Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Rusko znovu válčí v Evropě. Tak jako před 54 lety zaútočilo spolu s vojsky Varšavské smlouvy na nás, útočí teď na Ukrajinu a její obyvatele. Je proto naprosto přirozené, že my jsme se postavili do čela států, které přispěchaly Ukrajině na pomoc. Nyní se ruský diktátor Vladimir Putin především díky statečnosti Ukrajinců, ale také díky podpoře ze strany dalších zemí musí obávat porážky.
Proto se snaží rozbít sociální smír v evropských zemích, narušit naši jednotu a zlomit evropskou podporu Ukrajiny. A my jsme první na ráně. Putin proti nám vede energetickou válku. Jeho zbraní je především naše závislost na ruských dodávkách zemního plynu.
Dává mu totiž možnost navyšovat jeho cenu snižováním dodávaného objemu. Stačí jeden pohled na grafy znázorňující vývoj úrovně ruských dodávek do Evropy a vývoj cen plynu za poslední dva roky. Dodávky klesaly, cena ve stejnou dobu rostla.
Dobře to ilustruje také vývoj cen od letošního června. Od chvíle, kdy Gazprom s výmluvou na chybějící turbínu začal snižovat dodávky plynu do Evropy, se cena plynu téměř ztrojnásobila. Oproti loňsku je cena plynu téměř desetinásobná. A od cen plynu se odvíjí cena elektřiny.
Putin chce poškodit životní úroveň v zemích, které podporují Ukrajinu v jejím odporu proti ruské agresi. Chce poštvat obyvatele těchto zemí proti svým vládám a proti této podpoře.
Putinova energetická válka nás staví před dvě základní hrozby. Hrozbu úplného nedostatku plynu a hrozbu vysokých cen energií, které škodí obyvatelům všech evropských zemí. Vláda ze všech sil reaguje na obě tyto hrozby.
S vysokými cenami energií pomůže občanům úsporný tarif, který spolu s dalšími opatřeními zajistí některým domácnostem pomoc přesahující 16 tisíc korun.
Tou největší hrozbou je ale úplný nedostatek plynu. Naše vláda jí aktivně čelí v podstatě od počátku ruské agrese. Udělali jsme celou řadu kroků, které nás v této energetické válce výrazně posílily.
To nejdůležitější bylo zajistit Česku před příští zimou co největší zásoby zemního plynu. K dnešnímu dni (28. 7. 2022) jsou v tuzemských plynových zásobnících 2 miliardy a 719 milionů kubíků plynu, jejich kapacita je tedy naplněna z více než 80 procent.
Od 1. dubna tuzemské zásoby vzrostly více než o 2 miliardy kubíků. Růst tuzemských zásob tak patří k nejrychlejším v Evropě. Zásoby plynu v Česku letos rostly zdaleka nejrychleji od roku 2015, kam sahají naše data.
Vláda tomuto vývoji výrazně pomohla. Pomáhali jsme obchodníkům a vydali krizové opatření, na základě kterého jsme je k nákupům finančně motivovali. Na oplátku za to jsme zajistili státu vliv na postup při dalším prodeji takto naskladněného plynu.
Spolu s plynem, který jsme nakoupili napřímo do Správy státních hmotných rezerv, jsme tak státu zajistili přímý vliv na využívání téměř 700 milionů kubíků plynu. Pro představu – tento objem odpovídá spotřebě domácností téměř po celé období únor až březen.
Naprosto zásadním krokem směrem k posílení české energetické bezpečnosti pak je to, že jsme zajistili podíl na vznikajícím LNG terminálu v holandském Eemshavenu. Jde o plovoucí zařízení umístěné ve stejnojmenném nizozemském přístavu, které umožňuje zkapalněný zemní plyn převést do plynné podoby a prostřednictvím navazujících plynovodů ho poslat do Česka.
Naší zemi jsme zde prostřednictvím skupiny ČEZ zajistili nejen malý kousek moře, ale především možnost snížit naši závislost na ruském plynu až o třetinu. Kombinace úspor energií, současných zásob a tohoto LNG terminálu by České republice zajistila dostatek plynu přibližně do března.
Do posílení energetické bezpečnosti a odvrácení hrozby úplného výpadku plynu jsme investovali miliardy korun. Občané sice nemusí na první pohled pocítit výhody, které tato investice přináší, ale z dlouhodobého hlediska jde o kroky s velmi pozitivním vlivem na životy každého z nás.
Důležitým prvkem Putinovy taktiky je to, že válku proti Evropě vede hybridní formou. Tedy že nám ji nikdy nevyhlásil a nechává tak na interpretaci každého z nás, čím je růst cen energií a navazující zhoršování životní úrovně způsobeno. Jestli jeho energetickou válkou, nebo neschopností vlády a podporou Ukrajiny.
Putinovu taktiku doplňuje agresivní dezinformační kampaň, která zhoršování životní úrovně svádí na jeho protivníky a podporu Ukrajiny a relativizuje a zlehčuje ruskou agresi. A tím dále posiluje tlak na rozbití sociálního smíru.
Putinovi pomáhají populističtí oportunisté, kteří současnou těžkou situaci vnímají jako příležitost k tomu, posílit svůj politický vliv. Takových máme v Česku požehnaně a ti všichni, ať už vědomě, nebo ne, hrají Putinovu hru a pomáhají mu štvát veřejnost proti vládě.
Naše populistická opozice prosazuje myšlenku, že stát má neomezené zdroje, může se zadlužovat do nekonečna, že masivní rozdávání peněz nezvyšuje inflaci, a že tak stát může, a vlastně i musí každému za všech okolností garantovat stále stejný životní standard.
V tom navíc má na své straně marketingovou mašinerii sjednocenou v ekonomicky spjaté skupině hnutí ANO a holdingu Agrofertu. A ta má jediný cíl – pomoci svému vůdci Andreji Babišovi.
Hybridní forma vedení války také snižuje ostražitost veřejnosti vůči jejím důsledkům. To znamená, že je méně ochotná snášet důsledky této války.
Právě proto je nutné, aby zodpovědní lidé naplno nazývali věci pravými jmény. Tak ještě jednou. Jsme v energetické válce s Ruskem. Jde o válku hodnot, o válku civilizovaného světa proti necivilizovanému. Je to válka, ve které proti sobě stojí svět postavený na právu a demokracii proti světu, kde rozhoduje pouze síla. A je jen na nás, na které straně chceme stát.
Autor je ministrem průmyslu a obchodu ČR.
