Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka během zahájení volebního sjezdu strany. FOTO: ČTK/Sznapka Petr
FOTO: ČTK/Sznapka Petr
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v sobotu obhájil post předsedy KDU-ČSL. Na ostravském volebním sjezdu pro něj hlasovalo 224 delegátů. V rozhovoru pro FORUM 24 popsal momentální náladu v kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS), ale mluvil také o tom, jak je spokojený s prací lidoveckých ministrů a o stávkové pohotovosti, kterou se rozhodli vyhlásit odboráři z úřadů práce.
Mrzí vás, že jste ve volbě předsedy KDU-ČSL neměl protikandidáta a nemohl jste se s nikým utkat o tento post?
Přiznám se, že jsem nad tím takto vůbec nepřemýšlel. Určitě by to bylo zajímavější, ale respektuji to.
Nevypadalo by ale přeci jen lépe, kdybyste měl protikandidáta? Proč myslíte, že proti vám nikdo nekandidoval?
Není to o tom, jestli to vypadá, nebo nevypadá lépe. Myslím si, že to souvisí s tím, jestli strana vnímá, že předseda a předsednictva odvedli tu práci za poslední období dobře, a jestli má ten člověk pokračovat. Jestli se všechny kraje rozhodly, že mi dál dávají nominace na to, abych byl předsedou, a nikdo z delegátů nepovstal, aby kandidoval, tak to beru jako vnitřní demokratické rozhodnutí strany, které nejsem schopný ovlivnit.
Na druhou stranu si myslím, že ten sjezd měl určitá příjemná překvapení, protože jsme viděli, že kromě nominací, o kterých se vědělo dopředu – Šárka Jelínková, Honza Bartošek a další kolegové, jako Petr Hladík, Tom Philipp, Lukáš Curylo –, povstali další dva lidé a bylo zajímavé, co říkali a jakou formou to říkali. Rozčeřili vody a ukázalo se, že strana je živá, že to není dopředu nalajnované. Osobně by mi přišlo divné, kdybych ve volbě dostal 95 procent hlasů. Je v pořádku, že zhruba 50 lidí řeklo, že mají nějakou výhradu. Vnímám to. Je to vzkaz: „Hele, předsedo, je tady pořád prostor, abys dělal ty věci lépe.“
Lidovci byli čtyři roky v opozici. Jak se cítíte po více než 100 dnech vlády koalice SPOLU, Pirátů a Starostů?
Jsem opotřebovanější než po čtyřech letech vlády Bohuslava Sobotky. Musím říct, že mám to srovnání a toto období je extrémně náročné. Vláda je pod obrovským tlakem a řeší situace, které tady nikdo předtím neřešil. Vrátím se k tomu, že mám srovnání, a můžu říct, že vláda funguje velmi dobře jako tým a kroky dělá velmi uvážlivě a racionálně, i když čelí obrovskému tlaku.
Kdybyste měl srovnat vládu Bohuslava Sobotky a současný kabinet, tak vám to fungování přijde lepší než tehdy?
Musím říct, že po lidské, vztahové i profesionální rovině je to naprosto nesrovnatelné. Ukázalo se to třeba na situaci na Ukrajině, kdy nikdo z nás ani na sekundu nepřemýšlel o tom, jaký máme postoj k Rusku a jaký k pomoci Ukrajině, jak se máme chovat a pomoci válečným uprchlíkům. Tato země, a není to jen zásluha vlády, předvedla za těch šest týdnů úplně neuvěřitelný výkon. Důležité bylo, že nikdo neváhal, nechodil a neříkal: „Nemáme pomáhat třeba méně? Není ta naše pomoc moc velká?“ Je to výjimečná situace a všichni měli hodnotově a principiálně úplně jasno.
Všichni se známe, prakticky všichni jsme se předem znali, spolupracovali jsme spolu čtyři roky v opozici, všichni si tykáme. Neřešíme formální dopisy ministrům, zvedneme telefon, napíšeme si to do společné skupiny a okamžitě ty informace tečou. Je to neporovnatelný přístup. Myslím si, že Sobotkova vláda nefungovala špatně, ale teď jsme někde jinde.
Dokážete si představit, že se KDU-ČSL, ODS a TOP 09 spojí v koalici SPOLU natrvalo?
Já jsem to říkal ve svém projevu a myslím si, že moje úvaha je logická. Máme smlouvu na čtyři roky. Myslím si, že bude čas vyhodnotit si, jak ta dosavadní spolupráce funguje. Funguje to ve prospěch občanů této země? Ocenili to naši voliči? Jsou s tím spokojeni naši členové? Pokud si u všech případů odpovíme, že ano, tak má smysl v té spolupráci pokračovat. Pokud tam budou otazníky, dojde k nějakému zaváhání, hašteřivosti a podobně, tak to asi nepůjde. Zatím je ta zkušenost za poslední rok a půl dobrá jak na úrovni mezilidských vztahů, tak na úrovni politické. Když se bavíme o programových věcech, o řešeních, tak to velmi dobře funguje.
Jste spokojený s tím, jak jsou lidovci vidět v rámci celé vlády?
Jednoznačně jsem spokojený. Zaprvé jsem spokojený, že v agendě, kterou děláme, nejsme za otloukánky. Naopak. V tento okamžik je to můj resort, ale v budoucnu to bude třeba jinak. Cítím velkou podporu od ostatních kolegů napříč spektrem. Když přijdu a řeknu, že potřebuji něco řešit, tak mi všichni vyjdou vstříc. Nikdo si nehraje na to, že je předseda jiné strany a měl by ambici něco komplikovat.
Přijde čas, kdy opadne to aktuální téma Ukrajiny a přijdou témata, která se budou týkat klimatické změny, životního prostředí, sucha, a v ten okamžik bude větší zájem o resorty, jako je ministerstvo životního prostředí nebo zemědělství. Tam se agenda také dělá, dělají se tam dobré věci a potom je potřeba je dobře komunikovat.
Například o Pirátech teď není skoro slyšet, neprojevuje se to na jednání vlády?
Nechci to hodnotit. Vnímám, že ta situace je pro ně hodně složitá, a já si nepřeji výsledek, který by znamenal zadupání Pirátů a jejich neúspěch. Přeji si, aby všechny strany v koalici mohly říct, že to, že v té vládě jsou, je dobré i pro ně a má to nějakou perspektivu. V okamžiku, kdy začnete někoho válcovat, tak se vám začne hroutit dobrá spolupráce.
To já ale nechci. Mám zájem, aby vláda, všech 108 poslanců, fungovala stabilně celé čtyři roky. Když se ukáže, že to funguje dobře, tak ať to funguje ideálně dlouho, protože Česká republika by už hrozně moc potřebovala mít alespoň osm let stabilní vedení. V mnoha klíčových oblastech a reformách Česko dojíždí na to, že za čtyři roky to nestihnete udělat.
Věříte, že se vám podaří ustát kritiku hnutí ANO a SPD, která je v posledních týdnech velmi tvrdá?
Cítím se být mlád, ale už v politice nějaký ten čas jsem. Parafrázoval bych to tím, že neběžíme závod na 100 metrů. Nemusíme se vyčerpávat tím, že je tady několik týdnů kanonáda opozice, kterou jsme samozřejmě čekali. Do určité míry to je jejich logická práce, kterou takto mají dělat. Například ale téma podpory Ukrajiny a lidí, kteří přišli o své blízké, někteří politici opozice zneužívají k rozdělování společnosti a to jim mám za zlé. Pro nás budou důležité celé čtyři roky, a ne to, jak se odehraje tato situace v několika měsících.
Odboráři z úřadů práce se chystají 1. května vyhlásit stávkovou pohotovost. Vy máte v plánu s nimi příští týden jednat. Jaké návrhy jim na jednání chcete představit?
Já jsem s nimi jednal už v lednu. Tenkrát jsem jim slíbil postup, který naplňuji. Řekl jsem jim, že se sice platy zmrazily, ale ať počítají s mimořádnými odměnami, které budeme v letošním roce dávat. Podpoříme zatížení lidí a jejich pracovní nasazení, což se stalo.
Za první kvartál loňského roku, kdy byl na úřadech práce kurzarbeit a podobně, byl celkový objem dotace odměny zhruba 52 milionů korun. Za první kvartál letošního roku včetně standardních odměn za přesčasy a podobně ministerstvo vyplatilo 55 milionů korun, ale za činnosti kolem energetické krize a Ukrajiny jsme dali dalších 72 milionů korun. Hned v prvním kvartálu jsem řekl, že to budou významné odměny, které jsme poslali a vyplatili lidem na přepážkách.
Druhá věc, kterou jsem slíbil, je to, že se vrátíme k otázce odměňování ve veřejné sféře. Třetí krok byl, že jsme řekli, že budeme jednat o systémové úpravě tarifů a stupňů, jak bychom je zkusili od prvního ledna příštího roku. Taky budeme snižovat denní zátěž a budeme digitalizovat. To budeme dělat velmi rychle, protože mým zájmem je, abychom jak na úřadech práce, tak na ČSSZ udělali velký pokrok v digitalizaci, protože chci snižovat náklady, které stát má na obrovský počet lidí, kteří dnes dělají papírové úkony, a můžeme to dělat digitálně. Nepřijde mi úplně fér, když jsme si řekli nějaké kroky, já je plním a oni přijdou v této společensky vypjaté situaci, kdy si mnoho dalších složek a pracovníků veřejné sféry sahá na dno a takové odměny určitě nedostali, se stávkovou pohotovostí. To mi nepřijde fér.
Miroslav Kalousek vám na twitteru radil, že máte 20 procent zaměstnanců úřadů práce propustit a peníze rozdělit mezi ty, kteří by zůstali.
Něco takového je naprosto nereálné. Ti lidé jsou přetížení, já to vnímám, jsem s nimi v kontaktu. Vůbec to nechci zlehčovat a takové výroky bych vůbec nedával.
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po vašem výjezdním zasedání řekl, že vláda už k občanům od začátku roku nasměrovala 74 miliard korun, které jim měly pomoci s růstem cen a inflací. Co všechno do této částky počítáte?
Je to jednoduchý výčet – 28 miliard jsou od ledna zvýšené důchody, 21 miliard jsou od června zvýšené důchody, 15 miliard korun je zvýšená sleva na poplatníka, 4,7 miliardy korun je spotřební daň za červen až září, 4 miliardy korun je zrušená a zastavená silniční daň a 2 miliardy je zvýšení životního a existenčního minima. Nepočítám do té částky zhruba 3 miliardy korun za zvýšení příspěvku na bydlení kvůli energetické krizi.
Jsme připraveni dělat další kroky podle vývoje situace. Budeme je dělat tak, abychom pomohli lidem. Já to nestavím tak, jak když poslouchám některé opoziční poslance, že se tím chlubím a že to jsou naše peníze. Zaprvé o většině věcí ve finále rozhoduje sněmovna a fakt nechci hrát tu hru, kterou tady hrál Andrej Babiš čtyři roky, že on nám dává nějaké peníze, že oni dali příspěvek pět tisíc korun seniorům v rámci rouškovného. To jsou peníze občanů. My je jen přerozdělujeme. Nejsou to peníze ODS ani lidovců ani hnutí ANO. Zase se to zjednodušuje a to já odmítám. My jsme správci, kteří mají peníze nasměrovat tam, kde je to potřeba.
Vypadá to tak, že senioři mají názor, že předchozí vláda pro ně dělala všechno, a tato vláda pro ně nedělá nic. Neděláte chyby v komunikaci?
Já se bavím s mnoha seniory a ti lidé říkají, že jsou rádi, že tady je zákonná valorizace a že ty kroky běží. Myslím si, že to, po čem volají, a je to také v našem programu, je pomoc těm, kteří mají podprůměrné důchody. Jsou to především maminky, které vychovávaly děti, a lidé, jejichž důchody jsou na nízké hranici. Řekli jsme, že přijdeme s návrhem zavedení minimálního důchodu. Chceme to zrealizovat, máme to v návrhu.
Ano, možná jsme v situaci, kdy bychom mohli více komunikovat, ale já potřebuji trávit čas své práce tím, že řeším spoustu problémů, u kterých musím být přítomen. Moje práce není primárně dávat rozhovory, ale řešit problémy. Ano, musím také vědět, že to mám dobře odkomunikovat, ale teď je extrémně výjimečná situace, která tady nebyla od druhé světové války. Budeme se snažit zlepšit komunikaci, ale teď od nás občan očekává, abychom dali prioritu řešení problémů.
