Jsme připraveni přijmout euro? Rizika s tím spojená by měla slábnout

Ilustrační foto (Pixabay)

Ilustrační foto | FOTO: Pixabay

Česká národní banka (ČNB) tradičně zveřejňuje analýzy související s potenciálním přijetím eura v České republice. Již v roce 2002 byl tuzemskou centrální bankou publikován návrh strategie přistoupení k eurozóně. V posledních letech se však podobný dokument nazývá „Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou“. Ten ukazuje míru rizik, která by potenciálně byla spojena s přijetím eura. 

Než začneme euro plamenně kritizovat, pojďme se podívat, co by jeho přijetí přineslo. Analýza ČNB totiž nehodnotí celkovou výhodnost tohoto kroku, ale zabývá se strukturálním a dlouhodobým pohledem na vývoj české ekonomiky v kontextu závazku ČR přistoupit k eurozóně.

Týdeník FORUM, číslo 19 (FORUM 24)

Pro malou, velice otevřenou ekonomiku našeho typu obchodující majoritně právě s eurozónou by to znamenalo eliminaci transakčních nákladů při převodu z koruny na eura, či opačně. Volatilita koruny totiž způsobuje, že se exportéři a importéři musí tzv. kurzově zajistit – hedgovat, což je stojí dodatečné náklady, které by mohli alokovat dle svého uvážení jiným způsobem.

Rád bych také vyvrátil mýtus, že po přijetí eura dojde k dramatickému zdražování. Pozitivním příkladem v boji proti zvyšování cen se stalo Slovensko, které první rok uvádělo cenu v korunách a za tím cenu v eurech pro lepší orientaci zákazníka. Zde se můžeme inspirovat. Tento fakt nepopírají ani ekonomové skeptičtí vůči euru.

Skrze politiku Evropské centrální banky by se nám významně nezdražoval státní dluh z důvodu nižších kupónů na dluhopisech.

Po přijetí eura se také zvýšil podíl zahraničních investic na Slovensku, ve Slovinsku, Lotyšsku či Estonsku.

Letošní celkové vyznění analýzy

Zdroj: Česká národní banka

Jaké body vyznívají jako rizikové?

Jak lze spatřit na grafice výše, některé body z hlediska přijetí společné evropské měny analýza ČNB vyhodnotila jako rizikové. Našimi tuzemskými komplikacemi jsou reálná ekonomická konvergence, strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou, cyklicky očištěné saldo vládního sektoru, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí a past nezaměstnanosti. Rizikovost ekonomické sladěnosti států eurozóny spočívá v úrovni konvergence bohatství mezi jednotlivými státy a udržitelnosti veřejných financí.

Danuše Nerudová (Mendelova univerzita / se svolením autora)

Český hrubý domácí produkt na hlavu dle parity kupní síly se sice stále přibližuje průměru eurozóny, ale náš odstup od jejích nejvyspělejších zemí nadále zůstává výrazný. U cenové hladiny HDP je rozdíl mezi ČR a tahouny společné evropské měny ještě významnější. Konvergenci nových členských zemí EU, mezi něž patříme i my, lze rozdělit na dvě části – na období před finanční krizí (1999-2008) a na období po roce 2008. Zatímco v první časové periodě docházelo ke konvergenci HDP, cenové hladiny a kupní síly na obyvatele, ve druhé spíše v oblasti životní úrovně, ne však v oblasti cenové hladiny, jejíž konvergence se Západem zpomaluje. ČNB tento faktor považuje za riziko. Na druhou stranu je nutno říci, že přijetí eura by nebylo spojeno s lepším či horším hospodářským výkonem české ekonomiky. Tento ukazatel je dán jinými faktory, což například tvrdí i bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Jako riziko se jeví struktura hrubého domácího produktu tuzemské ekonomiky, která je oproti zemím eurozóny nadprůměrně závislá na průmyslu, jež podle analýzy společnosti Deloitte v roce 2020 činil 30 % našeho HDP. Například Itálie v témže roce dle webu statista.com vykázala 21,51% podíl průmyslu, Holandsko pouze bezmála 18 %. Vezmeme-li však pro srovnání v potaz ekonomiky jednotlivých států USA, zjistíme, že se zde nachází také rozdíly mezi jižními státy, jako je Alabama či Mississippi, a jihovýchodními státy – například Massachusetts.

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí se ukazuje jako indikátor, který se zhoršil. Na vině jsou obří schodky, které však mají strukturální charakter (nejde jen o covidovou pomoc). Nová vláda tak bude muset veřejné finance začít krotit, a to ne pouze kvůli maastrichtským kritériím podmiňujícím náš vstup do eurozóny, ale i kvůli dluhové brzdě či obsluze státního dluhu.

Nezávislá měnová politika

Za největší problém přijetí eura lze považovat ztrátu nezávislé monetární politiky, díky které ČNB určuje výši úrokových sazeb. Zásluhou její reakce totiž na horizontu měnové politiky můžeme očekávat nižší inflaci, než kdyby nezasáhla právě navýšením základní úrokové sazby. Evropská centrální banka, jež by v případě přijetí eura určovala i naše sazby, se nyní k jejich zvyšování totiž zatím moc nemá a nelze očekávat, že by je kvůli naší malé ekonomice měla normalizovat.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Nezávislá měnová politika nám například velice pomohla v roce 2013, kdy Česku reálně hrozila deflace způsobená poklesem poptávky a právě domácí centrální banka zasáhla v podobě devizových intervencí (kurzový závazek) s cílem udržovat korunu nad 27 korun za euro. Tento vliv značně přispěl ke stabilizaci české ekonomiky. Kdybychom však byli členy eurozóny, k tomuto kroku by dojít nemohlo.

Výhody nezávislé měnové politiky na ECB se časem snižují kvůli konvergenci české ekonomiky a zvyšující se sladěnosti s eurozónou. Lze předpokládat, že z těchto důvodů budou rizika spojená s přijetím společné měny slábnout a podíl Čechů podporujících euro vzroste. Nyní by euro podle dat posledního Eurobarometru přijalo 40 % obyvatel.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]