Si Ťin-pching s Vladimirem Putinem na přehlídce v Moskvě v roce 2015. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Navzdory veřejným prohlášením o „neomezeném partnerství“ mezi Ruskem a Čínou odhalují uniklé dokumenty ruských tajných služeb rostoucí podezřívavost vůči Pekingu. Podle článků z The New York Times a Newsweek z června 2025 se ruská FSB obává čínské špionáže, která se zaměřuje na vojenské technologie, data z války Ruska proti Ukrajině, a dokonce na potenciální územní nároky na ruském Dálném východě.
Podle zprávy The New York Times z 7. června uniklý dokument FSB odhaluje hlubokou nedůvěru ruských špionů vůči Číně, a to i přes prohlášení prezidentů Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga o strategickém spojenectví. Dokument naznačuje, že Čína se snaží rekrutovat ruské agenty, získávat informace o ruských vojenských technologiích a analyzovat ruské operace na Ukrajině, aby lépe porozuměla západním zbraním a taktikám. „Čína se stala pro Rusko novou prioritou zpravodajských služeb,“ uvádí článek s odkazem na dokument, jehož autenticitu potvrdilo šest západních zpravodajských agentur.
Dokument také varuje před čínskou snahou o získání dat, která by mohla ohrozit ruskou národní bezpečnost. FSB se obává, že Peking shromažďuje informace o ruských slabostech, aby posílil svou pozici v globální geopolitice. „Neexistují přátelské zpravodajské služby,“ cituje Newsweek Paula Kolbeho, bývalého agenta CIA, který zdůrazňuje, že i spojenci se navzájem špehují.
Sledování WeChat
Článek z The New York Times se také zaměřuje na to, jak Rusko využívá analytický nástroj „Skopišče“ k monitorování komunikace na čínské aplikaci WeChat. Tato platforma, která má slabé šifrování, je podle FSB ideálním cílem pro odhalování čínských špionů. „FSB analyzuje data z WeChat, aby identifikovala potenciální hrozby,“ uvádí článek. Rusko také zakázalo státním zaměstnancům a bankám používat zahraniční aplikace jako Signal či WhatsApp a v roce 2017 krátce zablokovalo i WeChat. Tyto kroky odrážejí rostoucí obavy z čínského vlivu, zejména v době, kdy Rusko závisí na čínských technologiích a investicích kvůli západním sankcím.
Čína na oplátku podle dokumentu FSB zavedla přísná opatření, jako jsou detektory lži, pro své agenty po návratu z Ruska a sledování ruských studentů v Číně. Tato oboustranná nedůvěra podkopává četná oficiální prohlášení o pevném spojenectví, které obě země prezentují veřejnosti.
Územní expanze Číny
Newsweek ve svém článku z 9. června 2025 upozorňuje na další rozměr napětí: ruské obavy z čínských územních nároků na Dálném východě. Dokument FSB naznačuje, že Čína by mohla využít ruskou slabost k anexi částí tohoto strategického regionu, který je bohatý na přírodní zdroje.
„Rusko se obává, že Čína by mohla zopakovat scénář anexe,“ píše Newsweek. Obavy posilují historické spory o pohraniční území a rostoucí čínská ekonomická přítomnost v oblasti.
Rusko je v nevýhodné pozici. Západní sankce a válka proti Ukrajině donutily Moskvu spoléhat se na čínské peníze a technologie a to zvyšuje její zranitelnost. „Čína využívá ruskou závislost k posílení svého vlivu, zatímco Rusko se snaží chránit své zájmy,“ uvádí článek s odkazem na analýzu FSB.
Válka na Ukrajině
Dokument FSB odhaluje, že Čína pečlivě studuje ruské vojenské operace, aby získala informace o západních zbraních, které Ukrajina používá. „Čína se učí z ruské války na Ukrajině, aby posílila svou vlastní vojenskou strategii,“ píše The New York Times. Tento sběr dat zahrnuje analýzu trosek zbraní a taktiky, což Rusko považuje za ohrožení své bezpečnosti.
Zároveň se Rusko obává, že Čína by mohla využít jeho oslabení k posílení své pozice v globální politice. Peking například odmítá plně podpořit Rusko v Radě bezpečnosti OSN a zachovává opatrný postoj, aby si udržel vztahy se Západem. „Rusko si uvědomuje, že Čína hraje na obě strany,“ píše Newsweek. To zvyšuje napětí mezi oběma zeměmi.
Uniklé dokumenty odhalují paradox rusko-čínských vztahů: na povrchu jsou spojenci, ale pod ním se odehrává tichý špionážní boj. Ruská závislost na Číně kvůli sankcím a válce proti Ukrajině dává Pekingu převahu, což znepokojuje Moskvu. „Čína má v tomto partnerství silnější pozici,“ cituje The New York Times jednoho z analytiků, který zdůrazňuje, že Rusko je nuceno přijímat čínské podmínky.
Tyto obavy mají širší geopolitické důsledky. Pokud by se napětí mezi Ruskem a Čínou prohloubilo, mohlo by to oslabit jejich společnou frontu proti Západu. Zároveň čínská špionážní aktivita posiluje Peking na globální scéně, zatímco Rusko bojuje s ekonomickými problémy a vojenskými ztrátami. V době, kdy je Rusko oslabeno válkou a sankcemi, Čína využívá své převahy, což zpochybňuje udržitelnost jejich partnerství. Jak uzavírá Newsweek: „Ve zpravodajském světě neexistují přátelé, pouze zájmy.“