová europoslancům řekla, že hodlá rázně hájit právní stát

Dodržování principů právního státu je jádrem Evropské unie, které je třeba neústupně a rozhodně hájit všemi dostupnými prostředky, řekla Jourová během svého slyšení v europarlamentu. Probíhající řízení proti Polsku a Maďarsku podle ní mají smysl a měla by pokračovat. Případné spojení mezi respektováním vlády práva a čerpáním z unijního rozpočtu by podle ní nemělo poškodit příjemce jako jsou obce či nevládní organizace.

Poslanci mají přes dvě hodiny na to, aby kandidátce kladli otázky a aby si učinili názor, zda je Jourová dostatečné kompetentní pro funkci místopředsedkyně EK pro evropské hodnoty a transparentnost pod vedením nové šéfky komise Ursuly von der Leyenové. V první části slyšení se většina otázek točila právě kolem dodržování vlády práva.

„Myslíte si, že přístup současné EK je neefektivní?“ zeptala se maďarská liberální poslankyně Anna Júlia Donáthová na řízení podle článku 7, které bez zjevného výsledku vede Brusel proti Polsku a Maďarsku kvůli omezování nezávislosti soudů a plurality médií.

Podle Jourové by řízení měla pokračovat a zásadní bude také výsledek některých dalších procedur proti těmto dvěma zemím, o němž by měl rozhodnout unijní soud. Eurokomisařka podpořila i návrh, aby v příštím víceletém rozpočtu bylo čerpání peněz spojeno s právním státem. Mělo by však být zajištěno, aby kvůli tomu nepřišly o peníze obce či nevládní organizace, dodala.

„Chceme, aby vlády měly méně snadný život, pokud k tomu (porušování vlády práva) dojde,“ popsala Jourová, jak by podle ní měl nový mechanismus fungovat.

Česká politička na úvod poslancům představila klíčové pilíře svého budoucího portfolia, mezi něž řadí zejména ochranu demokracie a svobody médií, ale i právního státu. Podle ní tyto oblasti tvoří „evropskou duši“, a právě proto stojí za to je co nejodhodlaněji bránit. Jedním z nejdůležitějších úkolů podle jejích slov bude i práce na reformě systému výběru a jmenování kandidátů do evropských voleb.

Členům výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Jourová předem písemně odpověděla na jejich dotazy a dnes ji čeká celkem 25 dalších otázek. Její výkon posuzují vedoucí politických frakcí ve výborech, kteří také rozhodnou, zda angažmá kandidátky v budoucí komisi schválí.

Jourová předstoupila před europoslance jako jedna z posledních navržených kandidátů a kandidátek. „Výslechy“ v parlamentních výborech, kterým se pro jejich zevrubnost někdy říká „grilování“, začaly minulý týden vystoupením slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Poslanci letos přitom opakovaně dali na srozuměnou, že jejich souhlas nelze považovat za formalitu a že kandidáti nemají podporu předem jistou.

Kandidáta Maďarska Lászlóa Trócsányiho a rumunskou nominantku Rovanu Plumbovou zastavil už posudek právního výboru, který prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost navržených osob. Obě země tak vybírají, koho do Bruselu vyšlou místo nich. Polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a francouzská komisařka pro vnitřní trh Sylvie Goulardová pak poslance ve výborech během prvního slyšení nepřesvědčili natolik, aby získali jejich souhlas rovnou, a budou muset odpovídat na dopňující dotazy.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner