Jsou Evropané pro Ameriku vůbec užiteční, i když neradí platí za svou obranu? Divte se, jsou

(F24)

FOTO: F24

Tak jednou to někdo už říci musel a Merkelová byla tentokrát první. My Evropané musíme svůj osud vzít skutečně do svých rukou, řekla kancléřka na předvolební akci v Mnichově před zhruba 2500 lidmi. Zjevně reagovala na politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa i na nadcházející odchod Británie z Evropské unie, když řekla, že doby, kdy se Evropa plně spoléhala na jiné, je do jisté míry pryč.

Evropa by se podle Merkelové měla konečně postavit na vlastní nohy, i když by stále měla udržovat přátelské vztahy s USA a Británií a pokud to jen trochu půjde, i s Ruskem a dalšími zeměmi. Ale za svou budoucnost, za svůj osud, musíme bojovat sami jako Evropané.

To je pohled z evropské strany a je to tak správné a dost realistické. Atlantik má ovšem dva břehy a je otázka, co by Spojené státy mohly nejen získat, ale taky ztratit, když je Evropa do jisté míry přestane brát vážně jako garanta své bezpečnosti a zájmů.

Kori Shake, autorka serveru The American Interest a výzkumná pracovnice na Hoover Institut píše v článku nazvaném NATO bez Ameriky? toto: Ruská agrese oživuje zájem o evropskou bezpečnost, ale to ještě neznamená, že by si Američané nemohli všímat dalších věcí. Jedním z důvodů, proč Trump kritizuje evropskou obranu, je, že výzvy, kterým Evropa čelí, by se daly zvládnout silou, kterou by si mohli Evropané dát dohromady sami. Mohla by Británie, Francie, Polsko a Německo mobilizovat dostatek síly a porazit případnou ruskou invazi do nějakého baltského státu? Pokud ne, neměli by rychle mobilizovat větší vojenské síly, nebo neměli by kreativněji využívat jaderné a konvenční síly, které již mají  místo toho, aby se tak silně spoléhali na americké záruky?“

Je tady jedna námitka. Celkově evropská vojenská síla vypadá impozantně, ale pouze Spojené státy mohou tyto jednotlivé síly spojit do účinného bojového seskupení. Amerika je jakýmsi rámcem, ať už jde o výzvědnou činnost, logistiku, či mnoho dalších důležitých funkcí, které jsou nutné pro vedení moderního boje.

V každém případě by Američané podle autorky nebyli moudří, kdyby Evropanům nepřiznali, že se ke Spojeným státům často přidávají, když nastanou nějaké problémy. Mít spojence je dobré i z vnitropolitického hlediska. Američané své vládě více důvěřují, když vidí, že tu existuje podpora ze strany dalších zemí, které mají stejné hodnoty.

To, že jiné země vtahují Spojené státy do svých problémů, ukazuje na americkou vůdčí sílu. Když je někdo garantem řádu, dává to větší vliv ohledně pravidel, podle kterých se pak věci řídí. To, čemu se říká americká hegemonie, bylo v minulosti prospěšné oběma stranám. Nálady na udržení řádu jsou navíc nižší.

Bylo by samozřejmě možné říci, že si Spojené státy budou řešit své problémy a ostatní ať si vyřeší další země taky samy. Jde ale o to, připomíná Kori Shake, že Amerika stála u vystavění mezinárodního řádu po druhé světové válce a jeho udržení je zjevně v jejím zájmu. Je také jasné, že vztahy, jaké vládnou mezi zeměmi NATO, jsou jiného druhu, než jak to bývalo třeba mezi zeměmi Varšavské smlouvy. Vztah Bushe a Blaira byl přece jen něco jiného, mohli bychom dodat my na základě vlastní zkušenosti, než byl vztah Husáka a Brežněva. Evropa a Spojené státy tvoří komunitu založenou na hodnotách, nikoliv pouze na vojenské alianci. Ve skutečnosti by vojenská aliance byla bez společných hodnot nemožná. NATO to ostatně ukazuje přímo empiricky. Jiné aliance, které byly založeny jen na vojenských paktech, uhynuly.

Eisenhowerova administrativa si představovala regionální aliance podobné NATO (SEATO organizace smluv o jihovýchodní Asii, složená z Francie, Velké Británie, Nového Zélandu, Austrálie, Filipín, Thajska a Pákistánu, CENTO organizace složená z Íránu, Iráku, Pákistánu, Turecka a Spojeného království). Nikdo jiný než NATO se neukázal jako udržitelný.

„Americká bezpečnost a prosperita těží z toho, že máme spojence, kteří sdílejí naše hodnoty a pomáhají nám je rozvíjet po celém světě. Tito úhlavní spojenci jsou naší hlavní výhodou oproti konkurenci, jako je Čína.“ Čína není jen problém pro Ameriku, je i problém pro Evropu.

No ano, je to tak. Rusko se nadále rozkládá a Čína je na vzestupu a Blízký východ prochází změnami. Pro USA je dobré mít spojence v Evropanech, než se objeví někdo lepší.

Jenže to se hned tak neobjeví. Rozuměj  za našeho krátkého života nikdy.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]