Jste velcí, máte smůlu. Firmy zjišťují, že stát už jim nepomůže, covid necovid

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček  (ČTK)

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček | FOTO: ČTK

I když premiér Andrej Babiš nebo ministr Karel Havlíček opakovaně přesvědčují veřejnost, že podnikatelé si v časech covidu díky kompenzacím přijdou na odpovídající náhrady, realita ukazuje něco jiného. Peníze chodí s velkým zpožděním a řada středních a velkých firem již narazila na maximální limit veřejné podpory, kdy už následně nemají nárok na nic dalšího.

V telefonu zní generální ředitel Lázní Jáchymov a Luhačovice Eduard Bláha rozhodně a vyrovnaně, má však na starost finanční rébus, který aktuálně nemá skoro žádné řešení. Firma s 1200 zaměstnanci a 2600 lůžky jede aktuálně zhruba na pětinu své kapacity. Tržby se v roce 2020 kvůli covidovým opatřením propadly asi o 360 milionů, o třetinu normálního stavu. Jenže i když si firma problémy sama nijak nezavinila, od státu už v rámci kompenzací nemůže spoléhat na další podporu. Narazila na finanční strop maximální veřejné podpory.

S výjimkou jediného programu, obdoby kurzarbeitu tzv. Antivirus (kdy stát přispívá 60 % na náhrady vyplacené zaměstnancům, pro něž není nyní práce), už Lázně Jáchymov a Luhačovice od státu nesmějí z programů nájemné, gastro, wellness a dalších dostat ani korunu.

Drtivá většina vládních kompenzačních programů je totiž vedena v režimu veřejné podpory a ta je v rámci EU kvůli ochraně hospodářské soutěže omezena. Za normálních okolností jen na „200 tisíc eur za tři po sobě jdoucí zdaňovací období“.

Vloni v březnu se limit kvůli covidu mimořádně zvedl na 800 tisíc eur. V přepočtu jde o zhruba 21 milionů korun. Zdánlivě velká suma je ale v případě řady větších firem vyčerpána velmi rychle.

Příkladem je i síť obchodů se sportovními potřebami Sportisimo. Ta má jen v Česku 105 prodejen, v drtivé většině v pronajatých prostorách velkých nákupních center. Měsíčně jen na nájmech zaplatí přes dvacet milionů. Jenže firma narazila hned na dvojí limit – jeden český a jeden evropský.

Strop náhrad z programů Covid nájemné I. a II. byl vždy maximálně 10 milionů. V součtu tedy za půl roku Sportisimo inkasovalo náhradu za nájemné 20 milionů (i když skutečná suma na pokrytí 50 % nájemného by odpovídala 64 milionům). Tím se ale dostala na druhý limit – pro maximální veřejnou podporu 800 tisíc eur (cca 21 milionů korun).

„Na třetí výzvu na kompenzaci nájemného nám tedy zbývá vyčerpat sotva milion. Jedeme tedy ze svých rezerv a z toho, že se k nám banky chovají vstřícně,“ říká ředitel a spolumajitel Sportisima Pavel Vajskebr.

Kompenzace na papíře
„Těch 800 tisíc eur, tedy asi 21 milionů, vypadá to jako obrovské číslo, ale v přepočtu na jednoho zaměstnance je to u nás méně, než dostali třeba OSVČ nebo pracovníci v kultuře. My máme 1200 zaměstnanců a těch 21 milionů odpovídá zhruba jen jedné polovině osobních nákladů na jeden měsíc,“ vysvětluje Eduard Bláha.

„Navíc neplatíme jen je, ale musíme za ně odvést odvody a máme závazky spojené s udržovacím chodem společnosti i vůči bankám za investice do majetku, který pro provoz vlastníme,“ dodává.

To, že od státu už nic dalšího nedostane, firma zjistila, když vloni v prosinci poptávala výsledek své žádosti na program covid ubytování. „Dozvěděli jsme se, že jsme překročili limit a nemůžeme čerpat dál,“ říká Bláha.

Celkový objem pomoci, kterou vláda slíbila na jaře české ekonomice, měl dosáhnout až 1,2 bilionu korun. Dle údajů Ministerstva financí to ale bylo vloni v součtu za různé kompenzace, podpůrné programy či daňové úlevy a záruk za úvěry v součtu jen 283,4 miliardy korun. Od toho je ještě nutné odečíst asi 55 miliard, které tvoří výdaje na zdravotnictví.

Problém je i v tom, že kompenzace pro firmy jsou často zatím jenom na papíře. Některým firmám přišly peníze od státu za „zavřené jaro 2020“ až koncem roku, jiné stále čekají.

„Než jsme se dočkali první platby Antivirus plus za zaměstnance, museli jsme z vlastního cash flow dvakrát zaplatit komplet mzdy a odvody. Rychlost státu kompenzovat je problém číslo jedna,“ postěžoval si na svém Twitteru třeba podnikatel, mimo jiné majitel sítě hotelů Amenity Resorts, Michal Šnobr. Jarní podporu na své nuceně zastavené podnikání dostal až v polovině prosince.

Následky přírodních pohrom
Do součtu veřejné podpory se v Česku nyní nepočítají pouze dva základní programy na podporu zaměstnanosti: Antivirus A a B. Ty je možné čerpat dále díky tomu, že jde o plošnou podporu nenavázanou na konkrétní odvětví.

V „Antivirech“ dostaly lázně Jáchymov a Luhačovice za tok 2020 celkem zhruba 18 milionů korun. S ostatními podporami z programů Covid – Lázně a Covid – Ubytování I za jarní vlnu krize, které byly kráceny na zmíněný strop 21 milionů korun, je to v součtu 39 milionů. „Opět to vypadá jako velká suma. Jenže kdybychom mohli žádat i za horší podzimní vlnu v programech Covid – Ubytování II (restaurace, wellness a bazény) a Covid – uzavřené provozy, a z příslibů vlády to původně vypadalo tak, že tyto programy vypíše jinak, úhrnem za celý rok 2020 bychom bývali mohli dostat asi 64 milionů,“ vypočítává Bláha.

Pohled do zahraničí naznačuje, že české úřady zvolily tvrdší opatření, než jaká ve skutečnosti vyžadují evropská pravidla. Například Německo si u Evropské komise vyjednalo pro své podniky podporu s výrazně vyšším limitem tří milionů eur (přes 80 milionů korun).

„Ve směrnici EU je řečeno, že když se odstraňují následky přírodních pohrom, nejde o veřejnou podporu. Naši úředníci ale zvolili jinou cestu, která bohužel poškozuje velké společnosti,“ konstatuje Eduard Bláha.

Příslušný paragraf (čl. 107 odst. 2 písmeno b) smlouvy o fungování Evropské unie) jeho slova potvrzuje: „S vnitřním trhem jsou slučitelné podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi,“ píše se zde.

Pro většinu firem limit 800 tisíc eur bohatě stačí a pravděpodobně na něj nikdy nedosáhnou. Ve srovnání s většími firmami s velkým počtem zaměstnanců to ale v důsledku znamená, že podpora na jednoho zaměstnance se u malých firem vyšplhá na násobek podpory přijímané velkým podnikem.

„My máme na prodejnách asi 1200 lidí. Mzdové náklady včetně odvodů jsou za normálních okolností 50 milionů měsíčně. Nepropouštěli jsme. Za rok 2020 jsme z programu Antivirus dostali 22 milionů. Jak je vidět, tyhle programy nemíří na firmy naší velikosti,“ říká za Sportisimo Pavel Vajskebr.

Další peníze už nepřijdou
S vládou se téma snaží řešit Asociace hotelů a restaurací, Svaz obchodu a cestovního ruchu i Česká unie cestovního ruchu. „Třeba podzimní program Antivirus A Plus, který vláda hlasitě promuje, se celý načítá do rámce veřejné podpory. To znamená, že firma střední či větší velikosti, která zaměstnává třeba 300 nebo 400 lidí a už si sáhla na jiné kompenzace, rámec veřejné podpory rychle vyčerpá a pak už nebude mít nárok na nic,“ potvrzuje viceprezident unie a spolumajitel lázeňské sítě Royal Spa Martin Plachý.

Zmíněný program Antivirus A Plus se týká zaměstnavatelů, jejichž provoz byl nuceně uzavřen (či významně omezen) krizovým opatřeními. Jde o příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy plus odvody do maximální výše 50 000 Kč za měsíc a zaměstnance.

„Jenže je nutné doříct i to B: tedy že tu sice je kompenzace náhrad zaměstnancům do výše 100 %, ale kdo limit na veřejnou podporu vyčerpal, má smůlu, další kompenzace už nepřijde. Pro řadu firem je to bezvýchodná situace,“ doplňuje Plachý.

Ministr průmyslu Karel Havlíček při jednáních s podnikateli slíbil, že problém bude řešit. Cílem má být snaha prolobbovat v rámci EU zdvojnásobení limitu na veřejnou podporu, tedy navýšit limit o dalších 800 tisíc euro. Na otázky HlídacíPes.org k tématu zaslané v úterý ministerstvo průmyslu zatím neodpovědělo.

Na pátek 15. ledna ale MPO ohlásilo tiskovou konferenci právě k k pomoci, již mohou firmy a OSVČ čerpat od státu. Nově by se podle avíza podpora měla týkat všech uzavřených provozoven, změny se dají očekávat i u programů Covid – Gastro – Uzavřené provozovny a u třetí výzvy z programu Covid – Nájemné. Je možné, že tyto programy budou vyňaty z rámce veřejné podpory a nebude se na ně dále vztahovat opakovaně zmíněný limit 800 tisíc eur.

Tohle není veřejná podpora
Problém je ale i v tom, že veřejná podpora se počítá vždy za skupinu vzájemně propojených firem. Pod jeden podnik tak spadají i všechny dceřiné či mateřské společnosti. I když tedy v Česku asi nenajdeme dvoje geograficky od sebe vzdálenější lázně než jsou ty v Jáchymově a v Luhačovicích, tím, že patří do stejné skupiny Spa & Wellness Nature Resorts (miliardáře Martina Burdy), se jim kompenzace sčítají a strop na veřejnou podporu mají společný.

„Navrhovali jsme ÚOHS ať takzvaně „rozpojí“ podniky. Jak lázně Luhačovice, tak Jáchymov jsou krizí poškozené, nemohou si vypomoct a bylo by logické každému pomoct stejně jako jiným, nejen z poloviny. Český ÚOHS zatím nedostal z EK jasný výklad, zda i v tomto případě pohlížet na podnik optikou veřejné podpory, a tak jej v rámci opatrnosti, které já říkám alibismus, raději tak berou. Podle nás je to ale nesmysl,“ zlobí se Bláha.

„Tohle ale není veřejná podpora, která by poškozovala soutěž, jde o odstraňování následků škod. Vláda nyní mluví o snaze prosadit zvýšení limitu dočasného rámce na dvojnásobek. Prý se snad dočkáme koncem ledna. Ani to ale není podle mě koncepční řešení, byť i za něj budeme vděční,“ dodává a zdůrazňuje, že přijetím podpory se podnikatelé a firmy státu zavazují, že se vzdávají budoucích možných nároků na vymáhání náhrady škody.

Tento článek publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]